Jak změnit Prahu do roku 2030: Hlavní je doprava, nová radnice počká, říká analýza

Adam Váchal Adam Váchal
22. 2. 2017 13:56
Poradenská společnost Deloitte vypracovala analýzu 25 investičních záměrů hlavního města Prahy. Vyhodnotila, které by pro město měly být prioritou. Výsledky mluví jasně: Praha musí do roku 2030 investovat především do dopravy. Klíčovým projektem je dostavba okruhu a přímého spojení z centra města na ruzyňské letiště. Svůj výzkum společnost podpořila anketou mezi více než 800 odborníky. Jejich názory se ve většině případů shodovaly s výsledky analýzy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: praha-kladno.cz

Praha - Hlavní město musí investovat hlavně do dopravy. Takové jsou závěry analýzy poradenské společnosti Deloitte, která zhodnotila 25 největších investičních záměrů a porovnala je s nedávno schváleným strategickým plánem, který určuje směřování Prahy do roku 2030.

"Doprava ovlivňuje kvalitu života ve městě asi nejvýrazněji. Zároveň má Praha v této oblasti zásadní dluh. Společně s růstem počtu obyvatel a ekonomické síly města bude doprava Achillovou patou dalšího rozvoje," říká Michal Melč, manažer v oddělení nemovitostí společnosti Deloitte

Žebříček investičních záměrů podle analýzy Deloitte.
Žebříček investičních záměrů podle analýzy Deloitte. | Foto: Deloitte

Podle analýzy by pro město mělo mít vůbec nejvyšší prioritu dokončení vnitřního okruhu kolem Prahy. Že se jedná o zcela klíčovou stavbu, potvrzuje i náměstek primátorky pro oblast dopravy Petr Dolínek (ČSSD). Podle něj dokončení severovýchodní části okruhu pomůže zlepšit dopravní situaci na území celé Prahy, především pak v Troji a ulici V Holešovičkách. Kdy by však mohla stavba začít, zatím není jasné. Magistrát nyní pracuje na projektové dokumentaci.

Druhou největší prioritou je podle analýzy Deloitte vybudování přímého spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Přestože se v minulosti hovořilo o možném prodloužení metra linky A ze stanice Motola až na letiště, vedení města to nyní neplánuje. Z letiště do centra mají lidé jezdit vlakem po nové železniční trati. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) minulý týden oznámila, že samotná výstavba by měla odstartovat v roce 2020. Součástí projektu bude i celková modernizace tratě na Kladno. SŽDC očekává, že půjde o investici v hodnotě 31 miliard korun.

Jak by mohlo vypadat železniční spojení na pražské letiště | Video: SŽDC

Kdy se z Masarykova nádraží až na letiště svezou první cestující, zatím není jasné. Projekt takzvané rychlodráhy na Kladno s odbočkou na letiště začal vznikat již v roce 1993, stavba se ale mnohokrát odložila. Mimo jiné i kvůli protestům lidí, kteří bydlí v místech, kudy trasa povede.

Vedle dopravy by měla Praha podle analýzy investovat do oblasti smart city, tedy do zlepšení chodu města prostřednictvím moderních technologií. Udělat z Prahy "chytré město" je i jedním z hlavních cílů současné primátorky Adriany Krnáčové (ANO), která má tuto oblast ve své kompetenci. Město letos plánuje rozjet sedm pilotních projektů v rámci projektu Smart Prague. Do chytrých opatření se zapojují také jednotlivé městské části, například Praha 3.

Naopak mezi nejméně důležité investiční záměry zařadila analýza zvažovanou stavbu nového sídla pražského magistrátu. "Nová budova nepřináší s ohledem na budoucnost samosprávy, v kontextu s digitalizací služeb a agendou smart city, výraznou hodnotu. Z pohledu některých priorit může mít současná budova a lokalita dokonce větší přínos a význam. Město krátkých vzdáleností, soudržné město, komunitní život, ale také živé město - to vše současné rozmístění budov splňuje," dodává Melč.

Jiný názor má v tomto bodě vedení města. Podle primátorky Krnáčové má sice až do roku 2028 uzavřenou smlouvu na pronájem prostor ve Škodově paláci, pokud by se však ukázalo, že může město najít lepší prostory a současně ušetřit na provozu budov či pronájmu, je podle ní třeba začít jednat co nejdříve. Stejný názor má i opozice. Případná výstavba nového sídla by mohla být během na dlouhou trať. O tom, zda si město postaví novou radnici, či zůstane ve stávajících prostorách, by měla letos rozhodnout ekonomická analýza, kterou se Praha tento týden rozhodla zadat.

Za vůbec nejméně důležité investiční záměry analýza označila výstavbu nových pavilónů v pražské zoologické zahradě a akvizici Nemocnice Na Bulovce. "Zoo a její rozvoj je z hlediska strategických priorit hlavního města Prahy do roku 2030 hodnocena jako nevýznamná investice. Nemocnice Na Bulovce v současné době nevyžaduje faktickou akvizici. Jedná se pouze o politické rozhodnutí, které by nemělo mít na fungování zařízení ani život obyvatel zásadní vliv," vysvětluje ředitel oddělení nemovitostí společnosti Deloitte Miroslav Linhart.

Svou analýzu podpořila firma průzkumem mezi více než osmi sty odborníky. Jejich názory se s výsledky samotné analýzy v mnoha ohledech shodovaly. "Ankety se zúčastnil více než čtyřnásobek běžného počtu účastníků. Z toho vyplývá, že dění v Praze a její budoucnost vzbuzuje opravdu velký zájem," dodává Linhart.

Podle odborné veřejnosti by měla být pro Prahu hlavní prioritou dostavba vnějšího okruhu kolem Prahy, následně dokončení vnitřního okruhu a výstavba záchytných parkovišť P+R. "S názorem odborné veřejnosti jsme se nejvíce rozešli v oblasti smart city, což je způsobeno pravděpodobně nejasnou představou veřejnosti o obsahu tohoto pojmu a významu této agendy pro budoucí rozvoj a správu města," říká Linhart. Odborná veřejnost zařadila oblast smart city až na 13. místo v žebříčku 25 investičních záměrů.

Výsledky ankety mezi odborníky.
Výsledky ankety mezi odborníky. | Foto: Deloitte
 

Právě se děje

před 22 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy