Největším tuzemským dodavatelem zemního plynu je česká pobočka koncernu Innogy, které se v současné době zbavuje německý energetický kolos E.ON. Hospodářské noviny (HN) informovaly, že o koupi pobočky je velký zájem a v druhém kole tendru se o ni utkává pět zájemců.
Mezi nimi je například společnost MND ze skupiny KKCG Karla Komárka. Jde o největšího tuzemského těžaře plynu, který je už několik let v řadě nejrychleji rostoucím dodavatelem energií v Česku.
O koupi ovšem projevila zájem i společnost Bohemia Energy Jiřího Písaříka. Pro tu ale byla podle informací HN transakce příliš drahá a nabídku tak měla podat spolu se zahraničním investorem. Zájem je i ze strany Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského. Ten sice skupuje a staví elektrárny po celé západní Evropě, na poli dodávek energií ale patří v Česku k poměrně malým hráčům.
Do druhého kola naopak nepostoupila polostátní energetická společnost ČEZ, která už nyní dodává elektřinu více než 40 procentům zákazníků v Česku. Jenže dalších 450 tisíc odběrných míst, kam elektřinu dodává Innogy, by s vysokou pravděpodobností neprošlo u antimonopolního úřadu, napsaly HN.
Podle několika zdrojů HN zevnitř společnosti se ale ČEZ snaží domluvit s jedním z uchazečů o Innogy s tím, že by od něj koupil část nebo celé portfolium 1,1 milionu odběratelů plynu. Hodnota Innogy by se mohla pohybovat okolo 25 miliard korun. Nový majitel by měl být znám nejpozději do června.
Koncem roku zelené zdroje zabodovaly
Spotřeba zemního plynu přitom v Česku v uplynulém roce i přes vyšší průměrné teploty paradoxně rostla.
Na rostoucí spotřebu zemního plynu má podle předsedy rady Energetického regulačního úřadu ERÚ Stanislava Trávníčka v posledních letech kromě teploty stále větší vliv cena elektřiny, která vede k většímu využití paroplynových elektráren. "I přes vyšší venkovní teploty v průběhu zimy tak celoroční spotřeba zemního plynu roste," dodal Trávníček.
U elektřiny tomu všal bylo jinak. "I když data zatím nejsou finální, ze statistik můžeme vyčíst alespoň předběžné výsledky za celý rok 2019. Podle aktuálně dostupných údajů celoroční výroba elektřiny klesla přibližně o 1,2 procenta a její celková spotřeba stagnovala. Rostla ale spotřeba domácností, a to o 1,4 procenta," uvedl Trávníček.
Ekologické organizace Hnutí Duha, Greenpeace a "Limity jsme my" v tiskové zprávě uvedly, že loňský evidovaný přebytek vývozu elektřiny 13 TWh odpovídá třetině výroby uhelných elektráren v ČR a je o tři TWh vyšší, než vyrobí uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice dohromady (deset TWh). Podle dat ERÚ nicméně loni čistý export elektřiny z ČR, tj. přebytek vývozu nad dovozem elektřiny, meziročně o 5,8 procenta klesl.
K výsledkům za samotné čtvrté čtvrtletí úřad uvedl, že po dvou předchozích čtvrtletích, kdy spotřeba elektřiny v Česku meziročně rostla, zamířila ve čtvrtém čtvrtletí opačným směrem. Naměřená spotřeba 19,4 TWh představuje v meziročním porovnání pokles o 1,7 procenta. Nejvyšší propad byl zaznamenaný v Moravskoslezském kraji (-4,5 procenta), nejvyšší růst byl patrný ve Středočeském kraji (+1,6 procenta), podotkl ERÚ.
Výroba elektřiny v posledním čtvrtletí loňského roku dosáhla 23,7 TWh, což je meziroční propad o 1,3 procenta. "Největším dílem přispěly k poklesu parní elektrárny (tedy tepelné elektrárny spalující zpravidla uhlí,- pozn. red.), jejichž produkce meziročně klesla o 9,9 procenta. Výrazně více energie naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+23 procent), znatelně si polepšily také malé a velké vodní elektrárny (+32 procent) či větrné elektrárny (+4,5 procenta)," sdělil energetický úřad.
Dále uvedl, že spotřeba zemního plynu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 2,65 miliardy metrů krychlových, proti stejnému období předcházejícího roku klesla o 0,1 procenta.
"Značný vliv měly vysoké venkovní teploty, jejichž průměr se v posledním čtvrtletí pohyboval na 5,8 stupně Celsia, tedy o 2,4 stupně Celsia nad dlouhodobým teplotním normálem. Pokud bychom vliv teploty odečetli, přepočtená spotřeba na teplotní podmínky dlouhodobého normálu by činila 2,88 miliardy metrů krychlových, což by odpovídalo meziročnímu nárůstu čtvrtletní spotřeby o 1,3 procenta," doplnil ERÚ.
Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách)
| Rok | Výroba | Spotřeba |
| 2008 | 83,52 | 72,05 |
| 2009 | 82,25 | 68,61 |
| 2010 | 85,91 | 70,96 |
| 2011 | 87,56 | 70,52 |
| 2012 | 87,57 | 70,45 |
| 2013 | 87,07 | 70,18 |
| 2014 | 86,00 | 69,62 |
| 2015 | 83,89 | 71,01 |
| 2016 | 83,30 | 72,42 |
| 2017 | 87,04 | 73,82 |
| 2018 | 88,00 | 73,94 |
| 2019* | 86,98 | 73,94 |
* - předběžný údaj
Zdroj: ERÚ
