V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
Asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023, tedy téměř o rok později, než předpokládala v létě. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta.
"Vzhledem k novým restrikcím zaznamená tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opětovný pokles, a dosavadní bezprecedentní meziroční propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 11 procent tak v posledním čtvrtletí ještě zesílí. Realizuje se tak nepříznivý scénář ekonomického vývoje, zároveň nástup druhé vlny pandemie ovlivní také očekávaný růst v roce příštím, který tak bude patrně podstatně slabší, než se očekávalo před několika měsíci," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Nejistota je velká
Nejistoty ohledně odhadovaného vývoje jsou podle asociace neobvykle velké. Důvodem je především nejasný vývoj kolem šíření koronaviru, tedy jak odolají obory nejvíc závislé na sociálním kontaktu nebo jaká bude reakce vlády.
Česko by nicméně podle odhadů mělo zůstat zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU. "Příznivě se projevuje souběh podpůrných programů vlády a ochoty zaměstnanců obětovat mzdový vývoj ve prospěch zachování pracovních míst. I tak máme pravděpodobně před sebou nárůst nezaměstnanosti v důsledku výrazně slabšího růstového výhledu pro rok 2021," uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník upozornil, že vláda zřejmě bude v příští rok kvůli volbám trh práce udržovat na aktuální úrovni. "Snaha udržet zaměstnanost na současných pozicích bude značná, což u některých ekonomů vyvolává kritiku, že trh zmrazujeme. Přitom máme 300 000 neobsazených pozic. Dostáváme se do situace strukturálního nesouladu na trhu práce," upozornil.
Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun ale podle asociace nedává odpověď na otázku ohledně začátku konsolidace veřejných financí. "Rozpočtový schodek v roce 2021 může být hlubší než vládou plánovaných 320 miliard korun, protože návrh nejen že nezapočítává daňové škrty, ale je i postaven na předpokladu téměř čtyřprocentního růstu ekonomiky v roce 2021. Ovšem aktuální druhá vlna nákazy covid-19 výrazně snižuje růstový výhled právě pro příští rok, což přirozeně zhorší i cyklický vývoj rozpočtu," uvedl Sklenář.
Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Ministerstvo oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta. ČNB novou prognózu zveřejní 5. listopadu.
ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.
