Česku chybí rozpočet, kritizuje Hampl. V nejistotě plánovat nejde, namítá Schillerová

ČTK ČTK
25. 10. 2020 15:57
Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době nemá žádný rozpočet. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB).
"Nejistota ekonomického vývoje není důvod k nezveřejňování pravidelné makroekonomické predikce, ale k obezřetnější rozpočtové politice," říká ekonom Mojmír Hampl.
"Nejistota ekonomického vývoje není důvod k nezveřejňování pravidelné makroekonomické predikce, ale k obezřetnější rozpočtové politice," říká ekonom Mojmír Hampl. | Foto: René Volfík

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.

Přístup Schillerové odmítl i ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček. "Nejistota ekonomického vývoje není důvod k nezveřejňování pravidelné makroekonomické predikce, ale k obezřetnější rozpočtové politice. Argument nejistoty je falešný, tato vláda 'netrefovala' rozpočty i v klidných dobách," napsal na Twitteru.

"Bavíme se o slově rozpočet a já se obávám, že už žádný rozpočet nemáme. Rozpočet je nějaká rozumná přiměřená úvaha o tom, jaké budu mít příjmy a výdaje. To platí pro rodinu, platí to i pro stát. Tuhle rozumnou úvahu o budoucnosti už nemáme," uvedl ekonom Hampl, který je zároveň jedním ze zakladatelů občanské iniciativy KoroNERV-20.

Ta reaguje na ekonomické a sociální dopady krize související s pandemií koronaviru. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 320 miliard korun.

Ministerstvo v bouři vypnulo kompas, říká Hampl

"Paní ministryně připomíná člověka, který stojí a čeká, jak to nakonec dopadne. Přemýšlí, jak zaplatit ten výsledek, a dopředu není vůbec schopná odhadnout, jaký bude. Což je pro mě ta nejsmutnější zpráva z posledních měsíců. Že jsme o rozpočet v zásadě přišli. Ministerstvo financí oznámilo, že makroekonomickou predikci a fiskální výhled odkládá z listopadu na leden. To znamená, že lodi, která je v bouři, ještě vypnulo kompas," uvedl Hampl.

Ministerstvo podle něj nemá představu, co chce dále dělat, a jeho počínání je nezodpovědné. Za jedinou věc, se kterou souhlasí, označil plánované zmrazení mezd ve veřejném sektoru s výjimkou některých profesí, jako například učitelů nebo lékařů. Schillerová k tomu přidala ještě zmrazení výdajů státní správy.

Schillerová s Hamplem zásadně nesouhlasila. "Makroekonomickou predikci jsem odmítla udělat už v létě. To není nic nového. Jestliže máte tak obrovskou míru nejistoty a nevíte, jestli budou plošná opatření pokračovat, tak co chcete predikovat?" řekla ministryně.

Rozpočtový proces je na vodě, míní Nerudová

V polovině září ministerstvo financí zveřejnilo predikci, podle které by měl letos HDP klesnout o 6,6 procenta. "K tomu jsme ale zároveň napsali, že to nepočítá s žádnými opatřeními do konce roku. To je taková míra nejistoty, že těžko můžete něco predikovat. Proto odmítám dělat i tu listopadovou, požádala jsem o to pana premiéra. Počkáme, jak dopadne celý rok, a uděláme ji v lednu. To je celé," dodala Schillerová.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Danuše Nerudová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce označila počínání ministerstva financí za skandální.

"Jsme uprostřed krize a každá firma v krizi má predikce. I když to prostředí je velmi nejisté, tak se je snaží nějakým způsobem zpřesňovat. Je potřeba si uvědomit, že jsme při tvorbě státního rozpočtu. A my nepredikujeme, jaká bude příjmová stránka. Celý rozpočtový proces je potom na vodě a rozpočet je cár papíru, protože nevíme, jaké budou příjmy. Tomu nerozumím," řekla Nerudová.

Člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl ve stejném pořadu doplnil, že centrální banka za listopad prognózu zveřejní. Letošní třetí čtvrtletí podle něj přinese největší mezikvartální růst HDP v historii. Po dalším zpřísnění opatření naopak očekává v závěru roku pokles. "Pokud se s koronaviry naučíme žít a podniky budou otevřené, to znamená budou moci exportovat, dá se očekávat, že příští rok zase porosteme," dodal Michl.

Mohlo by vás zajímat: Zavřené školy nás stojí nejvíc. Čím tvrdší bude lockdown, tím dřív se otevřou, říká ekonom

Dopady krátkodobých absencí školáků jsou podle desítek studií celoživotní a kumulují se do stovek miliard, říká ekonom CERGE-EI Štěpán Jurajda. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy