Brno - Lidé, kteří se spoléhají na pravdivost a úplnost údajů v katastru nemovitostí, mohou velmi snadno přijít o peníze i nemovitosti, které v dobré víře nakoupili.

Podle ústavních soudců totiž politici už deset let nechávají bez povšimnutí špatnou úpravu katastrálních předpisů, která poškozuje vlastnická práva lidí.

Zákon totiž umožňuje, aby o majetek přišli lidé, kteří se spolehli na údaje v katastru nemovitostí a domy koupili od lidí, kteří jsou sice zapsáni jako majitelé nemovitostí, ale ve skutečnosti vlastníky nejsou.

Dělejte s tím něco

"Lidem, kteří mají důvěru v pravdivost zápisů v katastru, zpravidla nezůstane nemovitost a může se stát, že nedostanou zpět ani peníze, které za nemovitost vydali. Není akceptovatelné, aby po dobu přibližně deseti let zákonodárce v dané věci nejednal a v právním řádu ponechával polovičatou právní úpravu," uvedl senát Ústavního soudu s předsedkyní Dagmar Lastoveckou a soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou.

"Dlouhodobá nečinnost Parlamentu, která brání uplatnění základních práv, je přitom Ústavním soudem považována za protiústavní," uvedli soudci.

Soudci se do ostré kritiky politiků pustili při projednávání případu z Liberecka, který se vleče už od roku 1995. Celý spor je značně spletitý a jde v něm o prodej domu, na který bylo uděleno zástavní právo České spořitelny a u něhož se soudy dlouho přely, kdo je vlastně jeho vlastníkem.

Původní majitelé domu totiž uzavřeli v polovině devadesátých let smlouvu o půjčce s jedním z podnikatelů, půjčku ale nedokázali splácet. A proto uzavřeli smlouvu o postoupení svého domu spolupracovníkovi podnikatele, který jim půjčil peníze. Muž, který dům získal, si ho nechal zapsat i do katastru nemovitostí.

V roce 1998 se dům objevil v nabídce realitní kanceláře. A po ověření, kdo je vlastníkem domu v katastru, ho koupila rodina z Jablonecka. Ta vyplatila jak České spořitelně zástavu, tak do domu investovala miliony korun.

Spoléhali jsme na katastr

Původní majitelé domu se však dva roky po prodeji rozhodli nemovitost získat zpět - k převodu domu kvůli půjčce měli být donuceni. Chtěli, aby soud prohlásil smlouvu za neplatnou.

A to se jim po devíti letech podařilo - Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že dům se má vrátit původním majitelům.

Noví majitelé, kteří už do domu investovali miliony korun, pak neuspěli se svou stížností u Nejvyššího soudu. Proto se obrátili se stížností na Ústavní soud.

"Nebyly zřejmé žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by muž, se kterým jsme jednali, nemusel být vlastníkem nemovitostí, které převádí," uvedli manželé z Jablonecka ve stížnosti s tím, že jejich víru ve správný postup posilovalo i to, že se prodej uskutečnil přes realitní kancelář.

"K vyhlášení rozsudku Krajského soudu došlo až v roce 2009, to je více než 10 let poté, co jsme se stali zápisem do katastru nemovitostí vlastníkem uvedené nemovitosti," uvedli.

Důvěra v soudy

Ústavní soudci stížnosti vyhověli a nařídili nové projednání celého případu. Soudy totiž vůbec nezkoumaly, zda skutečně nemovitost nezískali v dobré víře - tedy, že udělali vše podle zákona, co udělat mohli, aby byl prodej domu v pořádku.

Soudci kromě politiků také ostře kritizovali verdikt Nejvyššího soudu, kterým byla žaloba manželů odmítnuta.

"Nikterak takové rozhodnutí nenapomáhá důvěře občanů v soudnictví, nýbrž ve svém důsledku podkopává autoritu soudní moci, když tato produkuje pro (laickou a koneckonců i odbornou) veřejnost stěží pochopitelná rozhodnutí plná procesních formalismů," uvedli soudci.