Brno - Lidé i nadále nebudou dostávat v prvních třech dnech pracovní neschopnosti žádné peníze ze svého nemocenského pojištění.
Ústavní soudci totiž ve čtvrtek nevyhověli stížnosti ČSSD, jejíž poslanci dali návrh na zrušení takzvané karenční doby v celkem osmi zákonech.
"Zakotvení třídenní karenční doby spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti není protiústavním omezením práva na hmotné zabezpečení," rozhodli soudci. Podle nich je rozhodnutí o karenční době racionálním rozhodnutím.
Třídenní výpadek příjmů je sice podle Ústavního soudu jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. "Jinak řečeno, taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a dočasně nemocné nevystavuje bezvýchodné situaci," uvedl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.
Dva soudci proti
Soudci argumentovali i tím, že zaměstnanci jsou v karenční době zároveň zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
Proti verdiktu se postavili dva soudci. Podle soudce Jana Musila měla být neplacená nemocenská zrušena, lidé se dostávají do špatné sociální situace.
"Nelze tvrdit, že výpadek dávek nemocenského v karenční době byl kompenzován či ulehčen tím, že zaměstnanci nyní neplatí pojistné, namísto toho platí ve zvýšeném rozsahu jiné daně nebo odvody," uvedl Musil.
"Znepokojuje mě, že nález posiluje trend k oslabování principu společenské solidarity, zajišťujícího důstojné existenční podmínky pro každého člověka, především však pro lidi nemocné, staré a strádající," dodal ve svém odlišném stanovisku Musil.
Podle sociálních demokratů je karenční doba v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby. Nemocný člověk má nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu své nemoci, míní ČSSD.
Jednou už rušil
Ústavní soudci už přitom neproplácení prvních tří dnů nemoci jednou zrušili, a to v roce 2008. Tehdejší situace však byla podle nich trochu odlišná.
Tehdejší úprava nemocenských dávek prosazená vládou Mirka Topolánka a ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem byla podle ústavních soudců v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení.
Podle soudců stát plošně postihoval všechny zaměstnance. "Systém nemocenského pojištění nesmí sloužit ke snížení rozpočtového deficitu," uvedl tehdy soudce zpravodaj František Duchoň.
Nevyplácení nemocenské po první tři dny nemoci bylo podle Duchoně ze strany státu pohodlným, ale svévolným a patrně i neúčinným řešením, jak omezit zneužívání nemocenské. Postihovalo i poctivé zaměstnance.
Zákonodárci po tehdejším verdiktu soudců odhlasovali novelu zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a lidé v prvních třech dnech pracovní neschopnosti začali dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se však kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba.
