Brno - Dlouhé roky bydlela v jejich domě v Praze ve velkém třípokojovém bytě žena, která neplatila činži. Majitelé domu už ušlé peníze nikdy neuvidí, dokonce sami zaplatí soudní poplatky navíc.
Další - tentokrát ale svou povahou ojedinělý - spor ukazuje, že postavení majitelů domů a nájemníků ještě zdaleka není "vyladěné".
V této kauze jde pravděpodobně o nejdražší českou neplatící obyvatelku nájemního bytu. Nejvyšší soud nyní zamítl s definitivní platností žalobu majitelů domu, kteří kvůli nemožnosti získat své peníze zažalovali hned dvě ministerstva (spravedlnosti a sociálních věcí) a radnici v Praze 8.
Celý případ začaly soudy rozplétat už před osmi roky. Padla vůbec první žaloba kvůli tomu, jak a zda má stát pomáhat s neplatiči nájemného. V roce 2004 se do jednoho ze soukromých domů v Praze 8 nastěhovala po výměně bytů žena s dětmi - i přes odpor majitelů domu. Výměnu povolil až soud.
Potřebujeme pomoc
Žena ale za třípokojový byt nikdy nezačala platit nájemné a dluhy se za čtyři roky, co v bytě bydlela, vyšplhaly do statisícových částek. Už před osmi roky, ve chvíli, kdy dluh dosahoval "jen" 25 tisíc korun, oslovili majitelé domu úřady s tím, aby řešily sociální situaci nájemkyně. Neuspěli.
Ženu sice nakonec po rozhodnutí soudu a po čtyřech letech neplacení vystěhovala policie, majitelé domu ale peníze zpět kvůli tomu, že dlužnice nic neměla, nezískali.
A majitelé proto stát a radnici v Praze 8 kvůli dluhu, který dosáhl téměř 200 tisíc korun, zažalovali. "Upozorňovali jsme, že žena nebude schopna hradit nájemné a další úhrady spojené s užíváním bytu. Stát přesto nechal dlouhodobě všechny náklady spojené s dlouhodobým, náročným a nákladným řešením sociální situace nájemnice (které jsme předpokládali) pouze a výhradně na majiteli nemovitosti," uvedli majitelé domu.
Majitelé domu nabídli ženě několik variant náhradního ubytování - ubytování na ubytovně, umístění do azylového domu pro matky s dětmi - a byl jí nabídnut i malý byt. „Vše ale odmítla, nic neuhradila, stále užívala třípokojový byt, nehradila ani korunu a přestala komunikovat," uvedli majitelé domu.
Obvodní i Městský soud v Praze žalobu odmítly, podle nich stát ani radnice nijak nechybovaly. O pomoc státu měla požádat žena-nájemnice, a pokud sociální dávky na bydlení nechtěla, nemůže ji k tomu nikdo nutit, rozhodly soudy.
Majitelé domu se proto ještě obrátili na Nejvyšší soud. „Soudem nám byla vnucena nájemnice, která měla prokazatelně problémy s plněním svých závazků. Bylo tak zasaženo do našeho vlastnického práva," uvedli majitelé domu v dovolání. Podle nich se sice snažili situaci ženy řešit, nebylo to ale v jejich silách. „Je však především povinností státu postarat se o sociálně potřebné občany," uvedli v dovolání.
Stát se stará, ale neplatí
Nejvyšší soud ale rozhodl ve prospěch státu, ministerstva ani radnice platit za nájemnici nemusí, naopak majitelé domu zaplatí ještě desítky tisíc korun za soudní výlohy.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Janem Eliášem sice potvrdil, že situaci majitelů chápe, a také uvedl, že je chvályhodné, že se snažili řešit sociální situaci své nájemkyně. „Majitelům domu lze přisvědčit v tom, že je to především stát, kdo má zabezpečovat sociální potřeby občanů," uvedli soudci.
Podle soudců ale neexistuje spojitost mezi tím, zda žena-nájemnice dostávala, či nedostávala sociální dávky a zda platila nájemné. „Má-li občan získat sociální dávky, musí se o ně aktivně zasadit, a pokud tak paní neučinila, nelze z toho vinit stát," rozhodli soudci.
Podle soudců bylo podle zákona také na majitelích domu, aby se neplatící nájemnici pokusili najít náhradní ubytování. A proto nemusí náhradu škody platit ani radnice v Praze 8, která se o zajištění náhradního bydlení pro neplatící nájemnici nestarala.
Majitelé domu nyní ještě zvažují stížnost k Ústavnímu soudu.
