Jiří Zlý
Plukovník Jiří Zlý slouží u státní policie od roku 1992. Od roku 2007 vedl Odbor služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Do čela dopravní policie nastoupil oficiálně 1. prosince 2019, i když už od 1. září tuto funkci vykonával dočasně, než byly známy výsledky výběrového řízení, ve kterém uspěl.
Kdy jste se poprvé začal věnovat stavu českého autoškolství a jak jinak učí budoucí řidiče v zahraničí?
Vloni v září, když jsem nastoupil do funkce šéfa dopravní policie, byla jedna z prvních konferencí, které jsem se účastnil, věnována mladým řidičům. Ale chci říct, že to není jediné téma, často přeskakuji z jednoho do druhého, věnujeme se problematice v dopravě všem účastníkům, chodcům, cyklistům, motorkářům i řidičům seniorům.
Co si myslíte o konceptu intenzivnějšího vzdělávání mladých řidičů a o projektu Start Driving?
K celému projektu mám kladné stanovisko, mladí řidiči jsou jednou z ohrožených kategorií účastníků silničního provozu. Můj názor je, že absolvování kurzu na řidičský průkaz na osobní auto, který sestává z 28 hodin jízdy, z nich žádného učeného řidiče neudělá. Řeší se pouze to, jestli projdou závěrečnou zkouškou, což občas může být jen dílem náhody. Záleží i na kvalitě autoškoly, někde si dokonce mohou osvojit i špatné návyky. Nejsou schopni si mnohdy ani seřídit sedadlo řidiče tak, aby za volantem seděli správně. A i když jsou zkušební komisaři vesměs erudovaní, ne vždy to tak může stoprocentně být. Další vzdělávání řidičů tedy podporuji, právě proto, že ne všechno se v autoškole naučí.
Projekt Start Driving
Projekt Asociace autoškol ČR nazvaný Start Driving je kurz, na který je možné se přihlásit záhy po úspěšném absolvování autoškoly. Financuje ho Česká kancelář pojistitelů z fondu zábrany škod, a proto je pro účastníky zdarma.
Program je naplánován na jeden den a s přestávkami probíhá osm hodin. Účastníkům musí být mezi 18 a 24 lety a podmínkou je absolvovat kurz s vlastním vozem. Aktuálně je možné se na kurz přihlásit v osmi centrech bezpečné jízdy po celé ČR (Třinec, Příbram, Ostrava, Most, Jihlava, Sosnová u České Lípy, Hradec Králové, Vysoké Mýto).
Vycházíte z nějakých konkrétních studií dovedností a vědomostí mladých řidičů po absolvování řidičského kurzu a získání oprávnění?
Vycházím ze statistických údajů nehodovosti. Téměř 18 procent dopravních nehod zaviní řidiči s praxí do pěti let od získání řidičského průkazu, a pokud jde o následky nehod, 24,6 procenta usmrcených řidičů jsou právě tito lidé s praxí do pěti let. Je tam tedy významný podíl na nehodovosti u mladých řidičů.
Je to podle vás jejich mladým věkem?
Mladí lidé, a já to nechci vztahovat jen na současnou generaci, jsou často nevybouření a možná divocí. Je jedno, jestli mluvíme o mladých žijících v 80. letech nebo v současné době. Mladá generace je zkrátka taková.
Jak kurz probíhá?
Projekt Start Driving se inspiruje rakouským systémem vzdělávání začínajících řidičů. Obsahuje dopravně-psychologický workshop s dopravním psychologem a jízdy s učitelem autoškoly. Ty probíhají jak za běžného provozu, při kterém učitel začínajícího řidiče hodnotí a snaží se, aby se díky tomu zvedla jeho úroveň řidičských dovednosti v reálném provozu, tak na cvičných plochách polygonu za náročnějších podmínek, kdy se učí zvládat krizové brzdění na suchu i mokru nebo vyhýbací manévry a defenzivní jízdu.
Jaký jste byl vy coby mladý držitel řidičského průkazu?
Řidičák jsem si dělal v osmnácti letech a měl jsem tehdy Škodu 110, kterou jsem dostal od rodičů. Doprava byla úplně jiná než teď, navíc pocházím z Frýdecko-Místecka, kde byl provoz mnohem řidší. Od přírody jsem hodně zodpovědný a jezdil velmi opatrně, i když je to i tím, že nějakou dobu jsem řídil jen za přítomnosti svého otce, který byl hodně zkušený řidič a přísný učitel a díky tomuto dozoru mi předal mnoho zkušeností.
Bylo by tedy podle vás přínosné, aby mladí řidiči zpočátku povinně jezdili s dozorem, například jedním z rodičů? Tento systém mentorování využívají například v Rakousku…
Považuji to za dobrý způsob, jak si mladý nezkušený řidič může osvojit lepší řidičské návyky. Osobně se mi ale na projektu Start Driving líbí hlavně to, že jeho součástí je výuka s dopravními psychology, kteří vědí, jak s mladou generací pracovat. A pak také praktické vyučování techniky jízdy, při které se jim ukáže, jak se chovat v krizových situacích. To vás v autoškole obvykle nenaučí.
Jak by podle vás měl probíhat ideální výcvik?
Je otázkou, jestli je 28 hodin výuky dostatečný počet. Někomu možná stačí, ale jinému nemusí stačit ani 40 hodin. Protože někomu není tato dovednost dána od přírody. Stává se, že uchazeči o řidičský průkaz jdou k závěrečné zkoušce potřetí, popáté… nemají to v krvi a nikdy dobrými řidiči nebudou. Umět řídit auto jen dopředu nestačí, řidič musí umět reagovat i mentálně na situace, které provoz přináší, a když jsem srovnával 80. léta, tehdy byl také provoz úplně jiný. V některých místech dnes překračuje kapacity únosnosti silnice, a v tom všem se mladý řidič musí umět pohybovat.
Kdybyste to ale mohl změnit, jak má podle vás autoškola vypadat?
Měla by víc učit zvládání krizových situací, aby součástí hodin byly také povinné jízdy na autodromech nebo v centrech bezpečné jízdy. A aby vznikala další taková místa, kde je možné chování v krizových situacích trénovat.
Přál byste si, aby měli lektoři a učitelé v autoškolách i větší kompetence?
Otázka kvality autoškoly je samozřejmě také velká. Ono se to mnohdy odvíjí od ceny, ta je pro někoho důležitým, často i jediným faktorem, ale chci říct, že ne vždycky je to dobře. Když je cena podezřele nízká, uchazeči by spíš měli zpozornět.
Souhlasil byste s tím, aby se zavedly testy profesní způsobilosti instruktorů, kterým by bylo potřeba se pravidelně podrobovat?
Určitě bych posílil kontrolní činnost nad autoškolami jako takovými, ta se dnes mnohdy nedělá.
Jaké ale chcete podniknout konkrétnější kroky k tomu, aby se kvalita výuky v autoškolách zvedla?
Na to asi neřeknu přesnou odpověď. Kdybychom měli sáhnout do celého systému autoškolství a přezkušování uchazečů, jedná se o legislativní proces o změně zákona 247/2000 Sb. a je otázka, zda stávající politická garnitura parlamentu, ať už Poslanecké sněmovny, nebo Senátu, je k tomu ochotná a do jaké míry je ochotná jít do změny celého systému. Podle mě by to mělo být v zájmu všech politiků a společnosti, protože pak se setkáváme v provozu s nekvalitními řidiči, kteří nejsou připraveni na reálný provoz. Jen shodou okolností udělali závěrečnou zkoušku, ale dobrými řidiči skutečně nejsou.
Alespoň novela zákona týkající se pravidel silničního provozu je ale současně v plánu, ne?
Je to na dobré cestě, tento týden jsem pozván na půdu Poslanecké sněmovny členy podvýboru pro dopravu, kde budeme diskutovat tuto otázku a její možnosti. Vůle vyvolaná poslaneckou iniciativou je motivovaná snahou něco změnit k lepšímu.
S jakými podněty přijdete na jednání vy osobně?
Chci řešit formy výuky a následné edukace mladých řidičů, zda by byla možnost zavést nějakou obdobu rakouského modelu. Propracovanější systém výuky, ve kterém by byla povinnost například zavedení části výuky v centrech bezpečné jízdy, případně i forma výuky zkušebních komisařů. Ale nechci být konkrétní, abych nebyl chytán za slovo.
Určitě je také otázkou, nakolik by změna výuky v autoškolách vyšla a kdo by ji hradil. Máte už představu o finanční stránce změny ve vzdělávání budoucích nebo čerstvých řidičů?
Systém si nyní vyčíslujeme, rámcovou představu už mám. Více zatím prozradit nemohu.
V některých rozhovorech, které byly s vámi publikovány, se řešila především problematika agresivních řidičů a téma represe za dopravní přestupky. Myslíte si, že právě oni jsou nejpalčivějším problémem, pokud mluvíme o potížích v dopravě?
Obávám se, že je to vytrženo z kontextu, spojení agresivní řidič nepoužívám, vždycky naopak říkám, že je to terminus technicus dopravních psychologů, a nikoli policie, já osobně mluvím vždy o neohleduplných nebo neukázněných řidičích, agresivitu dopravní policie jako taková nezkoumá.
Dopravní statistiky se ale někdy nesprávně interpretují. Stává se, že se vina svaluje na rychlou jízdu, tedy "agresivní řidiče", není však hlavním problémem spíš nepozornost?
Nevěnování se řízení je jednou z nejtragičtějších příčin dopravních nehod, ale téměř každá nehoda souvisí s nepřizpůsobením rychlosti, a to ať už svým schopnostem, nebo dopravně technickému stavu, takže rychlost jízdy, byť může být v mantinelech té povolené nejvyšší rychlosti, sehrává svou roli.
Nemyslíte si ale, že situaci ztěžuje i fakt, že aut je víc než bývalo a stav našich silnic je velmi špatný?
Co se týká stavu silnic, může být jednou z příčin dopravních nehod, nebo také následkem. Například srážky s pevnou překážkou kolem cest, mimochodem to je také naší prioritou - budování bezpečného dopravního prostoru. Zní to možná omšele, ale je na tom kus pravdy, bezpečná komunikace musí být srozumitelná, tedy včetně dopravního značení, ale také odpouštějící, tedy co nejméně pevných překážek u cest, které nejsou od silnice jakkoli odděleny. Řidič je povinen přizpůsobit rychlost jízdy dopravně technickému stavu, tak to prostě v zákoně stojí, a i když je mimo obec povolená 90 km/h, pokud ta silnice tomu neodpovídá, tak tam prostě tou devadesátkou nepojedu.
Jste osobně pro edukaci, nebo represi řidičů?
Musí jít ruku v ruce jak prevence, tak represe. Jsme součástí celé řady preventivních projektů, které se dopravě věnují, ať už ty, které se zaměřují na cyklisty, motocyklisty, chodce, seniory, mladé řidiče, a snažíme se naše aktivity medializovat.
Jak jste se osobně podílel na změně bodového systému, který by měl vejít v platnost za dva roky?
Policie, a především dopravní policie a ředitelství služby dopravní policie, se významně podílely na změně návrhu novely zákona, ministerstvo dopravy ji po vypořádání připomínek představilo a teď jde materiál do legislativní rady vlády, kde s ním budeme pracovat. Budu rád, pokud se materiál jako takový schválí, navyšuje tresty u nejzávažnějších přestupků, a u těch, které až tak neohrožují bezpečnost silničního provozu nebo nemají vliv na dopravní nehodovost, se sankce naopak snížily. S návrhem jsem tedy spokojen.
Tři otázky pro dopravního psychologa Michala Waltera
Je podle vás kurz autoškoly za současných podmínek dostačující?
Nejsem autoškolák, ale můj názor je, že autoškola by měla být delší a měly by se tam učit jiné věci. Jak správně jezdit po dálnici, jak ovládat navigaci a další. Z autoškoly hotový řidič nevyjde. I proto takové projekty jako Start Driving podporuji, mladí řidiči se tak mohou dále vzdělávat.
Jací vlastně mladí řidiči jsou?
Víte, ke mně se dostávají často až vybodovaní řidiči. A právě to je možná někdy chyba, protože až praxe ukáže, jací řidiči doopravdy jsou. Někteří mladí opravdu hodně riskují. Když je testuji na dopravně-psychologickém vyšetření, nemají řádný problém v reakcích, koordinace pohybů je skvělá. Podle mě i tím, jak hrají počítačové hry, je jejich pohotovost skutečně výborná. Problém je v přemýšlení a uvažování v krizových situacích, vyhodnocování rizik i psychická nezralost. Někdy neberou ohled na ostatní, a to je potřeba se naučit.
Jak by se tedy podle vás měli mladí řidiči lépe učit?
Například u profesních řidičů je systematický přístup, musí pravidelně absolvovat školení. Jenže tady se dá mladému absolventovi do ruky řidičák a vypustí se do ulic. A dokud ho nezachytí systém sankcí, kdy se vyboduje nebo způsobí nehodu, nikdo si ho nevšímá, a to je špatně. Ale je to jako se vším, jsou lidé, kteří se chtějí neustále zlepšovat, vyhledávají si informace a učí se, jak jezdit lépe, ale pak tu máte jinou skupinu, která prošla autoškolou před třiceti lety a od té doby jezdí pořád stejně.
