Praha - Účastníci shromáždění a demonstrací patrně dostanou možnost si v některých případech zakrýt obličej, což nyní zákon zcela zakazuje. Novelu příslušného zákona podpořila ve středečním úvodním kole Sněmovna. Zakrytí obličeje by bylo možné v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy poslouží ke splnění účelu shromáždění a naopak neohrozí veřejný pořádek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zmínil třeba masopusty.
Předloha, která míří do ústavně-právního výboru, taky upraví další podmínky pro konání shromáždění. Novinky se dotknou zejména obecních úřadů, kterým se veřejné akce ohlašují. Norma by měla radnicím umožnit, aby například blíže vymezily místo shromáždění, jeho délku nebo další podmínky pro zajištění pořádku.
Úprava shromažďovacího zákona se týká případů, kdy je na jedno místo a ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé jednotlivých akcí dohodnout, a když to neudělají, tak úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela nově radnicím umožní stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou. Novela zákona také upřesňuje procesy a pravomoci k rozpuštění shromáždění.
Poslanec ODS Marek Benda se pozastavil nad změnou, která se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice. Benda ale upozornil na to, že poslanci nebo senátoři mohou jednat i mimo budovy Sněmovny a Senátu.
Frakce TOP 09 a Starostů avizovala ústy Martina Plíška podání již dříve oznámeného pozměňovacího návrhu, podle kterého by některá pamětní místa měla ve dny státních svátků sloužit pouze k jejich připomenutí. Návrh by měl podle předkladatelů zabránit tomu, aby v budoucnu někdo znemožnil důstojné oslavy významných dnů, jako se to prý stalo loni 17. listopadu na Albertově, když kvůli shromáždění na podporu prezidenta Miloše Zemana nemohli na místo studenti.
Pozměňovací návrh stanoví, že čtyři státní svátky by nově byly spojeny s místy, která se k nim historicky vážou. Kromě Dne boje za svobodu a demokracii, kdy by pro vzpomínkové akce byly vyhrazeny Albertov a Národní třída, by se změna týkala také Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který se váže k Velehradu, Dne upálení mistra Jana Husa, jenž je spojen s Husincem, a Dne české státnosti, jehož tradiční oslavy se konají ve Staré Boleslavi. Poslankyně ODS Jana Černochová ale zapochybovala o tom, že taková úprava by splnila účel.
