Z holek mají být maminky, stojí v čítance. Jste genderové džihádistky, vzkázal kritičkám básník

Radek Dragoun Radek Dragoun
15. 1. 2017 15:57
Báseň Jiřího Žáčka Maminka se objevuje v několika čítankách pro žáky prvního stupně základní školy. Z jejího textu vyplývá, že hlavním posláním žen je starat se o děti. Ministerstvo sice uznává, že báseň "není zcela genderově neutrální", ale podle něj záleží hlavně na výkladu učitele, který by to měl žákům ozřejmit. Říkanka, která v tomto týdnu způsobila na sociálních sítí poprask, je přitom mezi odborníky na gender známá jako příklad, jakým způsobem se v Česku budují genderové stereotypy.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Hned v několika čítankách pro žáky 1. stupně základní školy se objevuje báseň Jiřího Žáčka Maminka. Někteří kritici ji označují za genderově nevyváženou. "K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký. Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku. Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku," stojí v básni Jiřího Žáčka.

Na sociální síti na ni v pondělí upozornil režisér Vít Klusák, jehož příspěvek sdílely desítky lidí. Řada z nich byla textem básně pohoršena. Na první pohled je totiž zřejmé, že pracuje s genderovými stereotypy. Ženy automaticky staví do role, kdy jejich hlavním posláním je postarat se o děti.

Sám autor však kritiku odmítá. Od vydavatelky dostal za úkol napsat takovou báseň o maminkách, aby se malým čtenářům líbila. "Na to, jaké mají být maminky a jak se mají jevit prvňáčkům, mohou být názory různé. Podle nahlédnutí do diskuse vidím, že mnoha diskutérům ta básnička připadá dobrá nebo přijatelná, ale chápu, že lidé kontroverzního ducha to vidí jinak. V tom případě ať nešermují genderovými stereotypy a zkusí sami napsat svou verzi – když se jim povede, rád jim napíšu jedničku s hvězdičkou," řekl Aktuálně.cz Jiří Žáček.

Autor řady knih pro děti rozhodně odmítá, že by měl být označován za někoho, kdo pomáhá ve společnosti budovat genderové stereotypy. "Kdyby znali z mé tvorby ještě něco dalšího, věděli by, že nejsem žádný macho; dokonce se považuji za feministu, jen jiného druhu než ty genderové džihádistky. Rozhodně odmítám degradaci žen na domácí puťky, kuchařky a uklízečky. Imponují mi sebevědomé a chytré ženy a nevadí mi ani, když si k seberealizaci vyberou profesi považovanou spíše za mužskou," řekl Žáček. Své tvrzení dokládá jinou svou básní, ve které píše, že "svět, kde z malých princezen vyrostou jenom samé služtičky, je zralý do šrotu".

Kritizovaná báseň Maminka je ale už dlouhou dobu velmi dobře známá právě mezi odborníky na gender. "Už byla několikrát použita v publikacích, které se zabývají genderově senzitivním vzděláváním. Byla v nich použita právě jako příklad, jakým způsobem se genderové stereotypy budují," říká Petra Havlíková z hnutí Nesehnutí, kde je koordinátorkou programu Ženská práva jsou taky práva.

"Nerada bych, aby to vyznívalo jako kritika básně Jiřího Žáčka, ale je to poukázání na to, že nějakým způsobem v realitě reprodukujeme genderové stereotypy. A tohle je jeden ze způsobů. Měli bychom se nad tím kriticky zamyslet, jestli je to to, co chceme," dodává Havlíková.

Záleží na výkladu i kontextu

Ministerstvo školství jednotlivé texty čítanek analyzuje a snaží se vyhýbat i těm ukázkám, které jsou genderově nevhodné. Ve vyjádření pro Aktuálně.cz přiznává, že text není zcela neutrální, nicméně proti jeho zařazování do čítanek není. "Text sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží hlavně na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněn a jaký je záměr autora. Při výkladu by tak měl učitel žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti, kromě jiného také souvislost s genderovou korektností," napsalo ministerstvo školství.

Na potřebu vyhýbat se genderovým stereotypům ministerstvo učitele pravidelně a opakovaně upozorňuje při jejich vzdělávání. Nabádá je, aby se jim vyhýbali jak ve vlastní řeči, tak i v chování vůči žákům a žákyním.

Ani Petra Havlíková zařazení básně Jiřího Žačka do čítanek jednoznačně neodsuzuje. "Pokud by čítanka byla nějakým způsobem pestrá a jiná báseň ukazovala příklad ne třeba úplně opačný, ale ukazovala realitu z jiného úhlu pohledu, tak by tam pravděpodobně mohla být. Ale obecně bych tam raději viděla nějakou jinou. Většinou to nestojí samo o sobě. Je to příklad reality a ta realita je dotvářena dalšími věcmi a ty vypadají podobně. Kdyby ty věci vypadaly různorodě, tak to je jiná situace. Je to hodně kontextuální věc," uznává odbornice.

Podle Havlíkové ale převažují příklady toho, ve kterých je matka usazena do genderového stereotypu. "Samozřejmě existují příklady toho, že to je i jinak, že máma nemele maso, ale opravuje třeba auto. Nicméně je to neuvěřitelně minoritní," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 35 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy