Praha - Přes 2300 akademiků podepsalo od pondělí výzvu s názvem Vědci proti strachu a lhostejnosti, která projevuje nesouhlas s rostoucí xenofobií v české společnosti a jejímu zneužívání ve vlastní prospěch. Nápad sjednotit vědeckou obec v prohlášení přinesla trojice pražských přírodovědců na doktorském studiu. "Autority se k tomu nějak neměly. A bylo potřeba, aby někdo konečně začal," říká Anna Vanclová, která byla u zrodu petice.
Zveřejnění výzvy vyvolalo velký ohlas. Prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka akademiky v úterý zkritizoval prezident Miloš Zeman. Vyloženě nenávistné ohlasy ale zatím autoři nezaznamenali. "Spíše se stal opak. Chodí nám e-maily, v nichž nás lidé podporují," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz i druhý z iniciátorů Lukáš Novák.
Proč akademikům trvalo tak dlouho, než s výzvou přišli?
Anna Vanclová: My nejsme žádné autority. My jsme dejme tomu vědci na doktorském studiu. Ale ty autority se k tomu nějak neměly. A bylo potřeba, aby někdo konečně začal. A je pravda, že ten studentský sociální status k tomu aktivismu svádí víc. Spousta našich signatářů, které považujeme za autority, se ale vyjadřovala.
Podle mě se ale čekalo, až se semknou nějaké elity a postaví se proti…
Lukáš Novák: Tak ono se jim do toho v atmosféře, která tady panuje, nechce.
Anna Vanclová: Protože ta debata je příšerně vyhrocená a nikomu se nechce do toho vstupovat. A my už od začátku věděli, že jakmile se zviditelníme, schytáme i spousty negativních, nenávistných ohlasů.
Stalo se tak?
Anna Vanclová: Kupodivu ne. Nepočítáme samozřejmě to, když o nás vyšel článek a pod ním se hned začaly objevovat komentáře o tom, jací jsme vlastizrádci. Ale útoky, které by nám ad hominem chodily do mailu, se nám vyhnuly.
Lukáš Novák: Spíše se stal opak. Chodí nám e-maily, v nichž nás lidé podporují.
Co bude dál? Ta výzva je venku. Je to všechno, nebo se hodláte zapojit dál do veřejné debaty. Budete dál aktivní?
Lukáš Novák: Bylo by dost smutné, kdyby tohle byl konec. Chceme pokračovat, ale ještě nemáme pořádně ujasněné jak. Jedna z věcí, které chceme, je popularizovat práci českých vědců z oborů, které se zabývají tématy náboženství, migrace, vztahu kultur. Těchto vědců a vědkyň máme spousty, ale jejich hlasy nejsou moc slyšet. A naše společnost je nyní v situaci, kdy si vytváří názory o těchto složitých otázkách na základě toho, jak se vyjadřují extremistické skupiny vedené lidmi, kteří o tom nevědí vůbec nic.
Anna Vanclová: Pokud tady někdo tvrdí, jaký je islám jako náboženství, tak nechápeme, proč lidé poslouchají entomologa a nezeptají se religionisty, který je k tomu povolaný. A tohle byl jeden z našich cílů – upozornit na to, že zde máme vědce, kteří jsou otevření k tomu v klidu vést diskusi, v klidu odpovídat na otázky a vyjádří se k tomu z pozice svého oboru.
Ještě něco konkrétního hodláte dělat?
Anna Vanclová: Začali jsme kontaktovat konkrétní signatáře, kteří jsou povolaní k vyjadřování se k částem problematiky. Chceme, aby napsali nějaký popularizační článek, který se vystaví na blogu, který založíme a který bude propojen s naší výzvou. A lidé tam najdou informace podané s chladnou hlavou, podložené fakty a napsané někým, kdo je odborník na toto téma, a nebude to text, který je schválně manipulovaný směrem, který někdo chce. Popularizační vědecký článek, nikoli agitka za názory jeho autora.
Co pro vás znamená to, že jste sesbírali tolik podpisů akademiků?
Lukáš Novák: Znamená to, že zde žijí lidé, kteří souhlasí s textem naší výzvy. Znamená to, že je zde množství lidí, kteří mají nějaký společenský kredit. A text výzvy vyjadřuje jejich názor. Ta výzva není petice – nežádá totiž žádné konkrétní kroky, neobrací se na žádného konkrétního politika nebo instituci. Jde o vyjádření našeho kolektivního postoje k náladě, k situaci ve společnosti. A chceme, aby zazněl tento hlas, který je umírněný a promyšlený a donedávna nebyl organizovaný a nezněl jednotně.
Máte po zveřejnění výzvy pocit zaplnění propasti mezi společností a akademiky?
Anna Vanclová: Pro extrémně vyhraněné lidi jsme tu propast určitě ještě prohloubili. Ti si jistě řeknou, že jim udělujeme nějaké hraběcí rady, že si hrajeme na elity a povyšujeme se nad ně. Což ale není naším cílem. Zastřešení toho sdělení vědci a vzdělanými lidmi, jsme udělali hlavně proto, že základním posláním vědce je kritické myšlení, ověřovat si informace a nemanipulovat s nimi.
Je ve společnosti nedostatek kritického myšlení?
Lukáš Novák: Ve vztahu k cizincům a menšinám ano. To jakým způsobem a jak snadno se šíří hoaxy, to je příznak jednak mediální negramotnosti, ale také obecného nedostatku kritického myšlení. Lidé si také často neověřují zdroje.
Ve vaší výzvě stojí, že politici i svým mlčením podporují xenofobii ve společnosti. Které politiky myslíte?
Anna Vanclová: Pana prezidenta Miloše Zemana. Ale třeba i pana premiéra Bohuslava Sobotku, který je názorově plastický – někdy z něj vypadne něco názorově tolerantního, ale on podle nás dosud nedokázal zaujmout nějakou pevnou pozici a chovat se charakterně a zodpovědně. Nechce si nikoho naštvat a máme pocit, že je to případ i velké řady dalších politiků, kteří jsou na vrcholu.
Co očekáváte od politiků, že změní?
Lukáš Novák: Svoji rétoriku. A také že řeknou, jaké vyjadřování je ve veřejném prostoru nepřijatelné. Když se po Václavském náměstí chodí se šibenicemi, očekáváme, že se celá politická reprezentace, nebo aspoň většina, zvedne a řekne, že tohle prostě nejde.
Anna Vanclová: Veřejný prostor poslední dobou připomíná dvorek zarůstající plevelem, protože se o něj nikdo nestará a nechá se pustnout. Nejsou slyšet pozitivní charakterní hlasy a je tady velký prostor pro lidi, kteří rozpoutávají onu xenofobii. Podle nás se politici bojí, že když se vysloví, bude to pro ně politická sebevražda. Čím déle se to nechá hnít a čím déle bude trvat, než do toho někdo pořádně vstoupí, tím to bude těžší.
Vědcům ale také trvalo dlouho, než jste se semkli a udělali tuto výzvu. Je tady vlastně někdo z politiků, kdo je podle vás světlou výjimkou?
Lukáš Novák: V nejvyšším patře je to třeba Jiří Dienstbier, ale ten není vůbec slyšet, a třeba Karel Schwarzenberg. My bychom chtěli, aby se politici řádně vymezili vůči extremistům a uvědomili si, že ti extremisté je můžou vystřídat. Musí se přestat bát vstoupit do té debaty a postavit se za nějaký názor.
Jak se mluví v univerzitním prostředí o panu Konvičkovi? Štěpí univerzitní prostředí?
Lukáš Novák: Naprostá většina vědeckých kapacit, našich vedoucích, doktorů, docentů, profesorů, je z něj velmi nesvá. Známe několik málo lidí i na naší fakultě, kteří jej otevřeně podporují. Jsou to ale jednotlivci a někteří i vystoupili proti naší výzvě. Naše výzva ale není namířena proti panu docentu Konvičkovi. My bychom byli nejradši, kdyby nám to podepsal…
Anna Vanclová: Což se ale skutečně stalo. Někdo z legrace, asi jako trolling, vyplnil náš formulář a napsal tam jeho oficiální soukromý e-mail a docent Konvička posléze v e-mailu odkliknul, že potvrzuje vyžádaný e-mail. A on nyní říká, že jsme podvodníci, protože podvodně získáváme signatáře. Přitom mu přišel e-mail, v němž se píše, že jej má ignorovat, pokud je nevyžádaný. Takže několik hodin byl pod výzvou podepsaný.
