Vědci zkoumají mozky silničních pirátů, chtějí je napravit

Adéla Skoupá
9. 5. 2015 13:00
V Brně se otevřela nová laboratoř pro výzkum lidského mozku. Odborníci v ní budou zkoumat chování silničních pirátů i dosud nevyléčitelné choroby, například Parkinsonovu nemoc.
Brněnští vědci zkoumají mozky pirátů silnic
Brněnští vědci zkoumají mozky pirátů silnic | Foto: Tomáš Maca

Brno - Uvnitř propojených magnetických rezonancí leží dva lidé, na hlavách mají nasazené čepice s elektrodami. Jeden z nich se musí rozhodnout, kolik dá tomu druhému peněz ze své stokoruny, zatímco vědci u monitorů zkoumají, co se jim děje v mozku.

Podobným způsobem se budou brněnští badatelé snažit zjistit, jaké mají silniční piráti pochopení pro situaci druhých a zda lze u nich tuto vlastnost nějak ovlivnit. Poslouží jim k tomu nová laboratoř, která se otevřela tento týden ve středoevropském technologickém institutu CEITEC, jenž patří Masarykově univerzitě. Je vybavená dvěma magnetickými rezonancemi a tomografy za sto milionů korun.

Výzkumem neohleduplných řidičů, takzvaných pirátů silnic, se bude zabývat tým neurologa Milana Brázdila, který například přispěl k objasnění toho, co se děje v mozku při zážitku známém jako déjà vu. Profesor Brázdil věří, že nové vybavení pomůže zjistit to, co se doposud nedařilo vyzkoumat. A chce pomocí něj vyvinout společně se svými kolegy i plán na „nápravu“ arogantních řidičů.

“Magnetické rezonance jsme mohli používat jen v nemocnici, kde je vždy málo času na základní výzkum, protože mají samozřejmě přednost pacienti. Takže nová laboratoř pro nás znamená zásadní skok kupředu,” vysvětluje padesátiletý profesor, který působí jako přednosta první neurologické kliniky ve Fakultní nemocnici u svaté Anny a neurovědní výzkum označuje za svůj koníček.

Díky tomu, že jsou přístroje naprosto identické a vzájemně propojené, může společně s kolegy zkoumat to, jak na sebe lidé vzájemně reagují a co se jim při tom děje v mozku. To nebylo v Česku doposud možné.

Čepice s elektrodami měří, jestli se empatické cítění pirátů zlepšilo.
Čepice s elektrodami měří, jestli se empatické cítění pirátů zlepšilo. | Foto: Tomáš Maca

“Sociální interakce je mozkem velmi složitě zajišťovaná. Když chceme studovat například sociální chování, empatii, tak potřebujeme, aby vyšetřování jedinců probíhalo co nejblíže normálnímu životu. Doufáme, že uvidíme, co se děje v mozku těch dvou lidí, když jsou například naštvaní nebo když si myslí, že je ten druhý poškozuje,” popisuje Brázdil, jehož hlavním oborem je epileptologie.

V předchozím výzkumu zjistil, že silniční piráti mají problémy s empatií, a chovají se proto nebezpečně. Pomocí ekonomických her, které budou osoby v přístrojích hrát, vyzkoumá, jak pracuje mozek při férových a neférových nabídkách. Projekt by mohl mít i praktický dopad na chování nebezpečných řidičů. Brázdil a jeho tým chtějí do psychologického tréninku pro piráty silnic zavést rehabilitační část posilující empatii. Po ní budou pomocí moderních přístrojů měřit, jestli se empatické cítění zlepšilo.

Profesorova kolegyně Klára Marečková se zase ve spolupráci s Harvardovou univerzitou zaměří na sklony lidí k depresím. V mozcích dvacetiletých osob z Brna a okolí, o kterých vědci už jednadvacet let shromažďují s jejich souhlasem potřebné zdravotní informace, budou hledat známky pravděpodobnosti deprese. Nadšený neurolog bude také pokračovat v rozsáhlé analýze déjà vu.

“Věnovat se neurovědnímu výzkumu je podle mě jedna z největších výzev současnosti. Studium lidského mozku a vztahu mezi tímto orgánem a našim jedinečným chováním je pro mě fascinující věc,” říká neurolog, který přitom málem skončil jako antropolog.

Na lékařskou fakultu Masarykovy univerzity totiž nastupoval milovník historie a umění s úmyslem věnovat se právě této vědě, nakonec ho ale více přesvědčilo léčení a výzkum lidského mozku.

Činnost mozku sledují vědci na počítačích.
Činnost mozku sledují vědci na počítačích. | Foto: Tomáš Maca

Laboratoř v kampusu brněnské univerzity využijí i další badatelé. Celkem se v ní bude střídat 72 vědců a 45 studentů z pěti výzkumných skupin, kteří se zaměřují například na výzkum Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci.

“Díky novým magnetickým rezonancím budeme mít přesnější a detailnější výsledky měření a můžeme provádět nové typy měření, které dosud nebylo možné v České republice uskutečnit,” řekl vedoucí Centra pro neurovědy, profesor Ivan Rektor.

Jeho tým se zaměřuje například na výzkum epilepsie. Mimo jiné testuje, jestli poslech Mozartovy sonáty D mol skutečně potlačuje epileptické záchvaty. Profesorovým cílem je také zjistit, jaký je v mozkové aktivitě rozdíl mezi tím, zda píše člověk rukou, nebo na počítači.

 

Právě se děje

Další zprávy