Dvaapadesátiletý Josef Levý ze severočeských Teplic sám sebe popisuje jako normálního člověka. Má střední školu s maturitou, většinu života pracoval jako obchodní zástupce pro firmu, která montovala vrata a brány. V současnosti je v invalidním důchodu, snaží se ale zároveň podnikat v zámečnictví. Jeho měsíční příjem je necelých dvacet tisíc korun. Mimo to se netají náklonností k hnutí Svoboda a přímá demokracie. "Rozhodně se nemám za co stydět. Jsem nacionalista," říká Aktuálně.cz.
A není sám. Hnutí SPD se na své "jarmarky", se kterými v předvolební kampani objíždí Česko, snaží lidi nalákat nezvykle nízkými cenami jídla a pití. Když však lídr hnutí Tomio Okamura končí na mítinku v Karlových Varech svou řeč a sestupuje z pódia na obvyklé focení s příznivci, je jasné, že většina lidí nepřišla kvůli pivu za patnáct korun.
Kolem politika se okamžitě shromažďuje houf jeho nadšených voličů. "Je to jeden z nás, ačkoli má krev z Japonska. Celá rodina, všichni přátelé jsme espéďáci," říká senior Alois Klika, zatímco si pyšně prohlíží právě pořízené fotografie. "Je to normální člověk z ulice, zastává se České republiky," dodává vesele další návštěvnice Světlana Dubská.
Levý, Klika i Dubská patří ke skupině lidí, která může podle průzkumů pomoct SPD dosáhnout minimálně stejného výsledku jako ve volbách před čtyřmi lety, kdy získali přes deset a půl procenta hlasů, a zásadně tak ovlivnit povolební dění v Česku.
"Evropská unie je diktát"
Podle sociologů i průzkumů veřejného mínění je Levý veskrze typickým voličem SPD. "Hlavní proud elektorátu hnutí Tomia Okamury tvoří muži mezi 45 a 59 lety ze středních a menších měst," říká statistik Jan Herzmann. Jen v jednom se Levý odlišuje. Více než středoškoláci jsou mezi voliči zastoupeni lidé, kteří dokončili jen základní školu.
Na otázku, čím je pro něj SPD lákavá, Levý zmiňuje na prvním místě konzistenci názorů. "Někdo by řekl, že omílají jedno a to samé. Ale od doby, co jsou na politické scéně, jsou jejich názory neměnné," míní.
Program SPD ho oslovil zejména protievropským a protiimigračním zaměřením. Vysvětluje, že by byl rád, kdyby Česko bylo jako Švýcarsko - prosperující země, které "nemůže nikdo nic poroučet". "Evropská unie je diktát. Ti lidé mi nepřijdou jako zvolení zástupci. Každý stát by měl mít právo na vlastní sebeurčení," říká.
Podle něj se Evropská unie zachovala nekompetentně například v období pandemie covidu. Ve skutečnosti však současné smlouvy unii v oblasti zdravotnictví velké pravomoce nedávají. Unie navíc poslala členským zemím pomoc ve stovkách miliard, další miliardy zaplatila za vývoj vakcíny.
Josef Levý vnímá jako hrozbu islám, bojí se masové migrace do Evropy. Vysvětluje, že vychází i ze zkušenosti z konverzací s muslimy, které zažil během dovolené v Egyptě. "Když s nimi mluvíte, zjistíte, že muslim nemá problém někoho zabít, když mu vadí," říká.
Oceňuje také sociální politiku SPD, která prosazuje například zpřísnění vyplácení dávek. "Mají vizi, že přesunou peníze od politických neziskovek na důchody, na zdravotnictví, do školství. Pak mě samozřejmě oslovilo odebrání dávek nepřizpůsobivým, když vidím, jak se chovají."
Protestní voliči
Levý se tak řadí do skupiny, kterou politologové nazývají protestní voliči. "Ve společnosti jsou lidé, kteří jsou negativně naladění a frustrovaní, a to z více důvodů. Primárně to může být z ekonomické situace, druhotně například z kulturních válek. Mají také vztek na všechny minulé vlády. A Okamura jim dá odpovědi na všechny ty obavy," vysvětluje politolog Jan Charvát.
Protievropské naladění se sice nese s Okamurou od jeho začátků v politice, nikdy však podle Charváta nebylo v kampani tak ostré jako nyní. "Vidíme nastartování jednoznačně 'czexitového' narativu. Okamura je nyní konkrétnější, zcela jasně mluví o vystoupení z EU. Předtím byl mírnější, chtěl hlavně možnost referenda," říká Charvát.
Jako důvody této změny jmenuje snahu obvinit EU ze selhání při covidové pandemii nebo boj o preference s uskupením Trikolora Svobodní Soukromníci, které sice vystupují euroskepticky, o jednoznačném vystoupení z Evropské unie ale nemluví. "Okamura našel téma, které konkurence nebyla ochotna uchopit takto jasně," dodává politolog.
"Vždy zvednou ruku pro tvrdší zákony"
Ačkoli je SPD někdy označovaná za krajní pravici, považuje Levý sám sebe za "středolevého radikála". Před rokem 2013 volil ČSSD, ta jej ale zklamala. Od vstupu Okamury do politiky má jasno - nejdříve volil jeho předešlý projekt Úsvit přímé demokracie, nyní SPD.
To, že Okamura láká hlavně ekonomicky levicové voliče, není podle Charváta novinkou. "SPD má na jednu stranu v programu pravicový liberální étos, že každý by měl pracovat. Na druhou stranu je tam spousta sociálních témat, téměř levicových. To se vykládá tak, že oslovuje nižší sociální vrstvu, která chce slyšet jistoty," říká.
Jako levicové aspekty programu SPD Charvát jmenuje finanční podporu školství, programy pro důchodce nebo navyšování platů. "Objevuje se tam téma, že když pracujete, tak musíte mít právo na důstojný život. A v tomto ohledu pak v kampani staví poctivého pracujícího člověka proti 'vyžírkům', kteří nepracují, kterými myslí Romy, neziskovky nebo migranty," vysvětluje Charvát.
"Pro SPD je klíčová tematika práva a pořádku - vždy zvedne ruku pro tvrdší zákony, ať už je to cokoli. Jinak hlasuje dost chaoticky, nemá jeden jasný proud," dodává.
Sám Levý však zdůrazňuje, že s hnutím souhlasí jen v asi devadesáti procentech témat. Neztotožňuje se například s extrémněji laděnými výroky některých členů - například s tvrzením poslance Miloslava Roznera, že byl tábor v Letech "pseudokoncentrák". Vadí mu také, že Okamura na svých facebookových stránkách běžně sdílí příspěvky z webu Parlamentní listy. "To pro mě není ověřený zdroj," říká volič.
Nesouhlasí ani s Okamurovou kritikou přijetí afghánských spolupracovníků do Česka poté, co se nadvlády nad zemí zmocnilo radikální hnutí Tálibán. "Jsem za to, že pokud nám někdo pomáhal, tak si zasloužil odtamtud odvézt," vysvětluje svůj názor Levý.
"Volný se chová jako buran"
I přes výhrady je Levý o své volbě přesvědčený a jiné euroskeptické či protiimigrační strany ho nelákají. "Dokud byl v Trikoloře ještě Václav Klaus mladší, mělo to úroveň. Teď mi jejich program přijde moc doprava," říká.
Mezi Trikolorou a SPD se ovšem rozhoduje Augustin, muž kolem čtyřicítky, který se přišel s rodinou podívat na jarmark do Karlových Varů. "Já jsem byl vždy volič ODS, ještě za Klause. Ale strašně se změnili, otočili k euru," vyjadřuje své zklamání.
Možností pro Levého není ani Volný blok, který založil bývalý poslanec SPD Lubomír Volný. "Chování pana Volného v parlamentu mi přijde nedůstojné, chová se jako buran. Politik by měl hlavně reprezentovat," říká Levý.
To návštěvník jarmarku Alois Klika neskrývá, že ačkoli bude volit SPD, je mu Volný v lecčem sympatický. "Bere to úplně jinak. Je to raubíř, ale taky bojovník," oceňuje.
Právě Volný podle politologů cílí na skupinu voličů, pro které je Okamura málo radikální, zvláště v tématu covidu. "Okamura je relativně opatrný. Bude chtít poslat děti do škol a kritizovat opatření, ale zároveň nebude tvrdit, že je celý covid výmysl," říká Charvát.
Dalším konkurentem v boji o národně orientované voliče je pro Okamuru Robert Šlachta a jeho hnutí Přísaha. Také to vystupuje mimo jiné proti vyplácení sociálních dávek "nepřizpůsobivým", migraci i euru. "Šlachta to bere z širšího záběru, ale důraz na právo a pořádek je zřejmý. Tam Okamurovi odebírá," uvádí politolog.
Mezi dotázanými voliči SPD ale převládá ve vztahu ke Šlachtovi nedůvěra. "V době, kdy byl vyšetřovatel, tak byl určitě dobrý policista. Měl ale přístup k informacím, které může velmi snadno zneužít," domnívá se Levý.
SPD je vhodným partnerem, zní z ANO
V průzkumech veřejného mínění SPD v posledním roce pravidelně získává mezi devíti a dvanácti procenty. "Od minulých voleb došlo s nadsázkou k cestě tam a zase zpátky. V tuto chvíli to vypadá, že se k SPD vrací voliči z roku 2017," říká Jan Herzmann.
Hlasy jí podle Charváta pomohla získat zpět frustrace lidí pramenící z proticovidových opatření, proti kterým Okamura vystupoval. "Před covidem hnutí klesalo. Kdyby epidemie nepřišla, tak by Okamura měl možná šest procent," dodává politolog.
SPD by mohla sehrát klíčovou roli v povolebním vyjednávání. Jelikož lídři koalic Pirátů se starosty i Spolu vládu s ANO odmítají, jedním z možných koaličních partnerů je právě Okamurovo hnutí. Několik zástupců ANO se v poslední době vyjádřilo o možné spolupráci pozitivně.
"Za ty čtyři roky se SPD posunulo, je pro mě vhodným partnerem pro možné jednání. Největší radikály ztělesňovala skupina kolem pana Volného. Tím, že odešel, má pro mě strana racionálnější nádech," řekl poslanec ANO Martin Kolovratník pro Hospodářské noviny. SPD se jednání o vládě s ANO nebrání, překážkou je pro ni ale podle Okamury trestně stíhaný premiér Andrej Babiš.
Vyjednávání s SPD připustil v CNN Prima News také předseda sněmovny Radek Vondráček. Nevyloučil koalici s žádným subjektem a uvedl, že se poslanecký klub hnutí chová ve sněmovně "korektně".
Charvát však odmítá, že by se SPD nějak zásadně změnila. "Stále jde o naprosto typický příklad populismu, strany typu firmy, která vznikla jako projekt byznysový, koncentrovaný kolem člověka, který je původně spojený s podnikatelstvím," říká Charvát.
Vládu sestavenou z ANO a SPD nevidí jako nejpravděpodobnější variantu. "Babiš se poměrně snaží získat obraz významnějšího politika evropského formátu. Jít do Bruselu jako premiér, který se opírá o stranu tohoto druhu, by ale nevypadalo dobře."
Do vlády by se podle něj nechtělo ani SPD. "Jako populistická strana vyděláváte na tom, že kritizujete, ne na tom, že tvoříte. Když jste ve vládě, tak to nejde. Mnohem pravděpodobnější je menšinová vláda ANO s podporou SPD - to je pro Okamuru ideální varianta," uvádí politolog Jan Charvát.
