Praha - Dvacetiletá studentka medicíny Karolína má letos poprvé možnost volit své zástupce do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv cítí povinnost se voleb zúčastnit, stále ještě vážně uvažuje o tom, jestli skutečně hodí svůj hlas do volební urny. Během školního roku bydlí po drtivou většinu času na koleji v Praze a vracet se na víkend do rodného Třince, kde má nahlášené trvalé bydliště, se jí příliš nechce.
"Musela bych jet v pátek večer domů, v sobotu odvolit a hned se zase vracet kvůli brigádě," vysvětluje budoucí lékařka. Podobné dilema jako studentka Karolína řeší i další, kteří víkendy netráví v místě svého bydliště, ale třeba na chatě či chalupě.
České zákony sice umožňují lidem volit kdekoliv v republice prostřednictvím voličského průkazu, musí si ho však dostatečně dopředu zařídit na úřadech. "Běhat po úřadech se mi taky příliš nechce, ale stále to je asi ta lepší varianta," dodává studentka Karolína.
Dostavit se na úřad sice není nutné, i tak vyřízení průkazu nějaký čas zabere. Pokud zájemce o průkaz nestíhá dorazit na úřad během úředních hodiny, může poslat žádost poštou. K tomu ale zase potřebuje ověřený podpis. Navíc informace o tom, jak má taková žádost vypadat, na stránkách dotčených institucí chybí.
Pomocnou ruku voličům proto nabídla iniciativa Hlídač státu, která potřebnou žádost po vyplnění všech potřebných údajů do dvou minut vygeneruje. Bez datové schránky ale stejně volič potřebuje získat ověřený podpis.
Do kdy je možné si vyřídit voličský průkaz?
Záleží, jakou formou si budou lidé o voličský průkaz žádat. Pokud se osobně dostavíte na obecní úřad, máte čas do 18. října do 16:00. Jen dejte pozor na úřední hodiny.
Na úřad samozřejmě nemusíte osobně. Žádost s ověřeným podpisem stačí na úřad zaslat nebo použít datovou schránku. Vše však musí úřad dostat do 13. října.
Voličský průkaz si můžete po jeho zhotovení vyzvednout na obecním úřadě nebo tím pověřit kohokoliv jiného, koho zplnomocníte. Na plné moci musí být úředně ověřený podpis. Případně je možné si nechat voličský průkaz zaslat na libovolnou adresu.
Ještě o něco dále tak zašli piráti, kteří nabízeli v univerzitních městech, že celý proces žádání o voličský průkaz sami zařídí. Mířili především na studenty, kteří se podobně jako Karolína z úvodu článku s takovými problémy potýkají nejčastěji. Na několika místech piráti zřídili stánky, kde bylo možné vyplnit žádost. Podpis přímo tam ověřil notář a volič už jen čeká, až mu průkaz přijde na určenou adresu.
A o službu byl už během prvního dne nejen mezi studenty obrovský zájem, který překvapil i samotné organizátory. "Několik hodin stála fronta lidí až ven. V první den jsme měli jen jednoho notáře, který čtyři hodiny v kuse jen seděl a ověřoval podpisy," říká mluvčí strany Karolína Sadílková. Piráti proto museli na další akce počet notářů navýšit.
Aktuálně z Prahy. Na konci té fronty není máslo, ale pár Pirátů s notářem, co na počkání vyřizují žádosti o voličské průkazy 📃 ;)
Zveřejnil(a) Česká pirátská strana dne 02. Říjen 2017
Voličské průkazy jsou tedy jediným nástrojem, jak se vyhnout leckdy dlouhému cestování do místa bydliště jen kvůli odevzdání hlasu. Kolik lidí této možnosti využívá, není zřejmé. "Povinnost nahlašovat počty vydaných voličských průkazů žádnému z volebních orgánů ze zákona nevyplývá. Tento údaj není ani součástí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku. Ministerstvo vnitra ani jiný volební orgán proto takovým údajem nedisponuje," vysvětluje ministerstvo ve svém vyjádření.
Kvůli volbě musí ujet stovky kilometrů
Volební průkazy ale neřeší komplikace s cestováním pro desítky tisíc Čechů v zahraničí. Pokud chtějí odevzdat svůj hlas, musí se dostavit na ambasádu nebo konzulát. To v mnoha případech znamená cestovat stovky kilometrů, strávit několik hodin v autobuse nebo v letadle a investovat s tím spojené nemalé finanční náklady.
Názor odborníka D21
Sue Nguyen, politoložka
"Česká ústava garantuje občanům právo volit, v praxi však stát významně ovlivňuje, zda jsou lidé schopni toto právo využívat. Pravidla jsou nastavena tak, že občan se má konání voleb uzpůsobit, nehledě na jeho zdravotní stav, pracovní závazky, pobyt v zahraničí nebo víkendové aktivity. Voličský průkaz věc řeší jen částečně. Přitom by stačilo umožnit hlasovat korespondenčně a do budoucna zvážit využití hlasovací nástroje, který nosí většina Čechů v kapse - mobilní telefon. Elektronické volby by mohly, podobně jako například v Estonsku, sloužit jako doplněk ke klasické papírové volbě. Daly by voličům svobodu se rozhodnout, kdy a jakým způsobem si chtějí zvolit své zástupce a pravděpodobně by zvýšily účast mladých lidí ve volbách. Ze zkušenosti
českých měst, která vyhlašují elektronické ankety o lokálních otázkách, však překvapivě využívají tuto možnost i senioři, kteří zpravidla tvoří až čtvrtinu hlasujících."
Možná právě z toho důvodu příliš Čechů k volebním urnám v zahraničí nedorazí. V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 odevzdalo za hranicemi Česka svůj hlas 10 571 lidí. Podle odhadů jich přitom v zahraničí žije 300 až 500 tisíc. I skromnější čísla tak dávají dohromady volební účast nižší než 4 procenta.
Podle politologa Tomáše Lebedy by situaci mohlo zlepšit korespondenční hlasování. "Pokud by došlo k nahrazení voličských průkazů korespondenční volbou, byl by to správný krok. Korespondenční volba je mnohem efektivnější, umožňuje volit na velkou vzdálenost. Je tam tedy větší možnost participovat," říká Lebeda.
Česko přitom patří k několika výjimkám v Evropské unii, které takovou možnost neumožňují. Například loni v Rakousku právě korespondenční hlasy výrazně promluvily do výsledků ostře sledovaných prezidentských voleb. Tímto způsobem voliči v Rakousku odevzdali 16 procent všech hlasů. A právě převaha současného prezidenta Alexandera Van der Bellena u takto hlasujících lidí mu volby o pár tisíc hlasů vyhrála. Své vítězství ale musel potvrdit v opakovaných volbách, jelikož ty první Ústavní soud zrušil kvůli chybám pracovníků volebních komisí.
Prosadit korespondenční hlasování v Česku se v tomto volebním období pokoušela TOP 09. Její návrh dopadl ale stejně jako řada podobných pokusů v předchozích letech neúspěšně. Mnoho Čechů v zahraničí tak bude muset i v nadcházejících říjnových volbách cestovat stovky kilometrů, pokud budou chtít odevzdat hlas své straně.
A nadějně to s korespondenčním hlasováním v Česku nevypadá ani do budoucna. Jeho prosazení má v programu pouze již zmíněná TOP 09 a zelení. Přesvědčit budoucí poslance k prosazení této možnosti se proto snaží Institut pro demokracii 21. Chce v internetové petici sesbírat 50 tisíc podpisů, které následně předá zákonodárcům a ukáže jim tak, že voliči o tento nástroj stojí.
Výzvy demokracie
Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.
IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.
