Jak jste se k mrtvé vlčici na Broumovsku dostali?
Našli ji motorkáři, poté se k ní dostali naši kolegové ochranáři z Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Na místo zavolali i Českou inspekci životního prostředí a policii. Zpočátku nebylo možné říct, zda byla vlčice zastřelena, nebo chycena do pasti. Z naší zkušenosti známe už minimálně dva takové případy. Vlk byl pohozený u cesty, pitva později zjistila, že ho zastřelili. Proto jsme ji také odeslali k pitvě.
V žaludku měla vlastní tlapu. Uhryzala si ji, když se chytila do pasti?
To je naše teorie. Vyplývá to trochu i z pitevní zprávy, která zjistila, že levou přední nohu měla v zápěstí dlouhodobě zaškrcenou. Uhynula kvůli dehydrataci, vyčerpání a úbytku svalové hmoty. To znamená dlouhodobé strádání. Zřejmě v důsledku toho, že byla chycená v pasti, možná až několik týdnů.
Asi se snažila z pasti vyprostit tím, že si nohu sama ukousala. Nebo byla tak zesláblá, noha byla odumřelá, a ona žrala, co měla v dosahu.
Návrat vlků do Česka
- Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Do české přírody se vrací od devadesátých let, především ze Slovenska a Polska.
- Vyskytují se teď hlavně v pohraničí, v Beskydech, v severních Čechách, Novohradských horách či na Šumavě. Smečky jsou zdokumentované také na Kokořínsku. Osamocení vlci se vyskytují i na Vysočině nebo Jesenicku.
- Na jejich přítomnost si stěžují především chovatelé ovcí, kterým napadají stáda. Nejvíc případů eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny v Lužických horách a na Frýdlantsku.
- Ochranáři ale upozorňují, že chovatelé nedostatečně využívají preventivní opatření. Tedy například lepší ohrady pro zvířata či používání pasteveckých psů, což může škody snížit až o 90 procent.
Past tedy byla nastražená na vlčí stezce?
Past nikde v blízkosti nebyla. Kde byla, nevíme. Spíš to nasvědčuje tomu, že vlčici někdo musel z pasti vyprostit a pak ji pohodil na místě, kde jsme ji našli.
Myslíte, že past cílila přímo na vlka?
Těžko říct. Na Broumovsku téma vlků rezonuje. Je tam velice silný odpor proti jejich návratu do přírody. Víme, že jsou tam tři stálá teritoria výskytu vlků. Už jsme tam zaznamenali podobné případy. Nebyly ale úspěšně vyřešeny.
Kdo má zájem na zabití vlka?
Nechci na nikoho ukazovat. Mohou tam být různé zájmy. Nejvíce škod vlci působí chovatelům hospodářských zvířat, ale často se negativní hlasy ozývají i z řad myslivců. Vlk podle nich negativně ovlivňuje chování zvěře nebo likviduje trofejní kusy. Může to tak být kdokoliv.
Vlčice byla březí. V sobě měla šest vlčat, že?
Ano, je to tak ještě smutnější. Je to minus sedm vlků.
Jaká je podle vaší zkušenosti úspěšnost s hledáním pytláka?
Velice nízká. Těžko najdeme stopy, pokud byla pohozena na místě, kde se to nestalo. Budeme doufat, že kriminální policie se bude snažit k případu přistupovat pečlivě a že šance na dopátrání viníka tu je.
Pokud vlčici pytlák pohodil u cesty, nešlo mu ale o trofej.
Určitě. To by si ji nechal. Spíš je to msta.
Kolik vlků v posledních letech zemřelo kvůli pytlákům?
Okolo čtyř až pěti, o kterých víme. Hlavně v oblasti severních Čech, například i na Kokořínsku, kde byla nalezena zastřelená vlčice pohozená v příkopu. Skutečná míra pytláctví bude ještě vyšší.
Jindřiška Jelínková
- V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR vede oddělení druhové ochrany živočichů. Koordinuje program péče o vlky a publikuje v odborných časopisech.
- Působí v Českém nadačním fondu pro vydru, který se zabývá ochranou přírody a životního prostředí.
