Ústavní soud vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu, který před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly, nyní Ústavní soud konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru s odrazujícím účinkem a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Cibulka ve svém vyjádření pro ČTK ocenil rozhodnutí i odůvodnění. Zeměměřický úřad ČTK napsal, že zatím nemá nález k dispozici, nebude se tedy vyjadřovat.

Ústavní soud rozsudky správních soudů zrušil. Musí se zabývat případem znovu a jsou vázáni názorem Ústavního soudu. Podle něj úřad porušil právo na informace o životním prostředí, jak o něm hovoří ustanovení Listiny základních práv a svobod.

Úřad a soudy měly vzít ohled na to, že novinář nechtěl data k soukromým a komerčním účelům, a tedy není možné od něj požadovat standardní sazbu 38 korun za kilometr čtvereční zobrazovaného území. Cibulka chtěl model využít k analýze dopadů klimatické změny. V takovém případě je nutné podle Ústavního soudu vykládat zákon ústavně konformně a přihlížet k zájmu žadatele.

Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa v odůvodnění také uvedl, že je nepřiměřené v případě datového novináře požadovat, aby se podílel na financování činnosti Zeměměřického úřadu a na nepřímých nákladech na vytvoření modelu. Uvedl, že model vznikl z veřejných peněz a není účelem poplatků vybíraných za jeho poskytování uhradit pořizovací náklady.

"Plánoval-li stěžovatel jako novinář zkoumat dopady klimatické změny, je logické a racionální, že k tomu potřebuje data pokrývající celé území České republiky. Role novinářů v oblasti ochrany životního prostředí a informovanosti o změnách klimatu je podle Ústavního soudu významná," uvedl Jirsa.

Podle Cibulky je dobře, že Ústavní soud pojmenoval důležitost role médií při informování veřejnosti o dopadech změny klimatu. "Rovněž zopakoval, že pokud stát požaduje za poskytování svých informací úhradu, tak její výše nesmí veřejnost odrazovat. Po datech o počasí jde tak o další případ, kdy se podařilo úspěšně překonat bariéru v podobě vysokého zpoplatnění, které veřejnosti efektivně bránilo v přístupu k informacím o životním prostředí," řekl ČTK Cibulka.