reklama
 
 

Ústav, který hlídá 60 miliard na léky, propadl v auditu

29. 10. 2014 20:15
Na lékovém ústavu se zřejmě manipulovalo se zakázkami, zjistil audit. Nadační fond proti korupci proto podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Praha - Zakázky bez smlouvy. Dohody mezi firmami. Manipulace s nabídkami a podezření na podvod. To všechno odhalil audit, který na žádost tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera provedla ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv společnost Ernst &Young. Na policii nyní míří trestní oznámení, které podává Nadační fond proti korupci.

"Podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele z okruhu osob Státního ústavu pro kontrolu léčiv a na další neznámé pachatele z okruhu právnických a fyzických osob, které se účastnily veřejných zakázek uvedeného zadavatele," potvrdil Insideru ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka.

Policie by podle něj měla prověřit hlavně to, jestli vedení lékového ústavu nespáchalo trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo jestli nejednalo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Podle Soukenky mohlo dojít také k bezdůvodnému obohacení.

Redakce deníku Insider má audit, na základě kterého se organizace na policii obrátila, k dispozici.

Jeden příklad za všechny

Nabídky sice sepsaly tři různé firmy, přesto všechny obsahovaly stejnou pravopisnou chybu. Cena se navíc lišila jen o korunu. Tak podle auditorů vypadala soutěž, kterou lékový ústav vyhlásil kvůli nákupu výpočetní techniky v létě roku 2011.

Do tendru se tehdy přihlásili tři uchazeči – firmy ICT Energo, Avenet a Netprosys. Všechny sepsaly svou nabídku a poslaly ji do lékového ústavu. Jenomže podle auditorů o žádnou skutečnou soutěž nešlo. Firmy se pravděpodobně vzájemně domluvily.

"Nabídky všech tří uchazečů obsahovaly naprosto stejné části," vysvětlují své závěry auditoři. Všichni se také trefili do téměř stejné ceny – těsně pod hranicí 2 milionů korun. Podivný průběh měla podle auditu i elektronická aukce, která o dodavateli rozhodovala. "Například společnost Netprosys snížila v průběhu soutěže dvakrát nabízenou cenu, ale nikdy tak významně, aby se její nabídka dostala na první místo,“ všimli si nelogického chování uchazečů auditoři.

Tři firmy, ale stejní lidé

Proč se mohly chtít firmy domluvit, vysvětlují auditoři takto: "společnosti spolu měly úzké vazby a byly personálně propojené." Například firmy Netprosys a Avenet měly v době soutěže v obchodním rejstříku zapsaného stejného jednatele – Pavla Kocoura. "Nelze tedy očekávat, že tyto dvě společnosti podají do výběrového řízení vzájemně konkurenční nabídku," uvádějí auditoři.

Majitel vítězné firmy ICT Energo – Robert Volejník – navíc v minulosti působil ve společnosti Netprosys.

Podobně se ale mohly firmy domluvit i v dalších soutěžích, které lékový ústav vyhlásil. Podle auditu se totiž potkávaly v tendrech opakovaně. Rozdělily si tak částku kolem 150 milionů korun. Občas se dokonce stávalo, že jedna firma sice zakázku získala, druhá jí ale pomohla subdodavatelsky.

Známky dohod nesly podle auditorů tendry, které předcházely zakázkám pro společnosti ICT Energo, Avenet, Tronevia, Aquasoft nebo Netprosys - později Vítkovice IT Solutions. 

Zakázka za 30 milionů byla hotová za týden

Auditoři si ale všimli i dalších zajímavostí. Například někteří dodavatelé dokázali zajistit službu, na kterou jsou obvykle potřeba týdny, během několika málo dní. Konkrétně: společnost Aquasoft dokázala vyvinout, otestovat a předat na klíč vytvořený software k elektronickému receptu za osm dní od podpisu smlouvy.

"Lze se tedy domnívat, že k faktickému předání díla v uvedených termínech buď nedošlo, nebo předané části svou kvalitou neodpovídaly fakturované ceně, nebo bylo dílo realizováno už před podpisem smlouvy," uvádějí auditoři.

Společnost Aquasoft si přitom přišla na 30 milionů korun. Do tendru byla připuštěna jako jediná. Ve firmě působil Miroslav Petrík – přítel tehdejší náměstkyně ministerstva zdravotnictví Markéty Hellerové.

Beneš: Komise na nesrovnalosti neupozornila

Audit popisuje hospodaření lékového ústavu v období od ledna 2009 do září 2012. Tedy za dvou ředitelů – Martina Beneše a Pavla Březovského.

Martin Beneš, který vedl SÚKL do února 2012, a výrazná část auditu se tak týká právě jeho éry, žádné pochybení nepřipouští. "Pokud jde o personální propojení jednotlivých firem, tak takové věci přece zadavatel posuzovat vůbec nemůže. To zákon ani nepřipouští, nemůžete si firmy vybírat podle jmen," namítá.

Nabídky jednotlivých firem podle něj posuzovala komise, ta měla za průběh soutěže odpovědnost. Zkoumala především cenu. "Nevzpomínám si, že by mě někdo z nich někdy upozorňoval na to, že existuje kartel nebo dohoda na straně dodavatele. Pokud tam nějaká byla, je to pochybení komise,“ dodává Beneš.

Nečisté praktiky? Naopak byly omezeny

Společnost Aquasoft podle něj opravdu dodala své dílo jen týden po podpisu smlouvy, ve skutečnosti ale na úkolu pracovala daleko déle. "Firma se na vlastní riziko pustila do tvorby díla o něco dřív, aby bylo včas hotové. Udělala to i bez smlouvy. Ta se dlouho podepsat nemohla, protože se čekalo, až se vyřídí stížnost neúspěšného konkurenčního uchazeče,“ vysvětluje Beneš.

Beneš na svou obhajobu cituje také zprávu Evropské komise, podle které byly za jeho vedení nečisté praktiky v ústavu naopak výrazně omezeny.

Jeho nástupce Pavel Březovský, za kterého měly podle auditorů popsané praktiky pokračovat a kterého odvolal současný ministr zdravotnictví Němeček, na dotazy redakce vůbec nereagoval. Své vysvětlení neposkytly ani firmy, které se podivných soutěží účastnily.

Článek vyšel 29. října 2014 v sesterském deníku Insider.

autor: Veronika Rodriguez | 29. 10. 2014 20:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama