Praha - Karův most není jediným významným počinem císaře Karla IV. Přinášíme výběr nejvýznamějších staveb či institucí, o jejichž vznik se zaloužil.
Univerzita
Souhlas papeže Klimenta VI. k založení vysokého učení získal Karel IV. v lednu 1347, zakládací listinu první univerzity ve střední Evropě pak český panovník vydal 7. dubna 1348. Univerzita, první na sever od Alp a na východ od Rýna, měla zpočátku čtyři fakulty - teologickou, právnickou, lékařskou a artistickou (dnešní filozofická).
Pražské vysoké učení je dodnes centrem vzdělanosti, přestože během historie několikrát bojovalo o sovu budoucnost - například v první polovině 17. století byla univerzita dočasně zrušena, později byla rozdělena na českou a německou část, postihlo ji i uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Dnes má Univerzita Karlova 17 fakult a studuje na ní přes 42.000 lidí.
Nové Město pražské
Zřízení nového sídla v sousedství Starého Města začal budoucí císař plánovat v druhé polovině 40. let 14. století. Plány se přiblížily skutečnosti poté, co Karel IV. nastoupil po smrtí otce na český trůn. Nové Město pražské bylo založeno 8. března 1348 a o necelé tři týdny později Karel sám položil základní kámen k výstavbě opevnění.
Do vínku dostalo Nové Město mimo jiné 360 hektarů půdy či 12 let osvobození od daní pro jeho obyvatele. Město ale nerostlo tak rychle, jak císař zamýšlel - odhaduje se, že do roku 1355 vyrostlo 650 domů a poté se rychlost výstavby začala zpomalovat. Areál, vymezený Karlem pro město, jehož vzorem byl Jeruzalém, nebyl souvisle zastavěn ještě začátkem 20. století.
Katedrála svatého Víta
Základní kámen byl sice položen už 21. listopadu 1344 za přítomnosti Jana Lucemburského, až za Karla IV. se ale výstavba chrámu rozběhla naplno. Z Francie přišel architekt Matyáš z Arrasu a po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba na čtyři století přerušena. Pro katedrálu následovalo nepříznivé období, byla vyrabována husity, později vyhořela.
Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce znovu začaly. Pod vedením Josefa Mockera stavba získala novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí. Katedrála byla místem korunovace českých králů, v kryptě jsou ostatky významných panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. V současnosti je předmětem dlouholetého sporu o vlastnictví mezi katolickou církví a státem.
Karlštejn
Hrad nad řekou Berounkou, den cesty od Prahy, dal Karel IV. vybudovat jako místo pro uschování ostatků svatých, později posloužil i jako úkryt českých korunovačních klenotů. Hrad se začal stavět v roce 1348, podle Hájkovy kroniky 10. června, datum však není jisté.
Stavba pokračovala rychle, už v roce 1357 byly vysvěceny kostel Panny Marie a kaple Ostatků utrpení Páně v menší hradní věži a osm let později i kaple svatého Kříže s jedinečnými deskovými obrazy. Zcela dokončen byl Karlštejn v roce 1372, po císařově smrti (1378) ale jeho význam upadal. I díky tomu se dlouho zachoval ve víceméně původním stavu, velké přestavby se dočkal až v 19. století, kdy získal současnou historizující podobu.
Arcibiskupství
Pražské biskupství vzniklo z podnětu knížete Boleslava II. už v roce 973, až za zemského správce Karla se 30. dubna 1344 bylo povýšeno na arcibiskupství. Prvním arcibiskupem samostatné církevní provincie pro Čechy a Moravu se stal Arnošt z Pardubic, mezi jeho nejvýznamnější práva patřila korunovace českého krále a královny. Dnešní český primas, kardinál Miloslav Vlk, je 35. pražským arcibiskupem.
