Příběh Tomáše Hisema z Ostravy je plný zvratů. Vystudoval gymnázium a pomýšlel na vysokou školu. Jenže ve čtvrtém ročníku se mu narodila dcera a on potřeboval uživit rodinu. A tak místo na univerzitu nastoupil do dolu Paskov s tím, že školu si dodělá později. Nakonec v dole zůstal 24 let, z dělníka se vypracoval na technika, jenž měl na starosti opravu strojů. Později se stal mistrem. Prvotní zklamání z nečekaného vývoje kariéry a také dost velké dřiny podle něj uchlácholil pohled na výplatní pásku.
V roce 2014 vedení OKD oznámilo, že důl ukončí činnost do roku 2017. Úplně poslední směna vyfárala 31. března 2017, téměř 1300 lidí přišlo o práci. Mezi nimi byl i technik Tomáš Hisem, jenž si na přilbu upevnil skrytou kameru a natočil pro studenta FAMU Jindřicha Andrše poslední okamžiky těžby. Autor pak záběry použil do studentského krátkého snímku Poslední šichta.
Když se dozvěděl, že jeho ústřední hrdina směřuje spolu s dalšími čtyřmi horníky na čtyřměsíční rekvalifikační kurz na programátora, věděl, že by ho měl dále sledovat, protože takovýto životní zlom bude velmi zajímavou látkou pro natáčení. Jelikož za Poslední šichtu dostali zvláštní uznání poroty na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, pomohlo jim to zafinancovat celovečerní debut.
Dokument Nová šichta byl uveden koncem roku 2020 opět na přehlídce v Jihlavě a stal se tam nejlepším českým snímkem. Sám Jindřich Andrš pak díky němu získal Cenu filmové kritiky jako objev roku. V květnu 2021 zamířil na festival Jeden svět, kde se bude na přelomu května a června promítat v letních kinech po celé republice. Do kinodistribuce vstoupí 24. června.
Jeden svět 2021
Vyhlášení oceněných filmů 23. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhlo večer 19. května on-line na sociálních sítích festivalu a platformě Jeden svět online. Tam se diváci už nyní mohou podívat i na oceněné filmy v kategoriích Mezinárodní soutěž, Česká soutěž a Máte právo vědět.
Festival středečním vyhlášením završil svou první část Jeden svět živě, která nabídla více než 40 streamovaných debat s tvůrci a odborníky. Od 20. května do 6. června jsou všechny filmy přístupné ke shlédnutí na platformě Jeden svět on-line. Na vybrané premiéry zahraničních a českých filmů se mohou diváci těšit do letních kin a autokin, a to od 20. do 28. května v Praze a v mnoha dalších městech po celé republice. Více informací o programu najdete zde.
Ústředního hrdinu Tomáše Hisema si režisér dle svých slov vybral proto, že brzy začal vyčnívat z davu, měl charisma a bylo vidět, jak je chytrý. V dotazníku před programátorským kurzem na otázku "Jaký je váš vztah k počítačům?" odpověděl: "Kladný, pokud se dá o vztahu člověka a stroje mluvit na takové úrovni."
Jelikož chtěl svým filmem ukázat, jaký potenciál často v těchto lidech dříme a jak ho dokážou využít, když dostanou příležitost, věděl, že našel toho správného člověka. A začal Tomáše sledovat, jak prochází programem Nadace OKD "Nová šichta", jenž měl pomáhat propuštěným zaměstnancům najít novou práci. Jeho součástí byly i rekvalifikační kurzy.
Z horníka programátorem? Chlámali jsme se tomu
Tomáš Hisem nebyl zdaleka jediný, koho překvapilo, že jeden z těchto kurzů na plakátu nabízel udělat z horníků programátory. "My jsme se tak chlámali na té šachtě. Co by měl jako horník programovat? Vagon s uhlem, nebo co? Všichni kolem toho plakátu chodili velkým obloukem a nedej bože, aby tě tam někdo viděl, že si to čteš. Ale pak přišli s tím, že bude guláš, takže se akce naplnila, přišlo 25 lidí a říkali jsme si: 'Tak fajn, budeme všeci programátoři, počítač umíme zapnout, na Facebooku si něco přečíst taky,'" líčil neodolatelným způsobem tuto svou životní etapu v diskusním panelu TEDxPragueED v roce 2018.
Později v pořadu Apel DVTV k tomu dodával, že jeho generace zkrátka byla vychovávána k tomu, že práce, kterou si vybereme, nás bude provázet až do důchodu. Ale v době, kdy profese rychle zanikají a vznikají nové, o kterých se nám dříve ani nezdálo, to už samozřejmě dávno neplatí.
Žádná legrace to ale podle něj nebyla. Aby se vůbec mohl do rekvalifikačního kurzu přihlásit, musel udělat zkoušku z programu Visual Basic na Vysoké škole báňské v Ostravě. To se mu spolu s několika kolegy podařilo a jeho pouť za novým zaměstnáním začala. V kurzu, kam nastoupili i čtyři horníci z Paskova, se však musel ještě naučit programy Access, C Sharp (C#), Javu, HTML kódy, Javascript, PHP či kaskádové styly. Hlava mu z toho šla kolem a kamarádi si ho dobírali, že z něho stejně žádný programátor nikdy nebude a celá rekvalifikace je jen hra, aby to vypadalo, že se někdo stará o propuštěné horníky.
Ostatně několik televizních stanic o přerodu horníků v programátory přineslo reportáž, většinou zde vystupoval Tomáš Hisem, ale jednalo se o dobu, kdy ještě v informatice značně "plaval" a žádnou stálou práci neměl. Nicméně na kurzu jim naopak tvrdili, že v této profesi existuje mnoho pracovních nabídek. "Říkali jsme si fajn, tak to se o nás ještě poperou," líčil Tomáš na TEDx.
Po šachtě byl klid. Jako ajťák furt něco řeším
Jenže skutečnost byla mnohem méně růžová. Po úspěšném složení zkoušek rozeslal desítky žádostí o práci se svým životopisem, ale oslovené firmy se mu ani neozvaly, což mu postupně sráželo sebevědomí. Poznal, že úspěšné zdolání kurzu a rekvalifikace jsou jedna věc, ale prosadit se mezi vysokoškoláky, kteří informatiku studovali pět let, je už věc druhá.
Práci nakonec sehnal díky společnosti, která si vybírala své zaměstnance přímo mezi absolventy jeho kurzu. "Udržet si tu pozici dá velkou práci. Vlastně jsem se nikdy nepřestal učit a vím, že až do smrti nepřestanu. Ale jsem za to rád, protože mi to dalo spoustu sebevědomí a jiný náhled na svět," říkal Hisem při své pražské přednášce.
Jedno z jeho zjištění učiněných z nové životní perspektivy vyobrazuje Andršův film Nová šichta. Když Tomáš vysedává ještě večer po práci u počítače a snaží se přijít na to, kde udělal v programu chybu, zjistí, jak horníky často opovrhovaní intelektuálové mají v tomto život složitější. Věčně si totiž nosí práci domů a stále je to nutí přemýšlet o řešení svých projektů. Zatímco horník, když vyfárá, má pro ten den od práce klid.
"Přemýšlím, že se vrátím na šachtu, tam jsem měl prázdnou hlavu. Teď chodím z práce domů, vole, a furt nad něčím přemýšlím, furt mám něco v hlavě, vole, něco tě napadne, musím si ku**a zapnout komp, ty p**o. Mně se zdálo o závorkách - složené závorky, dvě složené závorky, ty p**o, jak to tam mám dát?" Takto doslova líčí v dokumentu svému kolegovi z firmy nevýhody zaměstnání, kde se pracuje hlavou a ne rukama.
Filmový štáb Tomáše Hisema opouští ve chvíli nejistoty, kdy opojný pocit z vlastního úspěchu částečně vyprchal a Tomáš má pochybnosti, zda to vůbec celé stálo za to a jestli se radši nevrátit zpátky na šachtu. Uvědomuje si, že sice již má své místo ve vysněné programátorské firmě, ale zároveň je vlastně na úplném začátku a musí se již stále jen učit a zdokonalovat. Asi všem divákům vrtá hlavou, zda se tenhle jeho profesní přerod nakonec skutečně povedl a jak se mu dařilo dál.
"Tomáš dnes stále pracuje ve stejné firmě, již na pozici zkušeného programátora. Zpětně celou zkušenost hodnotí velmi kladně, protože kompletní zavření českých dolů se během covidu ještě více uspíšilo, a jeho to již nijak neohrožuje," prozrazuje režisér snímku Jindřich Andrš, jenž se se svým protagonistou spřátelil a zůstává s ním v kontaktu.
Pracovně si prý vede dobře, dostává dokonce nabídky na pozici programátora od dalších firem, aniž by novou práci hledal. Poptávka po této profesi je zkrátka obrovská. Příliš se toho dle jeho slov nezměnilo ani v osobním životě. "Stále zarytě fandí Baníku a bydlí se svou ženou Naďou, kterou v období natáčení potkal," říká Andrš, kterému nyní Tomáš dělá webové stránky a jenž také uvažuje, že by svému hrdinovi dal nějakou roli v hraném filmu pro jeho herecký talent.
Úspěšný programátor, jenž změnil pohled na změnu povolání
Novou šichtu dnes zatím moc diváků nevidělo, svou pouť k nim má ještě před sebou, přesto, jak režisér upozorňuje, Hisemův příběh již měl svůj dopad v oblasti rekvalifikací. Když Tomáš Ervín Dombrovský z firmy LMC (provozovatel webů Jobs.cz, Práce.cz a dalších) přišel s odvážnou myšlenkou udělat z horníků programátory, aby nepřešli jen do dalšího manuálního oboru bez perspektivy, nýbrž do profese, která má skutečně budoucnost, vypadalo to dost bláhově. První úspěchy však dokázaly pohnout se zažitými stereotypy.
"Dnes vás již mnohem snáze úřad práce podpoří na rekvalifikaci do oboru, který na předchozí kariérní dráhu vyloženě nenavazuje. Když se chtěl rekvalifikovat Tomáš, nabízeli mu kurzy svářeč, skladník, elektrikář, ale na programování bylo téměř nemožné získat podporu," líčí Jindřich Andrš s tím, že na Tomášově rekvalifikačním kurzu přitom potkal i několik skladníků a elektrikářů, ale ti si jej museli celý zaplatit ze svého. "Změnit kariéru razantně se již přestává zdát nemožné, dokonce to bude spíše nezbytné," dodává.
Tomáš Hisem je na začátku filmu metalák s dlouhými vlasy, špinavý od uhlí, který hodně kouří, popíjí s kamarády v hospodě a chodí křičet na fotbal "Baník, p**o, Baník p**o, FCB!". Před očima diváků se v časosběrném dokumentu proměňuje v kultivovaného programátora v košili, se vzorným sestřihem, brýlemi a pozměněným pohledem na svět. Především se ale stal mediálně známým a jeho hlas získal váhu. "Tím, co sděluje, teď může nepřímo ovlivňovat životy ostatních - dodávat odvahu těm, kteří čelí podobné výzvě, podělit se s nimi o své zkušenosti. Píše mu teď poměrně dost lidí, co se doslechli o jeho příběhu, s prosbou o podporu či radu," vypráví režisér.
"Rozhodl jsem se od základu změnit svůj život. S přispěním skvělých lidí jsem si vybral programování. I když jsem musel vynaložit velké úsilí, učit se věci, o kterých jsem předtím ani neslyšel, a vypořádat se s předsudky, že tento obor je jen pro mladé a že se nikdy nemůžu dostat na úroveň čerstvých absolventů vysoké školy. Vydržel jsem a nelituji. Naopak jsem rád, že jsem do toho šel a sám sobě jsem dokázal, že ještě nejsem na trhu práce ztracený. Obor se dá změnit v každém věku, i když bude jakkoliv vzdálený od toho, co teď právě děláte," vzkázal lidem v Apelu DVTV Tomáš Hisem.
