České unikáty z pravěku: ostrý meč, otisk žraloka na kosti, nejstarší studna na světě

ČTK Pavel Mazanec ČTK, Pavel Mazanec
23. 5. 2020 20:17
Vědci tento týden posunuli dataci nejstarší kresby v Česku, která se nachází v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Černé čáry na mohutném kameni jsou podle nich staré 7000 let. Za posledních dvacet let je to pouze jeden z mnoha převratných objevů, které se tuzemským archeologům povedly. Podívejte se na přehled nejvýznamnějších nálezů.
Naleziště lidských ostatků v Kněževsi u Prahy
Naleziště lidských ostatků v Kněževsi u Prahy | Foto: obec Kněževes

Říjen 2007 - V 5000 let starých lidských ostatcích našli DNA

Desítky lidských koster z mladší doby bronzové našli archeologové v odpadní jámě v osadě u Kněževsi u Prahy. Vědci nevědí, proč nepohřbené předky házeli po dlouhá léta do jámy. Průzkum je světově ojedinělý v tom, že se vědcům daří v 5000 let starých kostech najít DNA, z čehož se dá zjistit, odkud lid popelnicových polí do Kněževsi přišel.

"Udivilo nás, že jsme ty kostry vůbec našli. Jedná se totiž o pozůstatky lidu popelnicových polí, kteří své mrtvé obvykle zpopelňovali," oznámil Lubor Smejtek z Ústavu archeologické památkové péče. 

Kostry v jámě ležely v nepřirozené poloze, v některých případech šlo dokonce o propletenec kostí dospělých a dětí. Testy DNA prokázaly, že v jedné odpadní jámě ležel otec se synem. 

Podle vědců může jít o pozůstatky duševně nemocných lidí, mrtvoly popravených zločinců či oběti takzvaných honů na čarodějnice. Mohlo také jít o otroky či zajatce nebo jinou skupinu lidí, kterých si tehdejší společnost nevážila a podle toho zacházela s jejich ostatky. Lubor Smejtek míní, že se případně může jednat o důkaz toho, že lidé v té době manipulovali s ostatky svých příbuzných jako s uctívanými artefakty. 

 

Právě se děje

Další zprávy