Náměstí Republiky v Praze | Foto: Aktuálně.cz

Červenec 2005 - Pražský raný středověk na náměstí Republiky

Archeologický výzkum v Praze na náměstí Republiky před 15 lety přinesl několik unikátních objevů souvisejících s raně středověkou historií města: nález prstenu jako nejstaršího movitého předmětu dokazujícího židovskou přítomnost v pražské aglomeraci, odkrytí základů honosných nekamenných domů a suterénu kamenného románského paláce a objev několika hrnčířských pecí a pícek na slévání barevných kovů.

"I kdybychom neměli tyto špičkové nálezy, byla to vědecky velmi zajímavá příležitost. Měli jsme možnost zkoumat nebývale obrovskou plochu mnoha středověkých parcel," komentoval Petr Juřina z archeologické společnosti Archaia, která vedla terénní výzkum. Šlo podle něj o dosud největší plošný odkryv městského jádra v dějinách české archeologie.

Některé odkryté vrstvy novostavba obchodního domu Palladium nevratně zničila, nejvzácnější prvky investor do objektu musel zakomponovat. Patří k nim především odkrytý půdorys paláce z 12. až 13. století se vzácným kvádříkovým zdivem, sloupy a dávnou toaletou, situovaný pod kasárenskými budovami z 19. století. Byl však brzy při stavbě hradeb - zřejmě za odškodné majiteli - zbořen.

Ve výkopu na náměstí se podařilo objevit pozdější gotický dům. Podle archeologů vznikl s velkou pravděpodobností jako "černá" stavba, protože byl také v sousedství hradeb, kde se tehdy rozhodně stavět nesmělo.

Zajímavé předměty našli archeologové také v zasypané jímce. Byla mezi nimi vitráž, v Praze nejstarší doklad zaskleného okna v prostředí jiném než církevním nebo panovnickém. Nynější náměstí Republiky bylo ve středověku místem kupeckého měšťanského osídlení. V jímce byla například i pudřenka, pečeti, proutěná košťata, hřebínky, dřevěná loutka a noviny z předminulého století. Sloužila totiž během staletí nejen přilehlému klášteru, ale později také kasárnám.