Jak česká armáda reaguje na čerstvé teroristické útoky v Paříži?
Na teroristické útoky reaguje celá Evropa, vláda i náš resort, ale v tuto chvíli vám s ohledem na citlivost opatření nemohu sdělit více podrobností.
Jisté je, že armáda chce posílit a nabrat tisíce nováčků. Jak chcete do uniforem lákat lidi?
Armáda soutěží s ostatními zaměstnavateli jak na celém trhu práce, tak i v užším segmentu uchazečů, kteří hledají podobný druh zaměstnání. V tomto směru armáda soupeří například s policií. A čím může člověk vykompenzovat dlouhodobější závazek? Stabilitou a jistotou, ať už finanční, nebo třeba bydlením. Dnešní doba je taková, že se mladí v našem cílovém věku, tedy 18 až 26 let, neradi vážou. Proto je potřeba vysvětlovat, že to není obyčejná práce na osm hodin, ale že má přidanou hodnotu a je zajímavá. Když to přeženu, až dobrodružná.
Chystáte nějakou kampaň?
Určitě je potřeba nábor podpořit kampaní. Nevím, jestli skutečně proběhne, ale předpokládáme, že ano. Protože jak jinak lidem sdělit, že služba v armádě není to samé jako třeba práce v supermarketu. Služba je to náročná a nebezpečná, ale zato je zajímavá a přináší něco, co jinde nabídnout nemohou.
Kolik hledáte lidí?
Bavíme se o pěti tisících lidí. Příští rok chceme podle plánu nabrat dva tisíce, stejný počet pak v dalším roce a pak zbytek.
Podobně chce posílit i policie, která potřebuje čtyři tisíce lidí do čtyř let.
A to si prosím ještě připočtěte aktivní vojenské zálohy. Naší ambicí je mít pět tisíc záložáků. Už teď jich máme třináct set, takže musíme nabrat ještě 3700. Rozhodně přitom nedojde ke zvýšení úředníků. Když to přeženu a řeknu obrazně: snažíme se vylepšit poměr mezi svaly a sádlem a zachovat zdravou páteř a mozek.
Je vůbec na trhu práce tolik lidí, kteří jsou schopni služby?
Zrovna řešíme zajímavý problém se zdravotní způsobilostí. Přiznáváme, že dlouhá léta byly naše nároky velmi přísné. Teď je ale třeba uvažovat o tom, zda nezmírníme kritéria v oblastech, které chceme rozvíjet.
Například?
Třeba kybernetická bezpečnost. Klademe si otázku, jestli je opravdu potřeba, aby špičkový IT odborník musel udělat padesát kliků. Zda to po něm nutně musíme chtít. A jinak, mírněji, se chceme dívat třeba i na alergie.
Na jaké skupiny lidí budete při náboru cílit?
Hlavně na mladé s profesní perspektivou.
Budete tedy chodit do škol?
My už dnes do škol chodíme, ale jen na základní. A jen v rámci osvěty, kde školíme i učitele. Chceme i na střední školy, tam ovšem zatím řešíme problém s osnovami. V oblasti vzdělávání mládeže jsme si stanovili cíl, že bychom se rychle měli dostat na střední školy.
Jak si nábory na střední škole představujete?
Chápejte to spíše jako poskytování informací, co armáda nabízí. Ne verbování. Třeba bychom mohli představovat armádní techniku. Nebo možnosti studia na vojenských školách. Pro spoustu lidí je tam obrovská přidaná hodnota. Teď jde jen o to, aby si sedla nabídka s poptávkou. Musíme vysvětlit mladým lidem, co obnáší nejen armáda, ale také bezpečnost státu. Bezpečnost je totiž širší pojem. Když se podíváte na bezpečnost vás jako obyčejného člověka, je potřeba vědět, kde máte protiatomový kryt, kde plynovou masku, jak postupovat v případě hrozeb, které se na nás v dnešním světě valí. Takže zároveň uvažujeme o rozšíření osvěty i v této oblasti.
Vracíme se do doby branných cvičení na školách, kdy děti pochodovaly s plynovou maskou a igelitovými pytlíky na rukách a nohách?
To můžeme vyloučit. Tohle nevracíme, pytlíky naše děti nečekají. Musí ale vědět, co je plynová maska a jak se používá. Stát by měl na druhou stranu vědět, kolik masek a v jakých velikostech pro své občany potřebuje. A to i vzhledem k současnému bezpečnostnímu prostředí, kdy nevíme, o co se teroristé pokusí příště.
