Stanové městečko v pražské Troji zatím nevyřešilo problém s lidmi, kteří nocují na hlavním nádraží. Každou noc přespává na chodbách nebo v přistavených vagonech zhruba pět set převážně romských uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan tam chce poslat sociální pracovníky, kteří situaci budou řešit.
Uprchlíci dosud musí jezdit do asistenčního centra ve Vysočanech. Někteří tam ale vůbec nezamíří a zůstávají na nádraží. Nebo se na nádraží vrátí, pokud nezískají status dočasné ochrany, protože nesplňují podmínky, a nevědí, co dělat dál.
"Nevíme, že máme někam jít. A kde to vlastně je?" ptají se někteří Romové redaktorů Aktuálně.cz, přestože jim dobrovolníci rozdávají mapky a poskytují informace v ukrajinštině i ruštině. Následně se rozhodne, že jednu z rodin čítající více než dvacet členů doprovodí do vysočanského centra dobrovolník. Balí si proto věci a vyrážejí.
Později se však ukáže, že rodina nesplňuje podmínky pro to, aby mohla získat vízum dočasné ochrany. Podle jednoho z pracovníků sice rodina přijela z Ukrajiny, ale nejprve strávila měsíc a půl v Maďarsku, až poté jela do Česka. V úterý navečer tak rodina zůstává stát spolu s dalšími desítkami Romů před vysočanským centrem a rozhoduje se, zda se vrátí na hlavní nádraží.
Ověření totožnosti už na nádraží
Řešení vidí ministr Rakušan v tom, že na nádraží postaví speciální stanoviště, jakousi menší verzi Krajského asistenční centra pomoci Ukrajině (KACPU). Tím podle něj bude docházet k identifikaci lidí už na hlavním nádraží a k lepšímu informačnímu servisu ze strany státu - dnes totiž na nádraží poskytují informace dobrovolníci z neziskových organizací.
"My bychom chtěli, aby ti lidé dostávali včasné informace a do asistenčního centra (ve Vysočanech) se opravdu dostávali lidé, kteří mají šanci tam dostat nějakou konkrétní pomoc. Myslím, že tím ulevíme i neziskovému sektoru, který se dlouhodobě o hlavní nádraží stará," oznámil Rakušan v úterý večer v České televizi.
Jeho mluvčí Jakub Veinlich doplňuje, že proces ale musí nejdříve schválit krizový štáb Prahy. "Ideální systém, který je navržený, je uklidnit situaci na hlavním nádraží, s tím, že by se na nádraží dal informační kiosek. Byli by tam lidé, kteří by informovali, že hlavní nádraží neslouží k tomu, aby tam přebývali. A v nějaké lokalitě by se vystavělo nové stanové město, kam by se ti lidé přesouvali, aby se hlavní nádraží zprůchodnilo," popisuje Veinlich.
Primátor Hřib ale není příznivcem toho, aby se služby na nádraží rozšiřovaly. "My se snažíme jít spíše tou cestou, že bychom snižovali objem služeb, které jsou poskytované na hlavním nádraží. Protože to, co se tam teď děje, se neslučuje s funkcí, kterou má mít normální nádraží," říká Hřib.
Ve středu Hřib přislíbil, že Praha přinejmenším do konce května nebude uzavírat asistenční centrum ve Vysočanech. Primátor v minulém týdnu uvedl, že pokud vláda nepřipraví systém přerozdělování uprchlíků do krajů, bude muset Praha centrum uzavřít. Zároveň na konci měsíce skončí dobrovolnická pomoc na hlavním nádraží.
Na hlavním nádraží jsou podle Rakušana tři skupiny lidí. Jedni čekají na ověření, zda nemají dvojí občanství (nejčastěji maďarské a ukrajinské), čímž by ztratili nárok na pomoc. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří odmítli ubytování a vrátili se na nádraží. A třetí skupinu tvoří ti, kteří prokazatelně mají maďarský pas, a v Česku tak nedostanou žádnou pomoc. Podle vyjádření primátora Hřiba v úterý cizinecká policie na hlavním nádraží zjistila, že až dvě pětiny lidí nemají na pomoc nárok.
"Potřebujeme už na úrovni hlavního nádraží mezi těmito skupinami lidí dělit. A pro ty, kteří by se mohli vrátit do Maďarska, plánujeme speciální nabídku - vypravení vlaku do Maďarska, aby se mohli vrátit do země, jejíž cestovní pas mají," vysvětlil Rakušan.
Dobrovolníci z nádraží ale upozorňují, že mnozí Romové mají bydliště na Ukrajině, ale v minulosti využili nabídku Maďarska na dvojí občanství. Ukrajina však dvojí občanství neuznává.
"Chtěla bych zdůraznit, že uprchlíci, kteří mají dvojí občanství, jsou z drtivé většiny Ukrajinci, kteří celý život žili na Ukrajině," říká Veronika Dvorská z Iniciativy Hlavák. Právě dobrovolníci z této iniciativy se lidem na nádraží věnují, a to ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům, hasiči, mediky či romskou organizací Romodron.
Na @Aktualnecz připravujeme další článek k řešení situace na hlavním nádraží. Součástí bude i tento rozhovor. “Stále tady spí stovky lidi na zemi, je potřeba jim zajistit ubytování a důstojnou stravu,” říká Veronika Dvorská z organizace Iniciativa Hlavák. pic.twitter.com/cDUa0fTC9I
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) May 18, 2022
Vzniknout má další stanové městečko
Dobrovolnice tvrdí, že nejdůležitější je nyní zajistit těmto lidem naprosto základní potřeby. "Protože tady spí na zemi či dekách stovky lidí, je nezbytné jim zajistit ubytování nebo důstojné přespání, adekvátní stravu a lepší hygienické podmínky. V rámci nádraží je téměř nemožné něco takového zajistit. Jsem absolutně přesvědčena, že kdyby jim někdo nabídl ubytování, zcela jistě by ho využili," míní Dvorská.
Žena, se kterou hovořila redaktorka Aktuálně.cz, si spíše než na nekvalitní spánek stěžovala na stravu. "Podívejte se, jak nás tady krmí. Dávají nám jen jablka a sušenky. A to mám tři děti," říká jedna z nich rozzlobeně.
Situaci mělo pomoci vyřešit postavení stanového městečka v Troji. To je však se 142 uprchlíky téměř na hranici své kapacity, navíc do něj mohou jen ti, kteří projdou registrací a mají ověřené občanství. Stát proto řeší zvýšení kapacity a zvažuje i vybudování dalšího městečka.
"Jsou nějaké vytipované lokality, kde by to mohlo být, ale záměrně to nesdělujeme. Ještě nebylo rozhodnuto, navíc je potřeba to vykomunikovat v místech, kde by to mělo být," říká mluvčí Veinlich.
Dosud se tak stovky lidí včetně dětí večer vrací na hlavní nádraží, kde nocují buď na chodbách nebo v přistavených vagonech. "Ti lidé jsou přes den většinou ve městě a na vlakové nádraží se stahují až večer," popisuje Veinlich.
