Brno - Veřejný ochránce práv Otakar Motejl chce, aby byla stanovena minimální výše důchodu pro lidi, kteří pečují o své bezmocné rodinné příslušníky.

Tisíce lidí, kteří se doma starají o své rodinné příslušníky, mají podle šetření veřejného ochránce práv velmi nízké důchody a jsou tak nespravedlivě poškozeni.

"Lidé, kteří se na nás obrátili a pečují o své blízké více jak dvacet let, mají důchody ve výši kolem tří tisíc korun," uvedl právník kanceláře Pavel Kantořík.

Lidé starající se o své blízké jsou tak při výpočtu důchodu znevýhodněni v případech, kdy se snaží přivydělat si zkráceným úvazkem. Vyměřovací základ důchodu se totiž počítá i z toho, co si lidé přivydělali.

"To průměrný výdělek výrazně snižuje, to se odráží i na vypočítaném důchodu," uvedl Kantořík.

Toto znevýhodnění by se novelou zákona připravovanou ministerstvem práce a sociálních věcí mělo změnit.

Nejhorší je dlouhodobá péče

Dalším problémem je to, že mnohem nevýhodnější jsou výpočty důchodů u lidí, kteří o své blízké pečují dlouhodobě. Po pěti letech péče se totiž krátí období, které se do výpočtu důchodu nezapočítávají a to snižuje částky pro výpočet důchodů.

"Čím déle žadatel o důchod pečoval, tím nižší je jeho vyměřený důchod. V drtivé většině případů většině případů se neblíží ani životnímu minimu," uvedl veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

To by se ale mohlo změnit. Poslancům změnu zákona v tomto bodě předložila  poslankyně ODS Alena Páralová. Poslanci její návrh schválili, novela jde do Senátu.

Novela by zajistila 5000 korun

Páralová uvedla, že kvůli této změně by se mohly zvýšit důchody až o tisíce korun. Uvedla to na příkladu ženy, která šest let pracovala a 33 let se starala o své handicapované dítě.

Dnes jí stát vyplácí penzi 2360 korun.

"Důchod této ženy by díky novele vzrostl asi na 5000 korun," uvedla poslankyně.

I tak ale budou důchody lidí starající se o své blízké příbuzné výrazně nižší než je průměrný důchod v Česku.

Za ideální by proto veřejný ochránce práv považoval to, kdyby byla v zákoně stanovena minimální výše důchodu pro tyto lidi. "Výše by měla odpovídat průměrné výši důchodu, to považujeme za ideální řešení," uvedl Kantořík.

"Požadované úpravy by mohly působit jako motivační faktor při budoucím rozhodování o tom, zda mají rodinní příslušníci pečovat o dlouhodobě bezmocného doma, či jej předat do ústavní péče," upozornil veřejný ochránce práv.

V Česku zatím v ústavech sociální péče končí převážná většina bezmocných lidí.