"Bohužel jsme se posunuli trochu horším směrem, a ne vždy vlastní vinou. Události nabraly daleko větší razanci - přišel covid, přišla válka na Ukrajině a s ní spojená ekonomická krize, takže lidé se propadli do určitých starostí," říká k tomu, že jsme na hranici ztráty demokratických hodnot, filozof Daniel Kroupa. Podle něj je pro demokracii stěžejní, jak silná je vrstva obyvatelstva, která její hodnoty vyznává. "A u nás je dosti tenká," míní porevoluční politik.
Podle Kroupy například i na dění na amerických univerzitách, kde dochází v souvislosti se situací na Blízkém východě k zpochybňování holokaustu, vidíme, že se antidemokratický duch prohlubuje. Nejde ale prý ani tolik o popírání historie, jako o zavržení některých společenských hodnot jako takových.
"Namísto pravdy se staví narativy, které jsou si všechny rovny, a v takovém prostředí je relativizace něčím samozřejmým. Důležité je, aby ve všech dobách bylo jádro společnosti, které se tímto zmanipulovat nenechá a trvá si na svém," vysvětluje filozof.
Státům, které takové jádro nemají, podle něj hrozí podobný scénář jako v Rusku. "Lidé tam toužili, aby se Rusko stalo rozvíjející se zemí jako na Západě, ale vlna nacionalismu uměle vybuzeného Putinem je potlačila," popisuje Kroupa.
A jaké iluze z historie si podle Kroupy hýčkají Češi? Je to například postoj k husitství, k jehož tradicím se odkazovali hlavně komunisté. "Zatímco mistr Jan Hus byl mravní velikán, tak husité byli něco jako Tálibán nebo Hamás. To byly nebezpečné hordy. A nám toho v dětství o Husovi moc neřekli, ale hrdinové byli ti husité, kteří rabovali českou zemi, takže potom 100 let doháněla vývoj v Evropě," připomíná jednu z podle něj mylných interpretací dějin Kroupa.
