Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák, zvolený původně za opoziční hnutí ANO. Opoziční poslanci hlasovali proti. Celkem bylo přihlášeno 181 poslanců.
Poslanci schválili 13 přesunů uvnitř rozpočtu v celkovém objemu 2,7 miliardy korun. Schválili například návrh zemědělského výboru na přesun 1,1 miliardy korun na podporu vodního hospodářství. Opoziční poslanci se svými návrhy na přesuny peněz neuspěli.
Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců také přesunula celkem 12,2 milionu korun takzvaným paměťovým institucím. Jde například o Masarykovo demokratické hnutí, Československou obec legionářskou nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Jiný schválený návrh skupiny koaličních poslanců přesunuje 120 milionů korun na obnovu pevnostních měst Terezín a Josefov.
Rozpočet vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Plánované příjmy rozpočtu se proti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil rozpočet za odpovědný. Informoval poslance mimo jiné o tom, že celkové výdaje na školství vzrostou meziročně o 3,9 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích rozpočtu vzrostou na 12 procent. Výdaje rozpočtu na zdravotnictví vzrostou o 5,1 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích se meziročně zvýší ze 7,2 na 7,5 procenta. Uvedl také, že na investice je určeno 184,2 miliardy korun, což je třetí nejvyšší částka za posledních deset let.
