reklama
 
 

Remkův náhradník žasl. Toto je dnes Hvězdné městečko?

31. 8. 2013
Oldřich Pelčák se po 35 letech vrátil na místa, kde se připravoval na let do kosmu.

Praha - Zatímco diplomatické vztahy mezi USA a Ruskem se i kvůli Edwardu Snowdenovi citelně ochlazují, netýká se to Hvězdného městečka nedaleko ruské metropole. Výcvik amerických astronautů v něm běží na plné obrátky.

Přesvědčil se o tom nedávno Oldřich Pelčák, který se před pětatřiceti lety společně s Vladimírem Remkem připravoval na let do kosmu, ale nakonec zůstal jen náhradníkem vybrané posádky. "Z Hvězdného městečka se za tu dobu stalo špičkové Středisko mezinárodní přípravy kosmonautů," říká Pelčák s tím, že aspoň navenek to vypadá, že se se politika tomuto místu vyhýbá.

Oldřich Pelčák se do ruského Střediska přípravy kosmonautů podíval po pětatřiceti letech poprvé. A třebaže dobře věděl, jak velmi za tu dobu výcvik kosmonautů i technika pokročily, nevycházel z údivu. Rusové ho jako prominentního návštěvníka, který prošel kompletním výcvikem letu do kosmu a v muzeu Hvězdného městečka visí vedle Vladmíra Remka jeho nepřehlédnutelná fotografie, pustili do míst, kam se hned tak někdo nedostane.

"Bylo vidět, že si váží každého, kdo se ve Hvězdném městečku připravoval na let do kosmu. Možná to bylo i tím, že dříve patřilo Centrum výcviku kosmonautů vojákům se vším, co k tomu patřilo, avšak dnes jde o ryze civilní zařízení. Byť se specifickým režimem. Mě ovšem přijali bez jakýchkoliv cavyků hned," srovnává Pelčák.

Jak omládnout

Jak rychle jde pokrok dopředu, si prý neustále opakoval při prohlídce trenažérů pilotování letů v kosmu, nejmodernější centrifugy anebo hydrobazénu, v němž posádky ISS nacvičují výstupy do kosmu. Tady prý viděl, o čem dnes lety do kosmu vlastně jsou a jak nákladné jsou.

"Zatímco my jsme tenkrát využívali analogové spoje, elektronky a různá ozubená hejblátka a hrdě si mysleli, jak vyspělou techniku neovládáme, dnes jsou kabiny kosmonautů vybaveny výkonnými počítači. My jsme si vše o pilotáži vtloukali dnem i nocí do hlavy a učili se bleskově hledat v manuálech, dnes si ovšem každý kosmonaut nese do kabiny lodi osobní počítač, v němž má uloženo vše potřebné. Neznamená to ale, že by ji neuměli pilotovat, když jim selže počítač," říká Oldřich Pelčák.

Jako bývalému stíhacímu pilotovi mu učarovaly nejmodernější trenažéry a simulátory, na nichž kosmonauti trénují zvládnutí desítek situací (kritické nevyjímaje), s nimiž se mohou v kosmu setkat. Neodolal proto a do křesla nejmodernější kabiny lodi Sojuz si s povolením ruského instruktora-metodika Alexandra Petrušenka sedl. A tehdy prý sedmdesátiletý pilot rázem omládl o pětatřicet let, kdy trávil desítky hodin v trenažéru tehdejší vesmírné stanice Saljut 6.

Společně i na Mars?

Ve Hvězdném městečku jsou dva oficiální jazyky angličtina a ruština. Výcvikový a vědecký program je přitom cílevědomě směřován k přípravě cizinců.

"Nestačil jsem žasnout nad tím, jak precizně mají vše ve Středisku kosmických letů naplánováno a zorganizováno. Každá mezinárodní posádka má detailně sestavený program přípravy z týdne na týden, ze dne na den, z hodiny na hodinu. Ve středisku vládne všude až neuvěřitelná čistota. Doslova jako na operačních sálech," popisuje poměry Oldřich Pelčák.

Ruští piloti patří podle něho k nejzkušenějším. Mnozí létali v minulosti do kosmu s americkými raketoplány a nyní opět vrátili ke klasickým startům a letům. Nejčastějšími zahraničními partnery jsou právě Američané. "Mají za sebou obrovskou a ničím nenahraditelnou zkušenost," říká s patrným respektem Pelčák, který je dnes místopředsedou Českého svazu letců.

Spojení Rusů s Američany je pro velké kosmické cíle - například dobytí Marsu, nevyhnutelné. "Různé metody a zkušenosti s kosmickými lety vylučují či snižují chyby na minimum. Navíc se tím výrazně sníží náklady na let k Marsu," říká k Pelčákovu popisu Hvězdného městečka sociolog Jaroslav Sýkora, účastník mezinárodního projektu MARS 500 (pět set dnů je předpokládaná délka letu k Marsu). Projektu MARS 500 s zúčastnilo 25 států, nicméně USA s Ruskem jsou v něm logickými lídry.

Počátky kosmické spolupráce obou mocností přitom nepostrádaly i humorné okamžiky. Když se například v roce 1975 vůbec poprvé v kosmu spojila loď Apollo se Sojuzem, nemohli si prý Američané Thomas Stafford, Vance Brand a Donald Slayton vynachválit komfort ruské toalety, jakou měly na Sojuzu Alexej Leonov s Valeriem Kubasovem. Američané si totiž museli náplastí připevnit k tělu plastikové nádoby, které si pak bolestivě odtrhávali. "Rusové si naopak sedali na vcelku pohodlný kosmický nočník. No a na ISS je už i kvůli ženám ve vesmírných posádkách komfortní kabinka," líčí důležitý detail rusko-americké kosmické spolupráce Oldřich Pelčák.

autor: Jan Gazdík | 31. 8. 2013

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama