Půl milionu za 3,7 strany textu. Jak tekly peníze z Homolky

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
6. 8. 2014 11:00
Audit ministerstva zdravotnictví v Nemocnici Na Homolce odhaluje, jak ze špitálu unikaly peníze. Třeba přes "audity": firma sice žádný nezpracovala, přesto za něj dostala tučnou odměnu.
Nemocnice na Homolce
Nemocnice na Homolce | Foto: Matej Slávik/Economia

Praha - Půl milionu korun za necelé čtyři strany textu. Později dokonce vůbec za nic. Pražská Nemocnice Na Homolce má co vysvětlovat.

Audit ministerstva zdravotnictví ukázal, jak ze státního špitálu odtékaly peníze. Nemocnice například proplácela zcela fiktivní služby.

Jeden příklad za všechny: během let 2009 až 2012 poslala své dceřiné firmě Holte více než 9 milionů korun za to, že se jí postará o interní audity. Výsledkem bylo, že se v některých šanonech místo kontrolních zpráv válely obyčejné manuály ministerstva financí.

V dalších dvou letech už firma žádné složky ani nedodávala. Audity vůbec nedělala. Přesto stále dostávala zaplaceno. Kolik peněz k ní nakonec doputovalo, ale nelze podle kontrolorů vyčíslit. "Výdaje jsou totiž účelově zahrnuty v paušální částce společně s jinými službami," vysvětluje zpráva kontrolní skupiny z ministerstva zdravotnictví, kterou má deník Insider k dispozici.

Nemocnice si přitom měla po celou dobu zajišťovat revize sama.

Nejprve šest, později pět, nakonec žádný

Jak to celé začalo? Pražská Nemocnice Na Homolce se v roce 2008 rozhodla předat část administrativy externistům - své dceřiné společnosti Holte. Sepsala s ní rámcovou smlouvu. K té později přibylo i několik dodatků.

Nákupy Homolky

Státní Nemocnice Na Homolce založila už v 90. letech dvě dceřiné společnosti. Přes tyto firmy se podle auditorů i policie odváděly prostředky veřejného zdravotního pojištění do soukromé sféry.

Holte
Společnost stoprocentně ovládaná Nemocnicí Na Homolce. Firma měla podle smluv špitálu zajišťovat část administrativy, pravidelnou kontrolu hospodaření, pronajímala mu auta a poskytovala poradenství. Část těchto služeb ale podle auditorů z ministerstva zdravotnictví poskytovala jen fiktivně. U dalších firma fungovala jen jako prostředník - služby si objednala u subdodavatele. K obvyklé ceně si pak naúčtovala navíc marži. Ta dosahovala v některých případech až 32 procent.

Holte Medical
Společnost ovládaná Nemocnicí Na Homolce. Nemocnice je vlastníkem firmy ze 70 procent, zbylých 30 procent drží firma Holte. Nemocnice přes společnost Holte Medical nakupovala léky, zdravotnický materiál i některé služby. Tím obcházela zákon - vyhýbala se veřejným soutěžím. Zboží, které Homolka přes firmu nakoupila, se navíc prodražilo kvůli tomu, že Holte Medical fungovala jen jako prostředník - při každém nákupu si firma k obvyklé ceně naúčtovala tučnou marži v průměrné výši 8,8 procenta.

(Zdroj: audit ministerstva zdravotnictví)

Podle jednoho z nich se měla firma postarat o kontrolu hospodaření špitálu. Zavázala se také, že o něm bude podávat pravidelně zprávu. Za to jí měla příslušet pevná měsíční odměna – nejprve to bylo 200 tisíc korun, od března roku 2012 dokonce půl milionu. Ročně si tak mohla přijít až na šest milionů korun.

Jenomže podle kontrolorů z ministerstva zdravotnictví audity nedělala. V prvním roce odevzdala jen šest auditů, v roce 2010 dokonce pět. "Za rok 2011 už nebyly kontrolní skupině předloženy žádné interní audity," konstatuje zpráva z ministerstva.

Místo auditu obyčejný manuál

Dokumenty, které firma za audity vydávala, měly navíc k revizním zprávám daleko. V průměru čítaly jen 3,7 stany a neobsahovaly žádné závěry. Často se také opakovaly. "Některé interní audity z roku 2010 jsou zcela identické s těmi z roku 2009. Změněna byla pouze titulní strana kontrolní zprávy," všímají si ministerští kontroloři.

Další složky s audity pak ukrývaly zcela jiné texty - manuály ministerstva financí. "Šanon obsahoval vytištěný manuál k Modulu ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol, který byl zpracován a zveřejněn ministerstvem financí," uvádí přímo zpráva kontrolorů. Manuál podle nich neměl s interním auditem v Homolce nic společného.

Jindy se pak sice audity našly, nezpracovala je ale zřejmě firma Holte. Podle zprávy ministerstva zdravotnictví to musel být někdo ze šesti zaměstnanců špitálu, které si kvůli tomu Homolka také drží. "Audity byly totiž na hlavičkovém papíře Nemocnice Na Homolce," vysvětlují ministerští kontroloři.  

Půl milionu za necelé čtyři strany textu

Zpráva ministerstva zdravotnictví z toho vyvozuje: "Společnost Holte interní audity vůbec neprováděla, přesto je neoprávněně fakturovala." Za jeden audit prý firma dostala v průměru 521 455 korun. 

Vedení nemocnice přitom muselo o nesrovnalostech vědět - interní audity podepisovali ředitelé špitálu. Nejprve to byl bývalý šéf nemocnice Vladimír Dbalý, později jeho stále úřadující nástupce Michal Šetlík.

Závěr ministerské kontroly je proto jasný: nechat věc posoudit příslušnými orgány, a to jako "podvodné nebo korupční jednání se všemi právními důsledky". Vedení nemocnice podle kontrolorů chybovalo dokonce dvakrát. Nejprve nedodrželo zákon a přenechalo interní audity externí firmě, později navíc vyplatilo společnosti miliony za nic. "Veškeré náklady nemocnice na provedení interního auditu tak byly použity neoprávněně," uzavírají kontroloři.

Podali jsme námitky

Vedení Nemocnice Na Homolce se ale brání. A výsledky kontroly zpochybňuje.

Už během návštěvy kontrolorů se špitál hájil tím, že firma sama audit neprováděla. Zajišťovala jen poradenství a konzultace. Jenomže tomu kontrolní skupina neuvěřila. Naopak. "Tuto vysvětlivku považujeme za účelovou a nepravdivou," uvedli kontroloři.

Nyní už se nemocnice podrobněji vyjadřovat nechce. Současný ředitel Michal Šetlík jen vzkázal po mluvčí nemocnice Barbaře Suchánkové, že podal proti výsledkům kontroly námitky. "Z našeho pohledu je v této zprávě mnoho sporných bodů," vysvětlil. Od vedení resortu prý prozatím žádné vyjádření neobdržel, proto stále nepovažuje kontrolu za uzavřenou.

Nákupy přes prostředníka

Ministerstvo zdravotnictví Insideru na dotazy, jaké důsledky z kontroly vyvodí, neodpovědělo. Šéf resortu Svatopluk Němeček jen dříve prohlásil: "Homolka se bude muset svých dceřiných firem, přes které si zajišťuje řadu služeb, zbavit. Musí zavést systém, který je standardní ve všech jiných přímo řízených nemocnicích," řekl ministr. Kromě dceřiné společnosti Holte působí pod Homolkou ještě jedna podobná firma - Holte Medical.

Homolka si totiž přes dceřiné firmy nezajišťovala jen audity či "poradenství". Peníze tudy z nemocnice vytékaly také při nákupech léků, zdravotnického materiálu či pronájmech aut. Jen během let 2011 až 2013 tudy prošlo zboží a služby za více než 3,3 miliardy korun. Nákupy se přitom nemocnici vždy prodražily. Dceřiné společnosti totiž fungovaly jenom jako prostředník - nemocnice přeprodala zboží přes vlastní firmu sama sobě. K obvyklé ceně ale firma špitálu navíc naúčtovala tučnou marži - od osmi do 32 procent.

Hloubkovou kontrolu poslal do Nemocnice Na Homolce a jejích dvou dceřiných společností Holte a Holte Medical bývalý ministr zdravotnictví Martin Holcát. Kontrola hospodaření začala v červenci loňského roku a trvala devět měsíců. Zpráva, kterou poté kontroloři sepsali, čítá 260 stran.

Padají obvinění

Na konci letošního června pak protikorupční policie obvinila v souvislosti s hospodařením Homolky čtyři lidi. Obvinění si vyslechli bývalý ředitel nemocnice Vladimír Dbalý, primář chirurgie Michal Toběrný, někdejší ředitel dceřiné společnosti nemocnice Holte Medical Petr Kutil a bývalý úředník ministerstva zdravotnictví Pavel Kocourek.

Čtveřice podle kriminalistů manipulovala se zakázkou na digitalizaci chorobopisů. Postupovala údajně jako organizovaná skupina a dopustila se praní špinavých peněz a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Nemocnici podle státního zástupce Zdeňka Matuly způsobili škodu nejméně 57 milionů korun.

Exřediteli Dbalému a jeho bývalému náměstkovi Toběrnému později přibylo na kontě ještě jedno obvinění - policie je stíhá také kvůli zakázce na nákup Leksellova gama nože za 140 milionů korun. Dvojice lékařů si při nákupu řekla podle kriminalistů o úplatek ve výši několika procent ceny zakázky.

Článek vyšel 6. srpna 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Dálnice D1 je na Žďársku kvůli hromadné nehodě neprůjezdná

Kvůli hromadné dopravní nehodě u Velkého Meziříčí na Žďársku je neprůjezdná dálnice D1 na 144. kilometru ve směru na Prahu. Na místě havarovalo devět vozidel a pět lidí utrpělo zranění. Informovala o tom policejní mluvčí z Vysočiny Jana Kroutilová.

Dodala, že nehoda se stala kolem 08:30. Policisté vyšetřují příčinu havárie. "Na místo události byly vyslány pozemní posádky z Třebíče a Velké Bíteše a vrtulník letecké záchranné služby z Jihlavy. V péči našich zdravotníků skončilo celkem pět osob se zraněním lehčího charakteru. Jednoho pacienta jsme vrtulníkem transportovali do nemocnice v Jihlavě a čtyři osoby byly pozemní cestou převezeny na urgentní příjem nemocnice Třebíč," uvedl mluvčí záchranné služby na Vysočině Petr Janáček.

Řidiči sjíždí z dálnice na vedlejší komunikace na 146. kilometru a vrací se na ní na 141. kilometru. Kvůli tomu se tvoří na dálnici kolony. "Je nutné dbát zvýšené opatrnosti, plně se věnovat řízení a dodržovat mezi vozidly bezpečnostní vzdálenost.," uvedla Kroutilová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Veterináři kontrolovali maso v tržnici SAPA, pochybení našli v šesti z deseti případů

Veterináři dohromady s policií a celní správou letos desetkrát zkontrolovali provozovny nebo přepravu potravin živočišného původu ve vietnamské tržnici SAPA v pražské Libuši. V šesti případech z toho zjistili závady, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Naposledy šlo v tomto týdnu o nalezení 4,5 kilogramu mletého masa a 20 kilogramů vepřových kolen, které byly neznámého původu.

Z letošních šesti zjištění se pětkrát uložilo opatření na místě. "Ta se týkala buď nařízení neškodného odstranění produktů nebo zákazu činnosti skladování s distribucí potravin živočišného původu," vysvětlil Majer. Nejčastější prohřešky byly právě přeprava potravin neznámého původu, ale také se smyslovými změnami nebo porušení chladírenského řetězce.

Nyní tam našli potraviny neznámého původu, které byly vyrobené bez řádné registrace a systému kontroly bezpečnosti potravin. "Inspektoři na místě produkty znehodnotili obarvením a nařídili jejich likvidaci na náklady provozovatele s nímž bude zahájeno správní řízení o pokutě," doplnil. Pokuta může činit podle zákona až 50 milionů korun, za podobné prohřešky ji většinou však veterináři ukládají v řádu desítek tisíc korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy