Ptáci padající z nebe, paprsky smrti a uvařené mozky. Objasňujeme 13 mýtů o 5G sítích

Jakub Heller Tomáš Klézl Jan Kačer Jakub Heller, Tomáš Klézl, Jan Kačer
27. 7. 2020 6:00
Zničené zdraví lidí i zvířat, strůjce zhoubných paprsků smrti, otevřené dveře pro hackery nebo technologie, která pošle předpověď počasí o čtyřicet let nazpět. O páté generaci mobilních sítí si lze na internetu přečíst ledacos. Jde jen o výmysly dezinformačních webů, nebo je na nich něco pravdy? Na to se redakce Aktuálně.cz zeptala českých vědeckých špiček v oblasti elektromagnetického záření.
úvodní obrázek

1. 5G způsobí rakovinu, neplodnost nebo uvaří mozek

Nejrůznějších způsobů, jak by síť 5G mohla člověku ublížit, se dá na dezinformačních webech a sociálních sítích najít bezpočet. Nejenže taková tvrzení nejsou podložena lékařským poznáním dnešní doby, nejdou ani příliš dohromady se základy fyziky.

Je totiž podstatné si uvědomit, že radiofrekvenční pole, na kterých vysílají mobilní vysílače, jsou jen malou částí širokého spektra elektromagnetických záření, která jsou jedním ze základních stavebních kamenů vesmíru. "Byla tady před sto lety, byla tady i před tisíci lety, akorát tenkrát nebyl nikdo, kdo by je dokázal změřit. Člověk a celé lidstvo jako takové se vyvíjelo pod vlivem elektromagnetických polí," říká profesor Jan Vrba z katedry elektromagnetického pole na Českém vysokém učení technickém.

Různé druhy záření se od sebe liší vlastně jen svou frekvencí. Na širokém spektru se tak dá najít ledacos - od nízkofrekvenčních statických polí přes sluneční svit až po vysokofrekvenční rentgenové paprsky a paprsky gamma. Elektromagnetické záření ostatně vyzařuje i každý člověk - z větší části ve formě tepla, neboli infračervených paprsků.

A je skutečně pravda, že některá z těchto záření jsou zdraví škodlivá, respektive dokážou svým působením narušit molekuly a atomy lidského těla, což vede k nejrůznějším onemocněním, včetně rakoviny.

Proto se například radiologové chodí před rentgenovými paprsky schovávat za odstíněnou plentu a pacientům zakrývají choulostivé partie. Rentgenové paprsky jsou totiž skutečně známým karcinogenem a lékaři nemají nejmenších pochyb, že mohou vést ke vzniku rakoviny. Využíváme je proto, že v mnoha případech výhody, které rentgen nabízí, nad tímto rizikem převáží.

Rentgen i paprsky gamma jsou však takzvaná ionizující záření, tedy záření s velmi vysokou frekvencí. To, že jsou ionizující, znamená, že mají dostatek energie na to, aby odtrhly, tedy ionizovaly, elektrony z obalu atomů. Z atomu tak vzniká kladný iont a uvolněný elektron reaguje s dalším atomem a vytváří záporný iont. Tím může dojít ke štěpení vazeb a rozlomení DNA.

Zatímco o karcinogenních účincích rentgenu téměř nikdo z lékařů a vědců nepochybuje, u radiofrekvenčních polí je tomu jinak. "Karcinogenita se u nich nikdy nepotvrdila. Máme za to, že z neionizujících záření má karcinogenní potenciál pouze ultrafialové záření," říká docent Lukáš Jelínek z Českého vysokého učení technického, který vede Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole a záření. Jen pro představu - mobilní telefony fungují na frekvencích v řádu gigahertzů (1 000 000 000 hertzů), zatímco ultrafialové záření se pohybuje v řádech tisíců terahertzů (1 000 000 000 000 000 hertzů).

Rozdíl je z pohledu kvantové mechaniky obrovský. Jednoduše proto, že čím nižší frekvence, tím vyšší výkon byste museli po síti poslat, abyste molekuly mohli přímo ovlivnit. "U rádiových sítí byste museli vytvořit výkonově tak silné pole, že si ho téměř nedokážeme představit ani v laboratorních podmínkách," říká Jelínek.

Rozdíl mezi energií fotonu vysílaného mobilním vysílačem a toho v rámci gamma radiace je značný. Zjednodušeně se dá říct, že gamma záření je v interakci s látkou miliardkrát účinnější.

Jelínek však dodává, že vědci si jen tak jednoduše nedovolí říct, že záření o nižších frekvencích rakovinu způsobit nedokáže. Souvisí to s jejich přístupem k vědě jako takové. "O ničem nelze říct, že je to zcela bezpečné. Taková teze je z hlediska logiky nesmyslná - protože nevíte, co bude zítra. Můžeme ale říci, že se tyto účinky zkoumají mnoho desítek let a nic se nenašlo. Tudíž šance, že jsme něco zásadního přehlédli, je stále menší a menší. Nikdy však nebude nulová," vysvětluje Jelínek.

Tvrdí, že pokud předpokládáme, že je naše dosavadní pochopení fyziky alespoň v základech správné, radiofrekvenční pole přímý karcinogenní potenciál nemají. Druhou věcí je pak možnost, že by i takto slabé působení elektromagnetických polí mohlo nějakým způsobem otevřít bránu do lidského těla jinému karcinogenu, třeba nějaké chemické látce.

"I tohle se už ale mnohokrát zkoumalo a na nic se nepřišlo. Dnes je to tak pouze otázka toho, že žijeme v určitém riziku, které nejde udělat nulové, ale je velmi malé. A to riziko je způsobeno tím, že jako lidstvo nevíme a nemůžeme vědět všechno. Víme toho však hodně," uzavírá Jelínek.

2. I Evropská unie varuje před rizikem rakoviny

"Nejsme sami. Že 5G sítě mohou způsobit rakovinu, připouštějí v oficiálních dokumentech i evropské a světové instituce," zaznívá občas v diskusích na sociálních sítích. Nejčastěji s odkazem na seznam karcinogenů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), na který se instituce zpravidla odvolávají.

A znovu je na tomto tvrzení zlomek pravdy, alespoň pro neodborné oko. Radiová elektromagnetická pole - třeba taková, která kolem sebe šíří právě anténa mobilního vysílače - totiž agentura skutečně ve zmíněném seznamu řadí do kategorie 2B - potenciálně karcinogenní pro člověka.

To posiluje obavy řady lidí z neblahých dopadů tohoto záření. Název této kategorie ale vyznívá hůře, než co ve skutečnosti znamená. "Pro laika je to možná trochu nešťastně formulované a těžko čitelné," připouští šéf Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření Lukáš Jelínek. Vysvětluje, že IARC řadí všechny látky do pěti kategorií, od jedničky přes 2A a 2B až po čtyřku.

Jedničku mají látky, u kterých si je odborná veřejnost naprosto jistá, že jde o karcinogen a je to vědecky prokázané. Do první kategorie tak například, když zůstaneme u záření, spadá to ultrafialové. Fakt, že jsou rádiové elektromagnetické vlny v kategorii 2B, už je ale méně varovný. "Víceméně to říká, že existují nějaké studie, které popisují karcinogenní potenciál, ale nebyly replikovány ani potvrzeny. Je to velmi slabá kategorie, do které spadá ledacos," vysvětluje Jelínek. Jen pro představu - do stejné škatulky organizace řadí i třeba rostliny aloe vera nebo ginkgo biloba.

"Je to i vedlejší produkt dnešní vědecké inflace, kdy vědeckých článků vzniká ohromné množství a některé z nich nejsou napsány s dostatečnou vědeckou skepsí a skepticky nejsou ani recenzovány. I tyto články však stačí na to, aby se mohl daný agens zařadit do kategorie 2B," říká Jelínek.

Úplně jinou věcí by podle něj bylo zařazení zmíněných záření do kategorie 2A. "To už by byl pravděpodobný karcinogen a znamenalo by to, že máme dostatek indicií, které takové tvrzení potvrzují. Od jedničky nás pak dělí to, že ještě detailně neznáme mechanismus působení. Když znáte všechno, zařadíte to do jedničky a nikdo už se o tom nebaví," dodává Jelínek.

Jen pro úplnost, do třetí kategorie spadají látky a jevy, které nebyly v tomto smyslu vědecky zkoumány. Do kategorie čtvrté ty, u kterých je karcinogenní vliv s velkou pravděpodobností vyloučen. I u čtvrté kategorie se tak znovu vracíme k přístupu vědců, kteří nejsou zvyklí dávat definitivní odpovědi. Ani o těch nejbezpečnějších látkách na zemi si nedovolí zcela jasně říct, že karcinogenní potenciál s jistotou nemají.

3. Milimetrové vlny znemožní tělu zpracovat kyslík, všichni zemřou

Tento mýtus je technicky složitější. V souvislosti se zaváděním 5G sítí se čím dál častěji skloňují takzvané milimetrové vlny. Ve stručnosti jde o jeden řád vyšší frekvenční pásma, než ve kterých dnes mobilní sítě fungují. Na začátek je potřeba uvést, že 5G sítě nejsou svázané s nějakou konkrétní frekvencí a mohou vysílat na jakékoliv z nich. Důkazem je první spuštěná 5G síť v Praze, která běží na jedné ze současných frekvencí.

Výhodou vyšších frekvencí je ale širší frekvenční pásmo, a tedy i vyšší přenosové rychlosti. Motivace operátorů je využít tak skutečně existuje. Pro představu, dnešní 4G sítě v Česku vysílají mimo jiné například na frekvenci 1,8 gigahertzu a u nových 5G sítí se do budoucna částečně počítá i s použitím milimetrových vln, třeba na frekvenci 26 gigahertzů. Díky těmto frekvencím by 5G sítě mohly dosahovat závratných přenosových rychlostí.

Právě vysílání v těchto vyšších frekvencích, alespoň ve srovnání s dosavadním vysíláním, má však být podle řady skeptiků tou nejnebezpečnější okolností zavádění sítí páté generace. Vystavení těmto vlnám má podle odpůrců 5G nepříznivě působit na nervový, imunitní i kardiovaskulární systém. Zaznívají obavy i z nádorových onemocnění - převážně kůže, očí a varlat.

Proč není reálné, že by jen o řád vyšší frekvence oproti dnešnímu vysílání měla nějakým způsobem ovlivňovat buňky v lidském těle, bylo vysvětleno už v první části. "Pro molekulu, která je vystavena radiovému záření, jsou to vlastně jen taková velmi slabá a nepatrná pošťouchnutí. Právě proto, že i v případě milimetrových vln přicházejí tato pošťouchnutí se stotisíckrát nižší energií než u ultrafialového záření, u kterého je karcinogenní vliv popsán. To je ta podstata, proč nepozorujeme karcinogenní efekty u nižších frekvencí," vysvětluje Jelínek.

Občas také zaznívá tvrzení, že 5G sítě na frekvenci 60 gigahertzů znemožní lidskému tělu zpracovat kyslík a všichni kvůli tomu zemřou. I tahle teorie ale naráží na základní nepochopení fyziky. Elektromagnetické pole na frekvenci 60 gigahertzů s molekulou kyslíku reaguje pouze tak, že drobně navyšuje její rotaci a ohřívá tak vzduch. "Co do konfigurace je molekula kyslíku nedotčena stejně jako její následné chemické reakce v lidském těle," říká Jelínek.

A je také třeba zmínit, že ani milimetrové frekvence nejsou ničím, co by dodnes lidstvo nepoužívalo. "Automobilové radary pracují na frekvenci kolem 23 nebo 80 gigahertzů," dodává Jelínek. A na zmiňované frekvenci 60 gigahertzů třeba fungují takzvaná wi-fi pojítka, která poskytovatelé internetu používají k propojení více bezdrátových wi-fi sítí dohromady.

Nechme ale stranou zdravotní stránku věci. Čistě z praktického hlediska ani nehrozí, že by se s milimetrovými vlnami lidé v Česku setkávali příliš často. Ale o tom až v další mýtu.

4. Vysílače vyrostou na každém rohu

Tento mýtus je do značné míry spojený s tím předchozím, který se týkal milimetrových vln. Na rozdíl od něj je ale na tomto něco pravdy. Odpůrci sítí páté generace varují před tím, že nároží českých ulic a střechy domů obsadí desítky až stovky tisíc nových vysílačů, které kolem sebe budou šířit signál 5G.

Tato obava vychází ze skutečných fyzikálních omezení milimetrových vln. Kvůli jejich kratší vlnové délce totiž jen stěží procházejí téměř jakýmkoliv materiálem a cihly nebo železobeton je zastaví celkem bezpečně. Stačí tak odejít od vysílací stanice za roh budovy a rázem jste bez signálu.

Aby tak 5G síť mohla na milimetrových vlnách vůbec fungovat, musely by být vysílací stanice skutečně na každém rohu tak, aby si člověka s 5G telefonem takzvaně předaly ve chvíli, kdy přijde o signál od jedné z nich.

Jenže právě v tom tkví zásadní problém s touto teorií. Vybudování, provozování a údržba tak husté sítě by pro operátory představovaly astronomické náklady a jen těžko řešitelný logistický problém. Desítky tisíc nájemních smluv s majiteli domů a bytovými družstvy jsou pravděpodobně noční můrou správců majetku operátorů.

Navíc vůbec není jasné, proč by operátoři něco takového měli dělat. Jistě, klientům by taková síť přinesla závratné rychlosti stahování, ale těžko by se asi našel někdo, kdo by ve svém měsíčním paušálu chtěl náklady na vybudování tisíců stanic operátorům zaplatit.

Je tak téměř jisté, že milimetrové vlny se jednou budou využívat například v továrnách nebo na těch nejvytíženějších místech, kde to dává smysl. "S jejich využitím se sice počítá, ale vůbec ne celoplošně. Dovedu si představit, že by to mohlo být třeba na letišti, kde je spousta lidí, kteří čekají na letadlo a všichni jsou na datech. Jinde, třeba na ulici v běžném městě, ale infrastruktura zůstane podobná, jaká je zde dnes pro 4G," říká docent Zdeněk Bečvář, vedoucí výzkumného centra Fakulty elektrotechnické ČVUT 5Gmobile Research Lab.

Rozhodně tak podle něj nehrozí, že by kdy mělo jít o plošnou síť, byť třeba v jednom městě, natož po celé republice.

5. Paprsky půjdou plnou silou na nás

I tahle obava má svůj původ v realitě. Součástí pokroku nových sítí 5G je i totiž takzvaný beamforming. Ve zkratce jde o schopnost základnové stanice přesně určit, kde se člověk s telefonem nachází, a zacílit přímo na něj paprsek. Z toho plyne strach, že člověk bude cílem soustředěného výkonu antény vměstnaného do úzkého proudu částic.

"Lidé mají pocit, že to bude jako s laserovým ukazovátkem. Že všechnu sílu vysílače zúžíte do jednoho paprsku. Je to ale jinak," říká Zdeněk Bečvář, který se výzkumu moderních sítí věnuje na katedře komunikační techniky ČVUT. Základnová stanice podle něj bude stále vysílat stejným výkonem jako dnes, jen chytřeji.

Řekněme, že konkrétní uživatel si bude chtít pustit video na serveru YouTube. Díky beamformingu nebude muset vysílač data vysílat všude kolem sebe, jak je tomu dnes, ale pošle je úzkým paprskem jen konkrétnímu člověku. Výsledkem je, že nebude svým signálem rušit další vysílače, které se snaží poslat jiná videa jiným lidem. Každý z vysílačů si tak bude užívat méně rušení a díky tomu i lepšího a spolehlivějšího přenosu dat.

Matematika, která se za beamformingem schovává, je velmi složitá, ale koncept samotný není ničím novým. Poprvé se s ním začalo experimentovat už ve 40. letech minulého století a pomohl značně zlepšit sonary využívané ve druhé světové válce. Technologii už navíc využívají i některé moderní wi-fi routery.

6. Už dnes se bojíme mobilních vln, proč bychom jinak měli limity?

Je pravda, že v Česku i v jiných zemích světa existují zákonem dané limity, které určují, jak moc může být v kterémkoliv místě člověk mobilnímu záření vystaven. "Pokud se budeme bavit o síti 5G a frekvenci 3700 megahertzů, tak pro ni je zákonem stanovený limit 10 wattů na metr čtvereční," vysvětluje Jan Vrba z katedry elektromagnetického pole na ČVUT. Současně platí, že pro telekomunikační techniky, kteří se o antény starají, jsou limity pětkrát vyšší.

Proč ale vlastně máme nějaké limity, když nás podle vědců záření z mobilních vysílačů na zdraví neohrožuje? Podle Lukáše Jelínka, vedoucího Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu, je za tím opatrnost. Každé elektromagnetické záření otepluje objekty, se kterými se setká. Nejen české limity jsou nastaveny tak, že se lidské tělo nesmí ohřát o víc než dvě setiny stupně Celsia. "Princip je v tom, že z fyziky víme, že žádný efekt v těle nemůže bez ohřevu fungovat. Když tedy ohlídáte ohřev, zamezíte i všemu ostatnímu," vysvětluje Jelínek.

Přiznává, že je teoreticky možné, aby na nás mobilní záření působilo takovou silou, že by se začala zvyšovat naše tělesná teplota a v tu chvíli by mohly začít selhávat některé naše životní funkce. Dobrým příkladem je podle něj třeba hematoencefalytická bariéra, která odděluje mozek od zbytku těla a je citlivá na změny teploty. "Už při ohřevech o několik stupňů Celsia začne propouštět i to, co by neměla. A v těle bychom viděli řadu podobných efektů. To se ale bavíme o tom, že byste si dokázal reálně naměřit zvýšenou teplotu. Takovou expozici žádná základnová stanice způsobit nemůže," vysvětluje Jelínek.

Změnu teploty, kterou může mobilní záření v těle vyvolat, je také třeba dát do kontextu. Dobře k tomu poslouží sluneční záření. To na každý čtvereční metr zemského povrchu dopadá výkonem přibližně 800 wattů. "To jsou obrovské výkony a neumíme si představit, že by nás takto exponovaly základnové stanice mobilních operátorů. I kdybyste tu stanici objal, tak budete jen na zlomcích toho, co na vás posílá slunce. Přesto sluneční infračervené záření nikoho zásadně neohromuje," dodává Jelínek.

Leckdo také na sociálních sítích dává jako příklad mikrovlnné trouby, které vyzařují na frekvenci 2,4 gigahertzu a dokážou v řádu sekund zvýšit teplotu jídla o desítky stupňů. Jenže do takové trouby jde najednou třeba kilowatt výkonu, který je spotřebován na skutečně malém a odstíněném prostoru.

Aby se mohla uskutečnit hrozivá budoucnost, kde lidem 5G síť začne "vařit mozky", musely by stanice vysílat obrovský výkon. Podobně jako mikrovlnné trouby by v takovou chvíli operátoři překročili stanovené expoziční limity nejméně tisícinásobně. Není ale důvod, proč by se do něčeho takového vůbec pouštěli. Ponechme stranou, že by jim základnové stanice takových schopností nepovolili čeští úředníci, pravdou je, že operátorům relativně nízké limity vlastně ani příliš nevadí.

Především proto, že nepotřebují vysílat nějaké zázračné množství wattů na metr čtvereční, aby měly mobilní telefony jejich uživatelů plný signál. A rozhodně nepotřebují nic na dálku ohřívat. "Není prostě technicky zajímavé dělat expozici vysokou, protože pak vám bude maximálně docházet k přeslechům mezi stanicemi," dodává Jelínek. Dnešní telefony jsou podle něj fantasticky citlivá zařízení, která dovedou pracovat s velmi slabým signálem. Ten je jen velmi nízko nad takzvaným tepelným šumem, který vyzařují všechny věci kolem nás.

7. Sítě 5G zabíjejí ptáky, hmyz a ubližují dalším zvířatům

Sociální sítě a stránky konspiračních webů v posledních letech nejednou zaplavily fotografie zachycující hromadné úhyny stovek ptáků. Ač tento jev není v přírodě zcela neobvyklý a podle vědců za ním většinou stojí počasí, otrava či znečištěné ovzduší, odpůrci 5G určili jako viníka záření vysílačů sítě páté generace. Vedle toho se objevily také spekulace, že nová technologie stojí i za úbytkem hmyzu v přírodě.

Obava, že by vysílání 5G přímo ohrožovalo zvířata, je ale podle docenta Lukáše Jelínka zbytečná. Pro savce a ptáky nepředstavuje záření v případě dodržení limitů o nic větší nebezpečí, než je tomu u člověka. Aby se projevily negativní účinky, muselo by i u zvířat dojít k mnohonásobně vyšší expozici, než povolují limity.

Bát se podle Jelínka nemusíme ani o hmyz. Ten je sice jako organismus výrazně jednodušší, jeho molekuly se ale od těch lidských nijak neliší a ani mírný ohřev vlivem záření by je tak neměl ohrozit. "Buňky a organely jsou postaveny tak, že jim to nevadí," řekl Jelínek.

Nezaznívají však jen obavy, že mobilní záření ovlivní zvířata přímo - tedy interakcí s jejich molekulami a atomy. Další teorie říkají, že 5G vysílání může ptáky a hmyz ohrozit tím, že ovlivní jejich chování. Včely jsou podle nich při působení vln méně výkonné a hůře se orientují, ptákům zase záření naruší "magický kompas" používaný při letu. Podle Jelínka je to ovšem také nepravděpodobné. "Nejsou žádné indicie o tom, že by zvířata vlastnila detektory rádiového pole," říká. Takovým detektorem je třeba pro viditelné světlo oční sítnice - mimořádně citlivé zařízení, které dokážou zničit i velmi malé výkony.

"Ale na rádiové záření se zdá, že v přírodě žádný takový detektor není. Příroda prostě neuznala za vhodné ho vyrobit, pravděpodobně proto, že to evolučně neposkytovalo žádnou výhodu," říká Jelínek. A i kdyby náhodou některá zvířata dokázala jedním ze svých smyslů takový signál zaznamenat, musela by si z něj být podle Jelínka schopná vzít nějakou informaci, aby mohl ovlivnit jejich chování.

Představme si, že by rádiový signál dokázal některým ze svých smyslů zaznamenat člověk. Video ze serveru YouTube by k němu od vysílače po rádiové frekvenci doputovalo jako změť jedniček a nul, které by mu však logicky žádný smysl nedávaly. Po čase by tak i člověk takový signál přestal aktivně vnímat, jako každý jiný šum. A stejné je to podle Jelínka u zvířat. Znovu však opakuje, že neexistuje důvod se domnívat, že by včely nebo ptáci dokázali vysílání mobilních vysílačů vůbec vnímat.

Je tak pro jejich tělo pouhým elektromagnetickým šumem, s nímž se přirozeně potýkají každý den. "Příroda vytvořila organismy tak, aby v tomto světě přežily. A přežít v tomto světě znamená být neustále vystaven velice intenzivnímu infračervenému záření. Například slunce každý metr čtvereční země ozařuje zářením o výkonu 800 wattů. Proč nám nevadí tento šum? Ta záření od sebe nejsou fyzikálně příliš odlišná. Proto je pro mě tak těžko představitelné, že by třeba pták mohl pocítit při kontaktu s rádiovým zářením 5G něco speciálního," dodává Jelínek.

8. Sítě 5G otevřou dveře hackerům

Padající letadla, bourající auta, odcizené údaje a tajné odposlouchávání na každém kroku. I tak líčí někteří lidé rizika, která s sebou sítě páté generace přinášejí. Podle docenta Zdeňka Bečváře z ČVUT, který se technologií dlouhodobě zabývá, je zde ale potřeba oddělit dvě různé věci. "Zatím vše naznačuje, že je na tom 5G z hlediska bezpečnosti lépe než sítě čtvrté generace. Pokud se tedy bavíme o základní bezpečnosti, jako je šifrování dat, kvalita autorizačních protokolů a tak podobně," říká.

Současně ale přiznává, že nové sítě s sebou skutečně nesou zvýšené bezpečnostní riziko, které ale má víc co dočinění s tím, co sítě 5G umožní, než s tím, jak jsou navržené. Hlavní výhodou 5G totiž zůstává možnost připojit najednou k jedné síti až stokrát víc zařízení než do sítí čtvrté generace.

S novou technologií si tak lze představit, že spolu budou například navzájem komunikovat všechna auta, která jedou po jedné dálnici. Když jedno z nich začne prudce brzdit, pošle zprávu vozům, které jedou za ním, a ty na jeho manévr dokážou okamžitě zareagovat. Stejně tak není úplně nereálné, že k internetu budou připojeny i naše ledničky, které nám po cestě domů připomenou, že došlo mléko, nebo ho dokonce samy objednají z obchodu.

"Největší riziko 5G sítí tak spočívá v tom, že máte potenciálně víc míst, která jsou zranitelná," vysvětluje Bečvář. Zjednodušeně se dá říct, že zatímco dnes se musí hackeři složitě dostat do vašeho počítače či telefonu, do budoucna by vás mohli špehovat i přes vaši ledničku nebo chytré dveře od garáže.

Počítá se s tím, že lidstvo se bude stále více opírat o kybernetickou infrastrukturu a rozsáhlé, navzájem propletené digitální sítě. To sice podle odborníků mnohde usnadní život, ale zároveň to zvýší závislost na technice připojené do sítě, která může být cílem útoků.

"Obecně platí, že hackeři jsou o krok napřed před těmi, kdo technologie brání. Největší podíl na tom, že útoků přibývá, je to, že elektronizace a digitalizace čím dál víc prorůstá naší společností. Tam, kde dneska využíváme mobilní telefony, byly dříve analogové služby nebo to bylo řešeno tužkou a papírem a na ten se samozřejmě v kyberprostoru útočit nedá," říká Lukáš Kintr, náměstek ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

9. Sítě šíří koronavirus nebo oslabují imunitu

Může nějakým způsobem souviset záření z 5G sítí s probíhající pandemií koronaviru? Řada konspiračních a dezinformačních webů má v odpovědi na tuto otázku jasno. Nová technologie podle některých teorií koronavirus buď přímo šíří, nebo oslabuje lidskou imunitu a tím ho podporuje.

Podle amerického časopisu Wired tkví zárodek těchto spekulací ve vyjádření belgického lékaře Krise Van Kerckhovena, který 22. ledna v rozhovoru pro místní deník uvedl, že je 5G "životně ohrožující" technologií, a naznačil, že za vznikem koronaviru může stát právě ona. Myšlenku ale ničím nepodpořil a vzápětí dodal, že to nemá nijak ověřené.

Deník sice rozhovor po pár hodinách ze svých stránek smazal, konspirační teorie o údajné souvislosti covidu-19 a 5G se ale začaly po sociálních sítích šířit rychlostí viru samotného. Přispěla k tomu také řada celebrit, na svých profilech je sdílel například herec Woody Harrelson, raper Wiz Khalifa nebo boxer Amir Khan.

Jak konkrétně má 5G k šíření viru přispět? Na českých dezinformačních webech se šířila například teorie přejatá od americké dezinformační stránky Natural News, jejíž autor tvrdí, že lidé neumírají na virový zápal plic, ale kvůli nedostatku kyslíku v krvi, což podle něj způsobuje radiace vyzařovaná 5G. Podle jiných zase vysílače vypouštějí do okolí radioaktivní frekvence a lidé, již toto vysílání otráví, vypouštějí toxiny, které si lékaři pletou s viry.

Jako jeden z domnělých důkazů souvislosti 5G a koronaviru konspirátoři často předkládají také například mapy, které údajně prokazují větší výskyt nemoci covid-19 v místech, kde se síť používá. To lze ale při bližším přezkoumání vyloučit, v pandemií silně postiženém Íránu například žádné testování 5G dosud neproběhlo. Mapa Spojených států sice teorii odpovídá, stejně tak by ale šlo dát koronavirus do souvislosti s vyšším osídlením nebo s počtem restaurací McDonald’s na daném území, uvedl The Guardian.

Šíření těchto poplašných zpráv došlo tak daleko, že je musela vyvracet řada světových politiků a epidemiologů. V Česku se spekulacím věnovalo ministerstvo vnitra. Podle něj nelze mezi těmito dvěma fenomény hledat jakoukoliv spojitost. "Jedná se o dvě zcela nesouvisející oblasti. Elektromagnetické pole generované zařízeními sítě 5G nemá příčinnou souvislost s šířením ani průběhem nemoci covid-19," uvedlo ministerstvo.

Důvod je jednoduchý. První teorie, že záření 5G virus šíří, je totiž naprosto mimo jakékoliv vnímání reality a vědecké poznání, ke kterému lidstvo dospělo. Drtivá většina dalších expertů si jednoduše nedokáže představit, jak by se virus skrze rádiové vlny šířil. "Samostatné žití viru nijak nesouvisí s rádiovým zářením," uvedl docent Lukáš Jelínek.

Ani teorie o oslabení imunity však není namístě a souvisí to s expozičními limity, které byly popsané v jednom z předchozích mýtů. Tyto limity pro 5G hlídají, aby se tkáň v těle vlivem záření neohřála o více než dvě setiny stupně Celsia. Aby mohlo záření nějakým způsobem poškodit imunitu, ohřev tkáně by musel být mnohonásobně vyšší. "Když zastavíte ohřev na nějaké velice malé míře, zastavíte veškeré působení," říká Jelínek.

10. 5G naruší předpověď počasí

Zhoršení kvality předpovědi počasí o třetinu a technologický návrat o čtyřicet let nazpátek. Takové dopady může mít podle šéfa amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru Neila Jacobse zavedení 5G sítí na světovou meteorologii. Opakovaně navíc upozornil, že udržení současné kvality předpovědi počasí je životně důležité. Pokud by se vyplnila jeho pesimistická vize, lidé na území sužovaných hurikány by mohli mít až o tři dny méně na to, se na katastrofu připravit.

O možném vlivu 5G sítí na zhoršení kvality předpovědi počasí se mezi vědci už několik let hojně diskutuje. V čem by měl být problém? Některé z frekvencí plánovaných pro budoucí využití pátou generací mezi 24,25 a 27,5 gigahertzu jsou v těsné blízkosti s pásmem 23,6 až 24 gigahertzů, které používají družice pro měření vodní páry v atmosféře. A to by mohly 5G sítě narušit šumem, který vzniká při nedostatečném filtrování frekvencí.

Před potenciálním problémem varovali také čeští meteorologové. "Jakýkoliv takovýto umělý šum, který se dostane do frekvencí využívaných družicemi, se v jejich měřeních projeví jako zvýšení emise vodní párou, a tedy jejího celkového množství, což se následně projeví zkreslením výstupů z numerických modelů počasí, a tedy i zhoršením kvality předpovědí," napsalo ve své zprávě družicové oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.

Relevantní studie, která by potvrdila, nebo vyvrátila obavy z rušení vlivem parazitního vyzařování 5G sítí, ovšem podle vedoucího družicového oddělení hydrometeorologického ústavu Jindřicha Šťástky zatím chybí.

Podle člena Rady Českého telekomunikačního úřadu Lukáše Zeleného obavy nejsou namístě. Intenzivní jednání mezi evropskými telekomunikačními úřady, meteorology a družicovými komunitami v posledních letech podle něj stanovily 5G sítím přísné limity pro vyzařování mimo stanovené frekvence. A to by prý mělo kvalitu předpovědi dostatečně ochránit. "Pro správné nalezení vhodných podmínek byla přijata zcela nová a náročná metodologie a výsledkem těchto jednání byl v červenci 2018 kompromis k podmínkám pro 5G," řekl Zelený.

Podle českých meteorologů to ovšem nestačí a vyzývají Evropskou komisi k prosazení vyšší ochrany družic. Šťástka říká, že kvalita předpovědi počasí je globální záležitostí a je třeba ji takto také řešit. "Nelze se spokojit s tím, že pro území České republiky k takovým rušením docházet nebude, ale je potřeba se sjednotit globálně," uvedl.

11. Telefony se 4G budou k ničemu

Obavy ze sítí páté generace občas podněcuje i domněnka, že nová síť obratem nahradí starší 4G a všichni ji budou muset používat. Operátoři však něco takového vylučují - říkají, že 5G chápou jako doplňkovou službu pro ty, kteří její výhody využijí.

Rychlý zánik starší generace sítě navíc není něco, s čím bychom měli zkušenost. Ostatně i dnes, po více než deseti letech, co v Česku funguje 4G, operátoři stále vysílají i starší signál sítí druhé a třetí generace. Už jen proto, že téměř polovina jejich zákazníků stále využívá mobily, které nedokážou sítě 4G využít.

Na rozdíl od sítí 4G, které lidem umožnily pohodlně používat rychlý internet v telefonu, nebude mít tentokrát většina lidí důvod, proč na novou technologii rychle přecházet. Kromě několikanásobně vyšších rychlostí stahování totiž z uživatelského hlediska není příliš o co stát. Na drtivou většinu činností, na kterou by mohl chtít člověk používat svůj telefon, tablet nebo notebook, jsou totiž rychlosti starší sítě 4G zcela dostačující.

Chcete si pustit video ve vysokém rozlišení na YouTube nebo zhlédnout film na Netflixu? Poslechnout si hudbu přes Spotify? Přečíst aktuální zpravodajství? Ani při jedné z těchto aktivit nepoznáte mezi 4G a 5G téměř žádný rozdíl - video, hudba i nejnovější zprávy se na displejích obou telefonů nahrají prakticky stejně rychle - tedy okamžitě.

Podstatný rozdíl je tak vidět zejména při stahování většího množství dat najednou. Otázkou ale samozřejmě je, jak často bude člověk potřebovat stáhnout soubory o několika stovkách megabajtů - obzvláště když má od operátora omezený datový limit. A i kdyby gigabajtové soubory náhodou stáhnout potřeboval, bude mu pravděpodobně jedno, jestli je stáhne za minutu a půl, nebo za minut pět.

Je možné, že se v příštích letech objeví technologie, kterou už 4G pohodlně zprostředkovat nezvládne, třeba holografické přenosy hudebních koncertů přímo do domácností, ale ty zatím stále zůstávají spíš doménou autorů sci-fi románů.

12. Přístup k českému internetu zdraží

Na sociálních sítích se také množí obavy z toho, že operátoři budou chtít náklady na vybudování 5G sítí přenést na své zákazníky, a že si tedy začnou účtovat vyšší částky za mobilní připojení k internetu.

Je možné, že za připojení přes 5G budou zákazníci platit příplatek, stávající 4G připojení by však zřejmě zdražovat nemělo. "Normální člověk nebude chtít platit o dvě stovky víc za to, že si film místo za tři minuty stáhne za minuty dvě. 5G sítě jsou primárně průmyslová věc. Se všemi operátory se o tom bavím a na 99,9 procenta jsem si jistý, že ze strany operátorů nepřijde zdražování z důvodu 5G sítí," říká poslanec Martin Jiránek (Piráti), předseda sněmovního podvýboru pro ICT a telekomunikace.

Stejně se k tomu staví i docent Zdeněk Bečvář, vedoucí výzkumného centra 5Gmobile Research Lab na ČVUT. "Vážně si nemyslím, že by běžný uživatel byl ochotný za tohle platit. Jsem proto přesvědčen o tom, že sítě páté generace bude muset zaplatit průmysl - protože právě průmysl je ten, který z toho bude primárně profitovat," říká.

Kolik bude stát využívání 5G sítí po ukončení pilotního režimu, nechce prozradit ani společnost O2, která jako první v Česku novou síť spustila. "Balíček za korunu budeme nabízet do konce roku. Jak se služba bude vyvíjet dál, ale závisí také na podmínkách aukce kmitočtů, které zatím nejsou finální. Takže zatím na to nedokážu odpovědět," uzavírá mluvčí O2 Lucie Jungmannová.

13. Za strachem z 5G stojí jen obava o zdraví

Strach z neznámého je lidstvu vlastní odnepaměti a podle odborníků není nic zvláštního na tom, že zrovna 5G sítě vyvolávají v mnoha lidech obavy. Přece jen radiofrekvenční záření nevidíme, necítíme, neslyšíme, ale přesto je všude kolem nás. Běžný člověk také nerozumí tomu, jak fungují mobilní sítě.

"Spousta lidí je bere tak, že máte na jedné straně telefon a na straně druhé anténu, která něco vysílá. A to je vše. To je ovšem velmi malá část mobilních sítí. Mobilní sítě jsou ve skutečnosti extrémně komplexní systémy, které se ani zdaleka netýkají jen telekomunikací - tedy přenosu dat vzduchem," říká docent Bečvář.

Z historie víme, že každá nová technologie - a nechme stranou, že 5G se od 4G zase tolik neliší - si najde nepřátele. Své by o tom podle odborníka na dezinformace Jonáše Syrovátky mohl vyprávět kněz a vynálezce Prokop Diviš, kterému podle pověsti sedláci zničili bleskosvod, protože věřili, že přináší sucho.

Stejně tak obavy z toho, že 5G sítě mohou poškodit lidské zdraví, jsou do jisté míry pochopitelné. Nicméně podle Syrovátky nebyly tím, co zájem konspirátorů v Česku odstartovalo. Vzpomíná, že se téma 5G sítí na českých dezinformačních webech objevilo poprvé koncem roku 2018, a to v souvislosti s varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost před čínskými společnostmi Huawei a ZTE. Právě tyto společnosti měly zájem o výstavbu českých 5G sítí a podle úřadu to z hlediska národní bezpečnosti nebyl nejlepší nápad.

Podle Syrovátky tehdy konspirátory sítě 5G či jejich vliv na zdraví nezajímaly, soustředili se výhradně na nadnárodní souboj mocností. "Weby šířící dezinformace prohlášení úřadu interpretovaly jako další příklad vměšování Spojených států amerických, které ho měly údajně protlačit do českých interních záležitostí," říká. Zájem o tuto kauzu sice podle něj postupně opadl, ale téma 5G sítí již z těchto webů nikdy zcela nezmizelo.

Myslí si však, že běžní lidé si s těmito weby nemusí příliš lámat hlavu. "Konspirační teorie nejsou problém, problém je, když si je přivlastní nějaký místní aktér, který je začne používat v politickém boji," říká Syrovátka. K tomu podle něj došlo například v Jeseníku, kde se část opozice tématu chytila a používá ho jako zbraň proti současnému vedení radnice.

Vcelku vzato ale nejde ani o ty, kdo fanaticky 5G podporují, ani o to, kdo jsou fanaticky proti. "Ani jedna skupina není příliš velká ani zajímavá. Je tady ale 80 procent občanů, kteří o 5G neví vůbec nic," říká Syrovátka. Zejména na politicích podle něj je, jaká informace se k nim dostane první.

Dodává, že podobné konspirační teorie zpravidla nemají dlouhého trvání. "Ve chvíli, kdy lidé na vlastní kůži poznají, že vysílače 5G sítí nemají na zdraví o nic horší dopad než jakékoliv jiné antény, přestanou mít důvod konspiracím o tomto tématu věřit. A podobně jako se dnes nebojíme nainstalovat si na střechu hromosvod, přestaneme se obávat i 5G sítí," uzavírá Syrovátka.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy