Praha - Už šesté velké povodně zastihly v posledních třinácti letech Českou republiku.
Zkoušenější je z tohoto pohledu východ země, kde řádily zatím nejtragičtější povodně v roce 1997 i nebezpečná blesková povodeň, která před rokem zabila jedenáct lidí a způsobila během nekolika hodin obrovské škody.
Proč trápí povodně hlavně Moravu? Může velká voda ohrozit volby? Přečtěte si odpovědi na povodňové otázky.
Proč povodně sužují v posledních letech hlavně Moravu a Slezsko?
"To, že katastrofální povodně v posledních letech postihují zejména Moravu a Slezsko, je opravdu náhoda," říká k tomu meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Povodně má vždy "na svědomí" tzv. synoptická situace.
"Nyní ovlivňuje počasí na Moravě a ve Slezsku oblast nízkého tlaku vzduchu se středem nad Ukrajinou, která není naštěstí tak mohutná, aby zasahovala a přinášela extrémní srážky také do Čech. Stejná meteorologické situace nastala také při povodních 1997," dodává Honsová. Velké dopady nejsou dány ani tak srážkami a intenzitou povodní, ale zejména osídlením v blízkosti řek.
Blíží se letošní povodně rozsahem katastrofě z roku 1997?
Naštěstí ne. Srovnat nelze počet obětí (v roce 1997 jich bylo 50, letos zahynula jedna žena), ani velikost zasaženého území. "V roce 1997 povodně zasáhly celé území Moravy a Slezska," upozorňuje meteoroložka Honsová.
V roce 1997 déle trvaly nezvykle silné deště - čtyři kritické dny s extrémními srážkami byly od 5. do 8. července (na celém území Moravy a Slezska napršelo přes 100 mm, na Lysé hoře 570 mm, na Pradědu 443 mm. (4. července na vlnící se studené frontě spadlo od 3 do 35 mm). Povodně v roce 1997 trvaly přes tři týdny. Třetí povodňový stupeň byl na Bečvě vyhlášen 6. července a poslední byl odvolán až 29. července.
Jaký je rozdíl, mezi současnou a loňskou povodní?
Letos mají povodně na svědomí vytrvalé silné srážky, které rozvodní řeky. Loni stály za povodní na Severní Moravě běžné letní bouřky, které ale jedna za druhou vypršely na relativně malém území. Voda lidi překvapila. Přišla během několika minut a za několik hodin byla pryč. Zbyly ovšem ohromné materiální škody, protože si lidé nestačili nic schovat. A mnozí nestačili ani utéct, proto také ztráty na životech byly enormní - zahynulo jedenáct lidí.
Mohou povodně ohrozit volby?
Česká republika nezažila nikdy živelní katastrofu, která by ohrozila parlamentní volby a zřejmě se tak nestane ani za deset dní při volbách do poslanecké sněmovny. "Zatím to vypadá, že se do příštího týdne situace zklidní a volby proběhnou normálně," myslí si Stanislav Drápal místopředseda Českého statistického úřadu, který má na starosti právě sčítání výsledků voleb.
Volební zákon přímo na živelnou pohromu nepamatuje, dává ale obcím a předsedům volebních komisí možnost přizpůsobit se okolnostem. "Primární je umožnit lidem volit. Existuje možnost přesunout volební místnost jinam, pokud by ta původní byla například poškozená vodou. Teoreticky by nyní ještě daly i vyřídit voličské průkazy v jiné obci, na to je čas," uvedl Drápal.
Samotní statistici, kteří dnes měli generální zkoušku pro letošní volby, se museli potýkat s problémy, které zavinila velká voda. "V Ostravě byl výpadek elektrického proudu, takže se museli najít náhradní prostory. Český statistický úřad má pro tyto krizové situace speciální manuál, podle kterého postupuje. V sídle v Praze jsou i diesel agregáty, které by umožnily sečíst všechny hlasy i při dlouhodobém výpadku," dodal Drápal.
