Praha - Česko si dnes státním svátkem připomnělo 594 let od upálení církevního reformátora mistra Jana Husa.

Prezident Václav Klaus v projevu na bohoslužbě v Betlémské kapli připomněl určitou paralelu mezi francouzskou kritikou Husova učení a kritikou právě skončeného českého předsednictví EU. 

Prezident řekl, že jeden z nejostřejších názorů o učení mistra Jana Husa vyjádřil v patnáctém století kancléř pařížské univerzity Jean Gerson a že kritika předsednictví zněla časo právě z Paříže.

"Trápí-li nás spory kolem letošního českého předsednictví Evropské unie a jeho kritika, zejména od francouzských médií a některých politiků, za zmínku stojí například i to, že jeden z nejostřejších textů o takzvaných Husových bludech sepsal v roce 1414, tedy rok před kostnickým koncilem, právě kancléř pařížské univerzity Jean Gerson," řekl Klaus v Betlémské kapli.

Mše Církve československé husitské se zúčastnil i premiér Jan Fischer.

Památník potřebuje opravu

Vzpomínkové setkání k výročí Husovy smrti se konalo také v reformátorově rodišti v jihočeském Husinci.

Česká televize v této souvislosti upozornila, že tamní Husův památník je i kvůli letošním povodním ve špatném stavu a úřady se nemoou dohodnout, kdo by jeho nákladnou opravu zaplatil.

Čeká na rehabilitaci

Hus, církevní reformátor a též tvůrce spisovné češtiny, kritizoval církevní praxi, požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena kletba. On své názory odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen.

Církev československá husitská, stejně jako evangelické církve, vyzdvihují Husův stálý zřetel k autoritě Bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.

Předchůdce současného papeže Benedikta XVI., Jan Pavel II., vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho plnou rehabilitaci. Některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.