Mimořádná zpráva

Výkyv k ANO je pryč. Proč volí Praha znovu pravici a vymyká se Česku i sousedům

Tomáš Klézl Martin Novák Tomáš Klézl, Martin Novák
12. 10. 2021 18:10
Volby rozhodla Praha, prohlásil po sečtení hlasů do Poslanecké sněmovny viditelně rozladěný premiér Andrej Babiš. Jeho hnutí ANO během sčítání vedlo, když se ale v závěru promítly do čísel hlasy Pražanů, poskočila koalice Spolu na první místo. V hlavním městě získala 40 procent, ANO jen 17. Praha tak i letos potvrdila, že oproti ostatním krajům volí její obyvatelé pravicovější a liberální strany.
Foto: Aktuálně.cz, Shutterstock.com

Hnutí ANO v hlavním městě propadlo. Pouhých 17,46 procenta hlasů ho v metropoli zařadilo až na třetí místo za pravicovou koalici Spolu, tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a za liberální koalici Pirátů se STAN. Oproti celostátnímu výsledku, kdy ANO dosáhlo na více než 27 procent, jde o výraznou ztrátu. "Praha nesnáší Babiše," postěžoval si premiér po oznámení výsledků.

Pro koalici Spolu je naopak zisk pražských 40 procent výrazně nadprůměrný. Vyhrála sice i v sedmi dalších krajích a celostátně získala 27,79 procenta, v hlavním městě bylo však její vítězství nejpřesvědčivější. Piráti a starostové získali v Praze 22 procent. Jiné straně už Pražané přes pět procent potřebných pro vstup do sněmovny nedali.

"Odráží to charakter Prahy jako metropole, co se týče demografického rozdělení lidí, jejich zaměstnání a životního stylu," říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Liberálnější a pravicovější strany Pražané volí už od pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Výjimku představuje rok 2017, kdy v hlavním městě zvítězilo hnutí ANO, orientované více na levicové voliče.

Stejný rok je ale zároveň příkladem toho, jak je Praha důležitá pro pravicové strany. Účast ve sněmovně v roce 2017 zachránila TOP 09. V sobotním povolebním odpoledni bylo sečteno už 94 procent hlasů a k potřebné pětiprocentní hranici chybělo "topce" téměř půl procentního bodu. Pak se ale do výsledků začaly promítat hlasy z Prahy a strana se díky nim nad pět procent těsně vyšvihla. Nebýt hlavního města, zůstala by bez mandátu.

Politolog Mlejnek připomíná, že Praha je zdaleka nejbohatší oblastí Česka, průměrná mzda v hlavním městě výrazně převyšuje většinu ostatních krajů. Celostátní průměr byl ve druhém čtvrtletí letošního roku zhruba 38 tisíc korun, Praha měla 46 tisíc. Pražané také často pracují v profesích, které vyžadují vyšší vzdělání, jsou zcestovalejší a mají větší kontakty v zahraničí.

Pravicová Praha

Fenomén odlišně volící metropole je sice známý po celé střední a západní Evropě, Praha se ale vymyká svou náklonností k pravici. "Ve srovnání s ostatními evropskými městy tu najdeme vyšší tendenci k tržní ekonomice a podprůměrnou podporu levicových stran," uvádí politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Důvodem ale není jen to, že by měl pražský volič více peněz a upřednostňoval strany, které vyhovují střední a vyšší třídě. "Dívá se na svět trochu jinak. Je to člověk založený na individuální zodpovědnosti. Neupřednostňuje tolik přerozdělování jako třeba voliči v Moravskoslezském kraji," míní Pink.

Za takovým pohledem na svět stojí podle něj řada návyků, které si člověk osvojí už od dětství. "Vyrůstáte v prostředí, které je daleko více městské a tržní. Je potřeba, abyste si sám něco zařídil, obstaral, jinak to nemáte. V místech, kde lidé žádají spíše přerozdělování, mohou vyplývat návyky z toho, že tam dříve existovalo zemědělské družstvo nebo státní statek, který všechno nějak zařídil," říká Pink.

Upozorňuje také na to, že ve většině metropolí postkomunistické části Evropy mají lidé tendenci pohlížet na levicové strany negativně.

V konkurenci evropských hlavních měst je navíc Praha nezvykle velkou volební oblastí. Levicovější oblasti města tak zaostávají za pravicovou většinou. "Například volební Paříž je jen jeden departement, okres uprostřed. To, čemu běžně říkáme Paříž, je široké souměstí okolo, které se chová na západ od Paříže stejně jako Praha," vysvětluje Pink.

Jižní Město vs. Staré Město

I v Praze jsou čtvrti, které do celkového obrazu nezapadají. "Sídliště se chová úplně jinak. Jižní Město, Háje, Chodov jsou velmi odlišné od Prahy 1 nebo Prahy 6," uvádí Pink rozdíl mezi lidmi ze sídlišť a obyvateli historických činžovních domů či rodinných domků.

Potvrzují to výsledky z minulých sněmovních voleb. V převážně sídlištní Praze 11 vyhrálo hnutí ANO s více než 26 procenty, ve staré Praze 1 byla první TOP 09 s téměř 20 procenty. ANO tu dosáhlo na necelých 12 procent.

Letos se tyto rozdíly narovnaly - koalice Spolu zvítězila ve všech částech Prahy, včetně oblastí, které jindy preferovaly spíše levicová či populistická uskupení. Ve zmíněné Praze 11 získala vítězná koalice přes 34 procent hlasů, v Praze 18 měla 36,5 procenta, v Praze 14 dokonce přes 38 procent.

Politici i politologové Prahu občas označují za jinou civilizaci uvnitř Česka. A upozorňují na problémy. "Lidé z Prahy mají tendenci vyjadřovat se k venkovským oblastem negativně a naopak," říká Mlejnek. Rozdíl mezi tím, jak volí Pražané a jak regiony, podle něj může vyvolávat další napětí a příkop ještě prohlubovat.

ANO přerušilo dominanci TOP 09

Silné postavení Babišova hnutí ANO narušilo před čtyřmi lety převládající  pražskou orientaci na pravicové či liberální strany. Ve volbách roku 2017 tu ANO zvítězilo, stejně jako v ostatních okrscích. Jeho zisk byl ale v hlavním městě znatelně nižší než jinde, připsalo si jen 20 procent, oproti celorepublikovému výsledku téměř o deset procentních bodů méně.

Výsledek ale podle Pinka zapříčinilo spíše rozdrobení pravicových stran než to, že by se Praha po vzoru západoevropských měst obracela k levici. "Kdyby kandidovaly TOP 09, KDU-ČSL a ODS dohromady jako letos, byly by výsledky někde jinde," říká Pink.

Rozdíl mezi Prahou a ostatními oblastmi Česka se podle politologů nejvíc ukázal v obou dosavadních přímých volbách prezidenta. Zatímco ve většině okresů zvítězil Miloš Zeman, Praha zaznamenala jasnou převahu hlasů pro Jiřího Drahoše v roce 2018 a Karla Schwarzenberga v roce 2013.

S odlišnou povahou pražských voličů se strany snaží pracovat. Často například dávají do čela místní kandidátky liberálnějšího lídra. "Viděli jsme to u ANO, když řešilo, jestli bude v komunálních volbách lídrem Petr Stuchlík, nebo Patrik Nacher. Ani to ale nevyšlo tak vstříc elektorátu, jak si představovali," říká Pink. Stuchlík je zakladatel poradenské společnosti Fincentrum, Nacher je ekonom a mediální poradce.

"Rudá" Vídeň, liberální Varšava

Od většiny země se metropole výrazně liší například v sousedním Rakousku. Vídeň je mnohem levicovější než ostatní rakouské spolkové země. Pravidelně v ní vítězí sociální demokraté, proto se v Rakousku mluví o "rudé Vídni".

Ze sociální demokracie byli ve Vídni všichni starostové od konce druhé světové války, populární byl zejména Michael Häupl v letech 1994 až 2008. V posledních parlamentních volbách získala sociálnědemokratická strana 21 procent hlasů a ve všech spolkových zemích skončila druhá nebo třetí. Ve Vídni ale vyhrála s 27 procenty. 

Příkladem je také výsledek prezidentských voleb z roku 2016, ve kterých se utkali kandidát Zelených Alexander van der Bellen a Norbert Hofer z krajně pravicové Svobodné strany Rakouska. V celkovém součtu získal van der Bellen jen 53,8 procenta hlasů, ve Vídni ale 66 procent.

Patrný rozdíl mezi preferencemi voličů zná i Slovensko, kde se liší Bratislava. Bylo tomu tak v dobách drtivé převahy Roberta Fica a jeho strany Směr. Fico vyhrával volby v letech 2008 až 2016, v Bratislavě měl ale výsledky vždy nejhorší. Například v roce 2012 získal na Slovensku 44 procent hlasů, v Bratislavě jen 30 procent.

V Polsku je situace podobná. V posledních několikerých volbách platí, že v západních vojvodstvích vítězí liberální Občanská platforma, zatímco ve východních konzervativní Právo a spravedlnost. Výjimkou je na východě Varšava, kde více hlasů získává Občanská platforma. Ostatně, jejím kandidátem v loňských prezidentských volbách byl starosta Varšavy Rafal Trzaskowski.

Podíl metropole na opozici vůči vládě je realitou také v Maďarsku. Ve volbách v roce 2019 ovládla Budapešť opoziční koalice a příští rok v parlamentních volbách vyzve premiéra Viktora Orbána za opozici právě starosta Budapešti Gergely Karácsony. 

VIDEO: Porazila nás Praha, protože Praha Babiše nesnáší, řekl Babiš po volbách (9. 10. 2021)

Porazila nás Praha, protože Praha Babiše nesnáší. Oslovím koalici SPOLU, řekl šéf ANO Andrej Babiš. | Video: ČTK
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Bidenova vláda požádala nejvyšší soud o zablokování texaského zákazu potratů, zatímco ústavnost opatření se bude projednávat u federálních soudů

Zdroj: ČTK
Další zprávy