Praha - Především vyšší daně a tvrdé úspory v provozu ministerstev mají napřesrok zlepšit bilanci rozpočtu na rok 2013 o 56 miliard. Vyplývá to z obsáhlého návrhu, který v úterý projednala vláda.
Spory o rozpočet mohou být věcným důvodem k odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Vláda totiž chce v příštím roce ušetřit dosud rekordní částku. Jedině tak může zabezpečit, aby rozpočtový deficit nepřekročil 100 miliard korun.
Letošní rozpočet plánuje schodek 105 miliard, proto vypadá na první pohled nesmyslně, když snížení deficitu o pět miliard vyžaduje skoro šedesátimiliardové úspory. K tak drastickému zásahu do státních financí však existují tři důvody: penzijní reforma, nízký výběr daní a maastrichtská kritéria.
Rozpočtová dokumentace se zatím nezabývá výpadkem evropských dotací a řeší bilanci pouze u domácích příjmů a výdajů.
Viníkem reforma a recese
Stát napřesrok přijde až o 25 miliard, které podle penzijní reformy začne posílat penzijním fondům. Rozpočtový materiál vypočítává, že se příjmy důchodového systému sníží o 16 miliard korun. Podle předpokladu ministerstva financí se sice na mzdách vyplatí o dvě a půl procenta navíc a tím by mohla správa sociálního pojištění naopak vydělat 8 miliard, penzijní reforma ale má pohltit i tyto peníze.
Kalouskovi experti také reagovali na hospodářskou recesi a upravili dosavadní prognózy, jak se budou vybírat daně. Vycházeli z údajů za letošní duben a došli k tomu, že se letos proti předpokladům nevybere 18,9 miliardy. Zmíněnou částku bude třeba v příštím roce někde sehnat.
Nelze však vyloučit, že bude nezbytná ještě další korekce. Finančním úřadům se nedařilo vybírat daně zvláště v květnu. Pokud by se výsledky v příštích měsících nezlepšily, koncem roku dosáhne daňový výpadek 35-40 miliard korun. Rozpočtovou díru 22 miliard korun v takovém případě způsobí samotná daň z přidané hodnoty.
Sliby z lepších časů
Česká republika navíc slíbila Evropské unii, že napřesrok sníží schodek veřejných financí pod tři procenta HDP, jak nařizují maastrichtská kritéria o rozpočtové kázni. Pokud slib nesplní, může čekat další škrty evropských dotací. Proto také vláda v dubnu odhlasovala, že připustí deficit maximálně 2,9 procenta HDP. Takového cíle nejde podle vládního materiálu dosáhnout, pokud schodek státního rozpočtu překročí 100 miliard.
Při nižším výkonu ekonomiky je ovšem třeba odpovídajícím způsobem snížit deficit. Rozpočtový výhled z loňského roku ještě připouštěl v roce 2013 deficit 112 miliard. Ministerstvo financí však mezitím snížilo prognózu výkonu tuzemského hospodářství pod čtyři biliony. Proto také zkrátilo přípustný deficit.
Kácením ke zdravému rozpočtu
Návrh rozpočtu potvrzuje, že ve svém třetím roce hodlá Nečasova vláda finanční bilanci zlepšit především zvýšením daní, resp. dalších příjmů. Celkem chce vybrat 31 miliard navíc. Největší částku 16 miliard podle plánu zajistí zvýšení DPH na 15 až 21 procent. Přes čtyři miliardy mají vynést úpravy daně z příjmů fyzických osob. Stát zruší slevu na dani pro pracující důchodce, na 22 procent zvýší sazbu na výdělky, které překročí 100 tisíc korun měsíčně, na 35 procent vyroste sazba srážkové daně pro ty, kdo se přestěhují do daňových rájů.
Stejné čtyři miliardy odvede do rozpočtu také státní podnik Lesy ČR, tři miliardy chce stát vydělat na prodeji emisních povolenek.
Škrty ve výdajích dosáhnou pětadvaceti miliard. Hlavní položkou má být zpomalená valorizace důchodů, která vynese 7-8 miliard, čtyři miliardy stát ušetří tím, že zruší svůj slib a nezavede nový model úrazového pojištění. Svou odpovědnost za úrazy na pracovišti tak budou zaměstnavatelé jako dosud pojišťovat u komerčních pojišťoven.
Rozpočet počítá s tím, že se nebudou zvyšovat platy státních zaměstnanců včetně učitelů, policistů a soudců. Při očekávané inflaci tak jejich kupní síla poklesne o 2,3 procenta.
