Praha - Některé výtky opozice na adresu chystaných změn ústavy, které kabinet schválil ve středu, považuje ministr pro legislativu Jiří Dienstbier za úsměvné. "Doopravdy to není tak, že bychom se posouvali od parlamentní k vládní formě vlády. Do pravomocí Parlamentu to nijak nezasahuje. Že je vláda odvozena od většiny v Poslanecké sněmovně, je samozřejmé," odmítá námitky.
Vyvrací i tvrzení, že by změny byly motivovány osobou prezidenta Miloše Zemana, jehož kroky už několikrát vyvolaly dohady, zda si neuzurpuje i pravomoci, které mu ústava výslovně nepřiznává.
"Má-li být zachována parlamentní forma republiky, pak je jednotlivé složky třeba vyvažovat. Pokud některé přidáte - například tím, že odvozuje mandát od přímé volby, tak to musíte vyvážit někde jinde," popisuje důvody, proč je novela potřeba.
Důkazem, že nejde o "obranu před Zemanem", je podle Dienstbiera například institut impeachmentu neboli ústavní žaloby. Tu nyní mohou podat obě komory dohromady, po dosažení ústavní většiny. Což je prakticky nesplnitelná podmínka. Nově by tuto možnost měly mít obě komory zvlášť. Změna by se však týkala až další hlavy státu. Stejně jako možnost jmenovat bankovní radu ČNB se souhlasem Senátu.
Dienstbier i proto věří, že se v Parlamentu podaří najít širokou shodu. Vychází i z toho, že návrhem se už od podzimu zabývají poslanci, senátoři a nezávislí experti. "Změny ústavy, kromě toho, že to formálně ani nelze, by nebylo dobře řešit nějakou těsnou většinou. Asi by měla být širší shoda, byť si těžko lze představit shodu všech. Ale v ideálním případě širší než třípětinovou," je si vědom potřeby kompromisu.
Bavme se i o návrzích opozice
Se zástupci opozice je proto ministr připraven dál jednat. A nevylučuje další změny. "Třeba prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu o dva roky na dvanáct let bez možnosti opakování. Asi si umím představit i nějaké rámcové vymezení střetu zájmů členů vlády, byť to nepovažuji za nezbytné," nastínil pro deník Aktuálně.cz, jakým směrem by se rozhovory mohly ubírat.
Jejich tématem ovšem bude i klouzavý mandát, který vláda k novele připojila až při středečním projednávání. A to přesto, že sněmovní podvýbor pro ústavu zaujal k této změně spíše odmítavé stanovisko.
"V případě klouzavého mandátu to bylo zhruba půl na půl," nemá Dienstbier obavy o osud několik let připravované změny, která byla spjatá už s Nečasovou vládou a nyní ji propaguje hlavně ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. "Byla to koaliční dohoda. A protože to nebylo možné udělat na Legislativní radě vlády, zvolili jsme tuto cestu," dodává s tím, že nešlo o žádný nátlak ze strany koaličního partnera.
