Praha - Politikům zbývá jen jeden pokus, jak stihnout zavést přímou volbu prezidenta tak, aby se týkala už hlasování o nástupci Václava Klause.

Ačkoliv sněmovna bude o potřebné změně ústavy definitivně rozhodovat už příští středu, mezi vládními a opozičními politiky stále chybí jasná dohoda.

Problémem je i to, že Senát musí přijmout ústavní zákon ve stejném znění jako sněmovna. Ústava ani jednací řád totiž podrobně neřeší mechanismus, pokud by horní komora přijala jiné znění. Co by nastalo pak, je předmětem dohadů už mezi poslanci.

Není vyloučeno ani to, že by pak návrh zcela spadl pod stůl. Kvůli lhůtám na nominace i kampaň by do příští prezidentské volby v roce 2013 už pak politické strany nestihly v Parlamentu prosadit nový návrh.

Před závěrečným sněmovním hlasováním proto proběhne ještě jedna schůzka zástupců koalice a opozice ve sněmovně i se zástupci Senátu. Předchozí dvě k výsledku ale nevedly.

Zejména ČSSD dál trvá na tom, že pravomoci přímo voleného prezidenta chce omezit.

Jde především o zastavení trestního stíhání, které má podmínit souhlas vlády nebo pověřeného ministra, omezení prezidentovy beztrestnosti jen na dobu funkce a o to, aby guvernéra a členy bankovní rady jmenoval jen se souhlasem Senátu nebo premiéra.

Zatímco stran milostí nebo imunity prezidenta je koalice ochotna ustoupit, v případě vedení centrální banky to odmítá a chce to nechat jen v rukou prezidenta.

"Bojíme se, aby se výběr vedení centrální banky zvláště v této turbulentní době nestal předmětem politických tahanic," řekl už během týdne předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

Koalice se s opozicí musí nezbytně dohodnout - ve sněmovně jí k ústavní většině chybí asi 5 hlasů (odečteme-li odpadlíky od VV), v Senátu má zcela převahu ČSSD.