Praha - Ani úterní klíčová schůzka politických špiček všech sněmovních stran a šéfů poslaneckých a senátních klubů nedala odpověď, jestli a za jakých okolností si budou moci Češi volit prezidenta v přímé volbě.
Přitom už ve středu bude o přímé volbě ve druhém čtení jednat sněmovna.
Ze tří sporných bodů totiž schůzka vyřešila jeden, druhý napůl a ve třetím se zatím koalice a opozice neshodla. Kamenem úrazu je pravomoc ohledně jmenování rady České národní banky.
Problém jménem ČNB
Po úterní schůzce je jasné, že by všechny strany byly schopné akceptovat, aby měl přímo zvolený prezident trestně-právní imunitu, tedy aby ho bylo možné stíhat po skončení mandátu.
Shoda víceméně panuje i v tom, že by prezident mohl zastavit trestní stíhání jen se souhlasem vlády nebo jím pověřeného ministra. Politické strany se ale ještě neshodly na konečném technickém řešení.
A naopak se zcela neshodly ohledně jmenování rady České národní banky. Zatímco ČSSD chce, aby členy bankovní rady mohl prezident jmenovat jen se souhlasem Senátu nebo vlády, koalice je proti.
"V době rozkolísání finančních trhů to může být problém, centrální banka by mohla ztratit nezávislost," říká předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
"V přímé volbě půjde o peníze. Co když prezident pak jmenuje jako protislužbu za členy zástupce někoho, kdo mu pomohl s kampaní?" namítá senátor za ČSSD Jiří Dienstbier.
Z obou táborů zní: Oni to nechtějí
I po úterní schůzce hází koalice a opozice vzájemně na sebe obvinění, že druhá strana ve skutečnosti přímou volbu nechce.
"Zatímco vládní koalice zcela odmítla návrh na přímou volbu z dílny ČSSD, sociální demokracie o vládním návrhu jedná. Chceme ale, aby návrh byl přijatelný i pro Senát tak, aby ho už nevracel sněmovně se změnami," říká předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Ve sporu kolem pravomocí prezidenta označují oba tábory své stanovisko za logické: koalice tvrdí, že je logické zvolit přímo prezidenta, dát mu větší mandát a jeho pravomoci pak neomezovat. ČSSD naopak tvrdí, že je logické tyto pravomoci omezit.
"Rozkolísáte-li politický systém a dáte prezidentovi silnější mandát, je logické mu pravomoci omezit a přesně definovat," namítá senátor Dienstbier.
"Mají problém se svými senátory," říká směrem k ČSSD Petr Gazdík.
"Orientačně jsme hlasovali v našem klubu asi před měsícem a většina senátorů ČSSD je pro přímou volbu. Ale ne za každou cenu," odráží kritiku Dienstbier.
Času moc nezbývá
O přímé volbě prezidenta - prakticky tedy změně Ústavy ČR - už jedná sněmovna. V září propustila zákon do dalších čtení a projednávat by ho tedy měla v dalších čteních teď na prosincové schůzi.
K přímé volbě se oficiálně hlásí všechny strany zastoupené ve sněmovně, dál se ale dohadují kvůli pravomocem prezidenta a není jasné, zda některé strany jen nehledají záminky, proč zákon potopit.
Praktické kroky tomu nasvědčují: návrh na přímou volbu minulý týden nepodpořil např. ústavně-právní výbor sněmovny, neprošel o jeden hlas. Jednání výboru se ale neúčastnili poslanci za vládní Věci veřejné a ČSSD hlasovala proti.
Vládní koalice se pro prosazení návrhu musí shodnout s opoziční ČSSD: ke změně ústavy musí ve sněmovně zvednout ruku 120 poslanců (koalici tedy chybí několik hlasů), v Senátu, kde má vůbec ČSSD převahu, pak musí být pro tři pětiny přítomných senátorů, v plném složení tedy alespoň 49.
