Plán revoluce pro Nečase. Lepší čas už prý nepřijde

Petr Holub
3. 6. 2010 6:00
Odborníci pracující pro Topolánka si výsledek voleb vyložili jako souhlas občanů k rozsáhlým reformám
Stále mluví o reformách. A teď mu experti hodili rukavici.
Stále mluví o reformách. A teď mu experti hodili rukavici. | Foto: Jan Langer

Praha - Příležitost k reformám, která se neopakuje.

Tak hodnotí situaci po volbách odborníci, kteří spolupracovali s Topolánkovou a Fischerovou vládou. Vznikajícímu kabinetu Petra Nečase nabídli své plány.

Za tím účelem vytvořili mozkový trust POPR, který navazuje na Topolánkův NERV.

Bolest, která vede k cíli

Doporučují především zásadní reformy výzkumu, vzdělání, penzí a zdravotnictví.

"Bude ale ještě mnohem víc reforem," upřesňuje sociolog Petr Matějů, který POPR (Platforma osobností na podporu reforem) zakládal. Připomíná, že je třeba reformovat také trh práce a státní správu postiženou korupcí.

"Nepůjde jen o to, že se změní například vzdělávací systém, musí se změnit společnost," shrnula plány reformátorů odcházející ministryně školství Miroslava Kopicová.

Zásadní převrat ve společnosti umožňují podle ekonomů Tomáše Sedláčka a Petra Zámečníka nejen volby, které získala pravice, ale také nálada ve společnosti nakloněná reformám. "Pomohl zdvižený prst řecké krize. Bez ní bychom byli dnes úplně jinde," míní Sedláček.

Rukavice pro Nečase

To potvrzuje i významný podnikatel Zbyněk Frolík. "Volební výsledky záleží na tom, jak se zlepšuje či zhoršuje kvalita života nízkopříjmových a středněpříjmových skupin. Proto se politici dramatických změn obávají. Po volbách jsme ale najednou v pozici, kdy si reformy můžeme dovolit," upozorňuje majitel úspěšné firmy Linet.

Matějů jde ještě dál: "Lidé vyjádřili ochotu a odvahu vydat se cestou radikálních reforem. Vědí, že to vyžaduje odříkání a že to bude bolet. Polovičaté reformy ale bolí víc a nevedou k cíli," zdůrazňuje sociolog.

Reformní cestu se podle expertů podaří uskutečnit pouze v tom případě, že ji vyhlásí nový premiér.

Odvážnější než Brusel

Přísnost reforem není podle expertů samoúčelná. Česku se právě v této době otevírá možnost významně posílit v konkurenci ostatních evropských zemí.

"Dnes jsme jedinou zemí, která může přeskočit z kategorie rozvíjejících na úroveň rozvinutých zemí," představila vizi pro Českou republiku ministryně Kopicová.

Česko by mělo podle ní nadále posilovat průmysl. Proto musí podpořit technické školství a prosadit účast průmyslových firem ve správních radách univerzit. Stát bude mnohem víc než dosud financovat podnikový výzkum.

Díky tomu se změní země montážních závodů na výzkumnou velmoc, která bude přesouvat hůře placené práce dál na východ, jak to dnes činí západoevropské státy.

"Sázkou na průmysl půjdeme proti evropskému trendu," upozornila na zvláštnost české cesty Kopicová. Odmítla přitom inspiraci Vizí 2020, kterou schválila Evropská komise jako perspektivu pro evropskou ekonomiku v příštích letech. "Vize 2020 je poraženecká, Česku ale neškodí," vymezila se ministryně proti bruselské iniciativě.

Kde vezmeme pracovní síly

"Současný vzdělávací systém je největší brzdou pro náš rozvoj," zdůraznil nutnost vzdělávací reformy marketingový ředitel mladoboleslavské škodovky Radek Špicar. "Nemáme absolventy s nízkou kvalifikací, protože upadají učební obory. Chybí nám i lidé s vysokou kvalifikací, kteří by pracovali ve výzkumu pro celý koncern Volkswagen."

Rozdělit absolventy škol na schopnější a na ty, kteří se víc hodí k manuálním profesím, umožní projekt státních maturit. Musí skončit praxe, kdy nekvalitní maturitu může složit prakticky každý. S maturitou pak odmítá méně kvalifikované manuální práce.

Kromě větší nabídky absolventů z technických oborů žádají firmy také liberalizaci pracovního trhu. Pokud se například usnadní propouštění, zlepší se automaticky nabídka pracovní sily.

"Náš podnik bude v příštích letech potřebovat zaměstnance. Kde je vezmeme, když neproběhne reforma pracovního trhu," ptá se personalistka společnosti ČEZ Hana Krbcová, která s POPRem rovněž spolupracuje.

Za víc peněz víc zdraví

Reformního tažení se účastní také členové tzv. druhé Bezděkovy komise, která pro ministerstvo financí připravuje změnu penzijního systému.

Vedle samotného Vladimíra Bezděka podporuje POPR také bývalý ministr financí Jiří Rusnok. "Reforma penzí je nezbytná. K jejím účelům patří, aby výdaje na důchody neškodily ekonomice," vysvětlil exministr.

Zdravotnictví je podle sociologa Radima Valenčíka třeba změnit, aby se zlepšily zdravotní služby. Například bude nutné zavést individuální zdravotní plány, které by si každý pacient domluvil se svou pojišťovnou. 

"Pojišťovna lepší nabídkou péče zařídí, abych byl co nejdéle fit, a já tak budu co nejdéle pracovat, abych lepší péči uhradil," vysvětlil princip nového zdravotnictví Valenčík.

Čeká se jen politické zadání

Reformy vysokých škol, penzí, zdravotnictví a výzkumu jsou finančně nákladné. Například bude nezbytné vytvořit fondy, ze kterých by se financovaly půjčky vysokoškolákům ještě předtím, než pomohou příjmy ze školného. Stát bude muset najít další peníze na podporu výzkumu i na dotace nezbytné při založení soukromých penzijních fondů.

Ekonom Michal Mejstřík vylučuje, že se peníze seženou zvýšením daní: "Zvýšit daně by znamenalo vysílat lidi do zahraničí. Pokud nebude v Česku dobré prostředí k podnikání, tak všichni půjdou dál," připomněl.

Zbývá tak pouze cesta úspor nebo přesun peněz z jiných rozpočtových kapitol.

Na přípravu reforem přitom nejsou peníze potřeba. Reformátoři mohou při změnách ve výzkumu, zdravotnictví, na pracovním trhu a v penzích navázat na práci předchozích vlád. "Reformu vysokých škol připravujeme z peněz Evropské unie. Peníze máme, ale chybí politické zadání," připomněl Jakub Fischer z ministerstva školství, který vede tým pro reformu univerzit.

 

Právě se děje

Další zprávy