* Tento profil přinesl ve svém vydání z 15. 3. deník Insider. * Redakci Aktuálně.cz jej poskytl v plném znění.
Portrét Insideru - Nejsme sice v Guatemale, avšak i přesto se armádní generál stal ministrem obrany. Jak může tohle jmenování prospět, či naopak poškodit bezpečnost země? A jaký vůbec byl/je Vlastimil Picek - ať už jako nedávný voják, či čerstvý civilista?
Například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který si generála vybral do svého týmu, ho charakterizuje jako organizačně velmi schopného odborníka, který se na rozdíl od mnoha jiných manažerů neutápí v detailech a vždy domýšlí, jaký budou mít jeho rozhodnutí (byť třeba za několik let) důsledek.
"Někdy by ale mohl být rychlejší a nezvažovat dlouho všechna pro a proti. V časové tísni musí šéf jednou už utnout diskusi, bouchnout do stolu a rozhodnout se. Tohle Vlastovi nikdy moc nešlo. Pro ministra to ale nemusí být až tak špatná vlastnost," říká Šedivý.
Podívejte se na snímky ze jmenování ministra na Hradě:
Příklad Pickovy letory můžeme podat takříkajíc na vlastní kůži.
Když ho autor těchto řádků jako velitele armády upozornil na skandál, že si čeští vojáci v Afghánistánu zdobili své přilby erby divizí SS, dostalo se mu odpovědi, že generál na podobné věci nemá čas, protože právě odlétá na pracovní návštěvu do Bulharska.
Picek tehdy nebral signály o projevech neonacismu v armádě příliš vážně, ale když mu tehdejší ministr Martin Barták nařídil těsně před přistáním v Bulharsku okamžitý návrat, do problému se zakousl a nepustil, dokud si to s neonacisty nevypořádal.
Velmi podobné to bylo s Pickovým postupem při nákupu dopravních letounů CASA.
Generál sice v informačních zprávách nadřízené vytrvale upozorňoval, že to není dobré, když ale začalo jít do tuhého a měl na poradě u ministryně Vlasty Parkanové říci jasné ano či ne, pod kontrakt se podepsal.
A do třetice: Vlastimil Picek zdědil v generálním štábu po svém předchůdci Pavlu Štefkovi černé fondy, z nichž si šéfové armády nakupovali luxusní zboží - lyžařskou výbavu, drahokamy vykládané dýky, ale třeba i malotraktor. Když se to provalilo, svolal generál pětiminutovou tiskovou konferenci, aniž dal novinářům šanci se na příčiny korupce ptát. Tisková konference byla pro něj dobrá jen k tomu, že se od podvodů distancoval.
Přes to všechno je Vlastimil Picek podle všeho dobrou sázkou premiéra Petra Nečase.
Ne že by Česko nemělo do křesla ministra obrany dost schopných odborníků, generál byl však v posledních letech u všech důležitých reformních kroků armády. A týká se to například i vyjednávání o finančně přijatelném prodloužení pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen. A že je tu přece jen zatuchlina z kauzy letounů CASA?
Už citovaný Jiří Šedivý v tom nevidí problém. Novináři jsou podle něj k novému ministrovi nespravedliví, když mu tuhle věc vyčítají.
"Neměl tehdy na výběr. Řekli mu: 'Buď odkývneš, anebo nedostaneš nic.' Odkývl je tedy. Určitě měl ale tehdy jako chlap veřejně říct, jaké má k dopravním letounům výhrady a že výhodnost podobných nákupů je vždy jen v rukou politiků," říká někdejší Pickův nadřízený.
Aniž by kdo popíral generálovy manažerské schopnosti, do křesla ministra obrany jej vynesla právě nekonfliktnost a loajalita k prezidentu Václavu Klausovi (Picek byl 5 let náčelníkem jeho vojenské kanceláře) či nyní k premiéru Petru Nečasovi.
Ministr financí Miroslav Kalousek nazval sice před časem nastávajícího kolegu ve vládě obyčejným sráčem (za což se Pickovi vzápětí veřejně omluvil), ale nakonec to bylo "koaliční" kývnutí Kalouskova stranického šéfa Karla Schwarzenberga, které posadí Vlastimila Picka do ministerského křesla.
Nejsme sice v Guatemale, za dané situace blížících se voleb, kdy by se politický ministr minimálně rok v resortu obrany pouze vyjeveně rozhlížel, je však Vlastimil Picek dobrou volbou. Možná se v nové funkci a pro něj tedy ve zcela nové situaci naučí přece jenom i bouchat pěstí do stolu, aby mohl lépe vzdorovat špatným rozhodnutím profesionálních politiků.
