Po vaší cestě na Tchaj-wan jste řekla, že během ní došlo k prohloubení ekonomické spolupráce, přátelství a hodnot. Které z hodnot obě země spojují?
Jednoznačně úcta k demokracii, svobodě a lidským právům, a to už po desítky let, protože vztah mezi Českem a Tchaj-wanem je konzistentní už 30 let. Těchto hodnot si vážíme na obou stranách a snažíme se pracovat na jejich udržení. Uvědomujeme si totiž, jaké to je, když jsme žili bez nich.
Čína se vůči vaší cestě ohradila a vyzvala vás, abyste ji zrušila. Čelila jste před cestou velkému tlaku?
Já jsem osobně i takový nátlak očekávala. Řekla bych, že už i Čína to dělá spíše ze cviku a z povinnosti. Před cestou mě Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost upozornil na to, že sleduje zvýšený atak na má mobilní zařízení, šlo o kybernetické útoky. Nemám stoprocentně potvrzené, že všechny šly ze strany Číny, navíc to byly takové ty klasické útoky "phishingového" charakteru (snaha útočníka získat citlivé údaje uživatele, pozn. red.). Určitě však není samo sebou, že se začaly objevovat zrovna 14 dnů před cestou a bylo jich hned několik.
Na Twitteru jste zmínila, že jedním z témat jednání byly právě i dezinformace, to s tím souvisí. K čemu jste došli?
Je to tak, je to jedno z témat, které jsme řešili průřezově na více jednáních, nejvíce asi s ministrem zahraničí Josephem Wu a ministryní pro digitalizaci Audrey Tang, která se tomu v tchajwanské vládě věnuje. Sdíleli jsme know-how, bavili jsme se hlavně o falešných zprávách v souvislosti s invazí na Ukrajině a také navázali spolupráci mezi českým Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a tamním ministerstvem pro digitalizaci, které má tuto agendu na starosti.
Podobnou reakci Číny už vyvolal jen samotný telefonát prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou. Bylo v plánu touto cestou také pokračovat v odklonu od zahraniční politiky bývalého prezidenta Miloše Zemana?
Pro mě osobně a pro naši vládu je důležité ctít v rámci zahraniční politiky diplomacii založenou na hodnotách. I v našem programovém prohlášení jsme jasně uvedli, že se vracíme k diplomacii, kterou razil Václav Havel - a cestu na Tchaj-wan považuji přesně za akci v duchu této diplomacie. Naše vztahy nejsou jen o ekonomické vazbě, která je s Tchaj-wanem také silná, ale o hodnotách a podpoře demokracie ve světě.
Nicméně to se právě nevylučuje s ekonomickým přínosy, protože nás na cestě doprovázela největší podnikatelská delegace za posledních pět let. Co se týče Tchaj-wanu, byli jsme největší delegací, která k nim kdy přicestovala. Čítala kolem stovky podnikatelů či zástupců Svazu průmyslu a dopravy.
Nebylo by vhodné v tom pokračovat a pozvat do Česka tchajwanskou prezidentku? Je to v plánu?
V diplomacii to funguje tak, že se vzájemně zvou ti, kteří jsou na stejné úrovni, to znamená, že já mohu pozvat svůj protějšek a on může pozvat mě. Můj protějšek, tedy předseda tamního legislativního dvora, mě na Tchaj-wan pozval, právě když navštívil Prahu.
Na úrovni prezidentské je to pak totéž, vzájemně se mohou pozvat pouze prezidenti. Nicméně jelikož s Tchaj-wanem nemáme navázané diplomatické vztahy, tak neočekávám, že by k pozvání na státní návštěvu někdy v blízké době došlo.
Cestu kritizoval europoslanec za ODS Jan Zahradil. Na Twitteru napsal, že byla určena převážně pro "české publikum". Z videí z cesty je však vidět, že vás na Tchaj-wanu velmi vřele uvítali. Byly reakce skutečně tak přívětivé?
Reakce byla absolutně nad má veškerá očekávání, protože tchajwanská strana reflektovala každý krok naší delegace. Už na letišti při přistání nás vítal nejen předseda parlamentu, ale i ministr zahraničních věcí a možná sto novinářů s kamerami a fotoaparáty. Pan Zahradil to z Bruselu hodnotí spíš z nějaké snahy se na tom zviditelnit, ale asi bych byla spíš nervózní, kdyby mě zrovna on chválil.
Takže to nebyla jen "akce pro české publikum"?
Rozhodně ne. Jednoznačně to bylo velmi vřelé a nadstandardní přijetí, takového se nám běžně nedostává, a Tchaj-wan je za tuto vazbu nesmírně vděčný. Naše cesta byla z jejich strany vnímaná jako obrovská příležitost pro poukázání na úroveň našich vztahů a hlavně na vazbu k nám do Evropy. Bylo to patrné i z toho, že jsme byli přijati na nejvyšší možné úrovni, tedy samotnou prezidentkou, a že jsem v tamním parlamentu dostala jako první předsedkyně parlamentu země, se kterou nemá Tchaj-wan navázané diplomatické vztahy, možnost přednést projev. Zároveň jsem dostala medaili za parlamentní demokracii.
Slovy nelze vyjádřit, jak si vážím udělení medaile za parlamentní demokracii. Moc za ni předsedovi tchajwanského parlamentu @sikunyou děkuji.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) March 28, 2023
Vnímám ji jako ocenění všech poslanců ve @snemovna, kteří mají svobodu, demokracii a lidská práva v úctě. #miseTaiwan pic.twitter.com/wK2E58Fcmy
Symbolem cesty bylo zřízení českého centra. K čemu bude sloužit?
Ano, jde o Český hub. Je to místo, které v Tchaj-peji (hlavním městě Tchaj-wanu, pozn. red.) bude sloužit ke vzájemné vazbě mezi tchajwanskými a českými podnikateli a zájemci o investice. Provozuje ho Česko-tchajwanská obchodní komora a think-tank Evropské hodnoty. Ze strany Tchaj-wanu je velký zájem o investice v Česku. Je to dobrý počin pro rozvíjení našich čilých obchodních vztahů. Asi 20 tisíc pracovních míst v Česku vytvářejí tchajwanské firmy a mohou přibýt i další.
Mají i české firmy zájem působit na Tchaj-wanu?
Je to vzájemná věc. Český hub je určen právě k prohlubování ekonomické spolupráce, podpoře vzájemného podnikání a investorských vazeb.
A existuje z české strany i zájem o rozvíjení spolupráce na dalších úrovních, než je ta ekonomická?
Ano, spolupráci chceme rozvíjet i na úrovni výzkumu, vědy, univerzit. Proto jsme podepsali různá memoranda, která se týkají třeba spolupráce Českého vysokého učení technického v Praze s Národní tchaj-pejskou technologickou univerzitou. Není to jen otázka byznysu, spolupracují i naše akademické sféry, a to v mnoha disciplínách.
Ministryně obrany Jana Černochová včera řekla, že by jí nevadilo, kdyby mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovala Čína. Co si o tom myslíte?
Důležité je, aby to iniciovala skutečně Ukrajina, protože Rusko má v Číně svého tichého podporovatele. Tudíž je nesmírně důležité, aby i Ukrajina s takovým zprostředkovatelem mírových jednání souhlasila.
My bychom určitě neměli být ti, kdo tlačí Ukrajinu k nějakému pro ně naprosto potupnému uzavírání mírových jednání ve chvíli, kdy by s tím Ukrajinci nesouhlasili. Měli bychom respektovat, aby si napadená země, která úspěšně vzdoruje takto krutému agresorovi, stanovila podmínky sama.
