Jsme svědky nenápadného, ale intenzivního ubývání, uhnívání, odumírání demokracie. Na předčasných volbách je to dobře vidět. Žijeme v běsu, nespokojenosti, lidé hledají „jiné řešení", méně komplikovaný systém. Jistě ne všichni občané, ale pro hodně z nich demokracie neznamená nic. Nevyrostli v ní, nebyli demokraticky vychováváni, úbytek demokracie je nepálí. Zklamali je politici a oni si to zaměnili: chyba musí být v systému.
Náhražkou za parlamentní demokracii se mají stát, jak jinak, silní jedinci. Autority. Přesně tento trend se výrazně projevuje v předčasných volbách. Jenže žádná autorita neutáhne stát, vždycky se stane funkcí lidí méně viditelných, nebo dokonce neviditelných. Podobně jako se nyní podle mnoha zpráv stává prezident Miloš Zeman funkcí svého kancléře Vratislava Mynáře, lídra jedné kandidátky Zemanovců, a místopředsedy SPOZ Martina Nejedlého.
V čem se ubývání demokracie projevuje? Nemáme sněmovnu. Vláda Jiřího Rusnoka je jen a jen vládou Miloše Zemana. Je legální, ale naprosto nelegitimní. Nedostala podporou poslanců, vládne, a s jistotou ani nevíme, kdy skončí. Vláda sama navrhuje zákony a ty předkládá pouze Senátu. Moc výkonná není kontrolovaná, moc zákonodárná byla vyautována. Lidem to ani nepřijde, jako by se nic nedělo.
Velké strany pod tlakem
Další prvek ubývání demokracie - velké (netotalitní) strany dostávají zabrat. ODS si to způsobila sama, ale to nic nemění na faktu, že to stávající systém ohrožuje. Navíc se občanští demokraté sami podílí na ničení státu, který budovali. Jakmile „boj proti korupci" dopadl na ně, okamžitě otočili a napadli českou justici. To pomáhá uhnívání demokracie a je jedno, že to lidé jako Václav Klaus, Miroslav Kalousek, Mirek Topolánek a Petr Nečas stavějí opačně.
Obrovskému tlaku čelí ČSSD. Prezident ji zvenčí rozkládá pomocí vlastní páté kolony (Hašek, Tejc, Škromach atd.) Vypadá to, že jde jen o pomstu za to, že ho sociální demokracie nepodpořila před deseti lety v prezidentské volbě. Jenomže dnes jde o mnohem víc. ČSSD je rozkládána, protože byla až donedávna silnou, demokratickou stranou. Proto byla nebezpečná, její síla překáží (překážela) autokratickému prezidentovi, který chce nejen reprezentovat, prezidentovat, ale i vládnout.
Obě dosavadní klíčové české strany (ČSSD a ODS) mají svoje maléry, které s demontáží demokracie a nedůvěrou v demokracii úzce souvisejí. Velrybářství (nákup členů místních organizací, které pak získávají nefér vliv ve straně a prosazují podivné osoby do vedení), rušení místních organizací z centra, silný vliv kmotrů, potíže s korupcí okolo evropských fondů a státních zakázek.Další nezanedbatelný prvek: levicí byl dobyt Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a je intenzivně připravována jeho proměna v instituci, která nadále minulý režim nevidí jako totalitní. Protože s ubýváním demokracie vždycky nabývá na váze právě totalita, nedemokracie.
Na koresponďáku nikoli občan, ale prezident
Posiluje KSČM, strana, která přímo, kontinuálně navázala na totalitní KSČ, a zároveň strana, v níž dodnes normálně fungují stalinisté a lidé jako Miroslav Grebeníček mají stále místo na kandidátkách do sněmovny.
Symbolem ubývání demokracie se stal Miloš Zeman. Je fascinující, jak beze studu dělá kampaň pro Zemanovce. Zcela symbolicky propůjčil svou hlavu a funkci jedné jediné straně. Viz billboardy a plakáty SPOZ, kde vidíme koresponďák se Zemanovým obličejem. Nezapomeňme, že na známky byl vytištěn jako prezident, nikoli jako občan Zeman.
Prezident nejen že má svoji loutkovou vládu, ale přebírá roli exekutivy. Dobře to je vidět nyní, kdy u něj probíhají jednání o zavření dolu Paskov. Hrad hledá řešení, které má hledat premiér. Jiří Rusnok po jednání vystoupí a jen oznámí, že zcela souhlasí s prezidentem. (Zeman přesně umí vystihnout, kdy vystoupí jako „exekutiva" - jakmile může u lidu nahnat body. Na to má geniální čuch.)
Jakmile ubývá demokracie, jakmile je velká síla lidu nespokojena se systémem, hned se vyrojí vůdci, kteří se ujmou role ochotných tvůrců nového systému. Předčasné volby se u nás hemží „osobnostmi": ANO 2011 splývá s Andrejem Babišem (dubluje na billboardech lídry, takže oni se stávají jen pololídry, půlčíky), Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury splývá s Tomiem Okamurou. Jak už řečeno, Zemanovci se skrývají za Zemanem a nejpravicovější pravičáci z Hlavu vzhůru! přísahají na Klause.
Agrofertošéfokracie
Andrej Babiš stát vnímá nikoli jako komplikovaný mechanismus složený z nejrůznějších občanů, jejichž hlas vytváří ve volbách většinu, ale prostě jako firmu. Sám sebe samozřejmě vidí jako šéfa té firmy. Vypadá to moderně a pěkně, ale stát není žádná soukromá firma. A nepochybně Babiš i ANO 2011 vnímá jako firmu, jinak to ani neumí.
Demokracii v první fázi nahrazuje populismus. Tomio Okamura: „Hlavním cílem našeho hnutí je změna politického systému v naší zemi. Chceme prosadit a uzákonit obecné referendum, osobní a trestní odpovědnost politiků a jejich odvolatelnost, přímou volbu poslanců, hejtmanů a starostů." - Jak lákavé, jaká „moc" odvolávat politiky! Do toho šikovný manipulátor Okamura namixuje prvky jako samostatný stát pro Romy a je vymalováno, to potáhne.
Přitom se Úsvit opřel o takový pilíř demokracie, jakým je Vít Bárta, tedy člověk, který politiku přinejmenším vnímal jako ideální prostředek pro získání státních zakázek a psal o tom traktáty ve své bývalé firmě (ABL).
Mimochodem přímá demokracie může být velmi riskantní, je to cesta jako stvořená pro populisty.
Drsným příkladem nikoli ubývání demokracie, ale nedemokracie jsou Zemanovci. I u nich se podle médií objevily velrybářské praktiky, ale naprosto brutální jsou zásahy shora do kandidátek. To u nás dosud nemá obdoby. Diktování lídrů i členů kandidátek z centra (podle některých vyřazených z Hradu) nemá obdoby. I hnutí Andreje Babiše škrtlo na poslední chvíli lidi ze svých kandidátek. Údajně měli vyhození kandidáti nakupovat hlasy.
Nesvobodné volební zákazy
Nesvobodně působí „volební zákazy", s nimiž přišla ČSSD, tedy zákaz osobních kampaní, zákaz, aby kandidáti vyzývali voliče ke kroužkování. Trestem má být vyškrtnutí z kandidátky. (V reálu jde zřejmě především o to, že se ze všech stran okopávaný Bohuslav Sobotka bojí, aby ho díky kroužkování na kandidátce nepřeskočil Michal Hašek, nebo dokonce i Jeroným Tejc, tedy Zemanovi koně.)
Do toho si připočtěme, že se demokracií neustále ohání (a mnohdy v situacích, kdy to sedí) komunisté, tedy strana se strašlivou minulostí, stojící pevně a nevyvratitelně na totalitních základech.
Na druhou stranu se v poslední době objevilo několik občanských skupin či iniciativ, které o demokracii stojí a chtějí ji budovat. Nikoli „odspodu", ale právě občansky, tedy přesně tak, jak má být budována.
Demokracie má smysl, když o ni občanstvo stojí, a ztrácí smysl, když o ni lid nestojí.
