Puč v ÚSTR se úplně nepovedl. Čuňas neprohrál s Ratajem

Martin Fendrych Martin Fendrych
27. 8. 2013 16:50
Vědecká rada ÚSTR se zjevně nechce nechat zatáhnout do čistek Pavly Foglové.
Zvítězí Lenin, leninisté, při hledání českého pohledu na minulost?
Zvítězí Lenin, leninisté, při hledání českého pohledu na minulost? | Foto: Aktuálně.cz

Co je na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) kromě archivů a badatelské činnosti dnes zajímavé? Pracují tam lidé, kteří se sebou nechtějí nechat orat. Ne všichni, ale je jich dost. Uvědomují si, že pokud ustoupíte ve své lokalitě, působišti, práci, ve své věci, nemůžete pak vinit „ty nahoře", ty ostatní, že něco dělají špatně. Vy to děláte špatně. V ÚSTR pracuje řada lidí, kteří nechtějí dovolit proměnu ústavu, jež má změnit pohled na totalitní minulost.

Jak? Tak, že u nás žádná totalita nebyla. Že komunisti jsou v pořádku. Že Jan Palach byl vlastně reformní komunista. Že o některých věcech se nepíše (třeba o tom, že Milan Kundera, světový spisovatel, zřejmě práskl svého kolegu). Atd. Že si lidé mohli svobodně pěstovat mrkev na zahrádkách. Nechtějí si nechat líbit, že bude ve Vědecké radě ústavu, který má zkoumat totalitní minulost této země, sedět marxista-leninista-gottwaldista Jan Rataj a nic se nestane. Že bude dokonce posuzovat práci, projekty bývalých disidentů.

ÚSTR nelze snadno dobýt. Nelze ho snadno ovládnout, jak zřejmě bylo zamýšleno letos v dubnu. Tehdy byl předčasně odvolán antikomunista Daniel Herman a nastoupila nová dočasná ředitelka Pavla Foglová. Bez výběrového řízení, jen proto, že je kamarádka předsedkyně Rady ÚSTR Petrušky Šustrové.

Pučová manažerka za dveřmi

V ústavu nejde o to, že je Senát levicový, navolil si levicové radní a změnil vedení. Dokonce nejde vůbec o to, jestli byla Petruška Šustrová levá, nebo pravá a že byla za bolševika disidentka. Ani nejde o to, jestli je dočasná, prozatímní ředitelka Foglová pravá, nebo levá. (Je podezřelá, že v roce 1996 vyprala miliony pro ODS, odpovědět na to zaměstnancům odmítla, tak by mohla být „pravá"...)

V ústavu jde o to, aby nezkresloval pohled na minulost, aby dál zpřístupňoval veškeré možné materiály StB a o StB atd. Aby co nejrychleji digitalizoval kilometry svazků. Jde v něm o to, aby nezačal tvrdit, že „socik" byl vlastně fajn. Protože socik fajn prostě nebyl.

Proč se stala paní Foglová ředitelkou? Aby ústav vyčistila. To řekla Petruška Šustrová veřejně v televizi (doslova použila výraz „vymést tu špínu"). Ale potřeboval ústav čistky? Měl odejít ředitel Daniel Herman? Jeho základní chybou bylo, že zaujímal jasně antikomunistické postoje.

Mluví se o tom, že v ÚSTR proběhl puč. Předem tajně připravené převzetí moci. Nevím, zda to byl puč, ale předem a tajně připraveno to jistě bylo. V den, kdy byl na 6. jednání Rady ÚSTR (10. dubna 2013) odvolán Herman, měla už Petruška Šustrová připravenou svoji kandidátku. Svoji známou Pavlu Foglovou, která neprošla žádným výběrovým řízením. Radě oznámila, že je potřeba „krizový manažer" a zavolala Foglovou dovnitř.

Uvedla ji takto: „Já jsem si dovolila požádat kandidátku, kterou vám chci představit, abyste se s ní seznámili. Nebo ne, abyste se s ní seznámili... aby se všichni seznámili s jejím projektem, s jejím životopisem a s jejími představami o tom, jak dál. Abychom jí mohli položit své otázky a vyslechnout její odpovědi a posoudit, jestli tento člověk je vhodný, aby ústav převedl v období, které jistě nebude snadné."

Politická evaluace = čistka

Foglová byla Šustrovou vybrána za zády části Rady ÚSTR. Jakmile byl Herman sťat, stála Foglová nachystána za dveřmi. Je velmi na pováženou, že po odvolání a vyhazovu Hermana (zda to bylo v pořádku, ukáže soud v listopadu), rezignovala celá tehdejší Vědecká rada ÚSTR (VR). To není normální. Rychle byla sestavena jiná vědecká rada. Věděli ti lidé, do čeho vlastně jdou? Existuje mezi nimi něco jako vědecká kolegialita... ?

Nyní je tématem v ÚSTR proces „evaluace", tedy hodnocení, známkování, který vyvolal velký odpor mezi částí historiků a dalších zaměstnanců ústavu. Není nic špatného na hodnocení projektů. Naopak, je žádoucí. Jenomže evaluace se nemůže provádět tak, že se jí účastní politicky volení členové rady ústavu (kupříkladu předsedkyně Rady ÚSTR Petruška Šustrová a archivářka Emilie Benešová). Proti tomu protestují historici, jako je Petr Placák nebo Jaroslav Pinkas. Jakmile se účastní politici, evaluace se snadno změní v čistku.

Nyní členové Vědecké rady ÚSTR ve svém veřejném prohlášení tvrdí, že historik Jan Rataj neměl být ve skupině, která hodnotí Františka Čuňase Stárka. Jenomže ve zveřejněném zápisu z prvního jednání nové vědecké rady, již si ustavila Pavla Foglová, stojí černé na bílém, že Rataj patří mezi pětici, která bude hodnotit projekty. Až poté, co protestovaly nezávislé odbory ÚSTR a účast Jana Rataje byla medializována, exkomunista jakoby se do země propadl. - To je mimochodem dobré znamení - ukazuje, že vědecká rada je schopna sebereflexe. Že byla manipulována. Její předseda Adrian Portmann - von Arburg minulý týden zaměstnancům oznámil, že VR doporučuje vedení ústavu, aby výsledky evaluace nebyly použity v personální oblasti. Odtud však plyne, že přesně tak si evaluace nové vedení ústavu představovalo.

Jak Prečan rezignoval. A zase to vzal zpátky

V pondělí 19. srpna svolal předseda VR Portmann schůzku se zaměstnanci ÚSTR. Pozval odborné pracovníky a historiky, selektivně, ne všechny. Zajímavé, a opět nadějné, je to, že na schůzku nebyl pozván nikdo z vedení ústavu, z Archivu bezpečnostních složek (ABS) ani členové Rady ÚSTR. Dostavil se zástupce ředitelky ABS Petr Zeman, musel však sál opustit. Odtud je zřejmé, že předseda VR chtěl, aby zaměstnanci mohli hovořit otevřeně, ne pod tlakem. Zároveň to svědčí o katastrofálních vztazích v ústavu.

Setkání se účastnil i místopředseda nezávislých odborů ústavu Miroslav Vodrážka. Zpochybnil legitimitu dočasné ředitelky Foglové, a tím i legitimitu celé evaluace. Jeho vystoupení neunesl profesor Vilém Prečan, který na místě rezignoval na členství ve vědecké radě (druhý den si to zase rozmyslel). Ve střetu Prečana s Vodrážkou šlo o legitimitu vedení ÚSTR i vědecké rady. Miroslav Vodrážka připomněl, že Prečan až do poslední chvíle v roce 2010 prosazoval jako ředitele plagiátora Jiřího Pernese. Vodrážka také namítal, že nebyla řádně vybrána nová ředitelka, je tedy nelegitimní. Vodrážky se zastal třeba historik Petr Blažek, ale nejen on. Prečan napadl Vodrážku: „Hovoří, nevím za koho..." Prečan mluvil o „takzvaných nezávislých odborech" atd. Vodrážka to označil jako „bolševický slovník".

Malá poznámka k odboráři Vodrážkovi. Za minulého režimu byl disident. Pořádal ve svém bytě podzemní semináře profesora Milana Machovce, spoluvydával Vokno, patřil do undergroundu. - V ÚSTR byl mimo jiné redaktorem časopisu Paměť a dějiny (PD). Publikoval tam texty, které se nové ředitelce asi nelíbily. Kupříkladu o tom, jak si Miroslav Grebeníček (KSČM) přivlastnil Jana Palacha a tvrdil o něm, že byl reformní komunista. Vodrážka v textu vysvětlil, že jde o pokus měnit, překrucovat dějiny. Pavla Foglová po svém nástupu Vodrážku jako redaktora PD bez udání důvodu odvolala. Nepochybně součást čistek.

Petruška ráda kádruje

Častým argumentem, že v ÚSTR je vše v pořádku, bývá právě to, že radu ústavu vede bývalá disidentka Petruška Šustrová. Jak by mohla bojovnice proti bolševikovi sloužit komunistům? Prý byla vždy pravicově laděná. Problém je, že už nežijeme v minulém režimu a že se lidé mění, vyvíjejí (zavíjejí).

Jiný člen undergroundu a bývalý disident František Čuňas Stárek dal rozhovor Lidovým novinám. V něm o Petrušce Šustrové mluví: „Petruška ráda kádruje." Popsal, že disent nebyla jednotná parta: „Když mně Anička Šabatová chtěla pro rok '87 předat mluvčování Charty, Petruška proti mně vytvořila kádrovací skupinu, jednak z bigotních katolíků typu Václava Bendy nebo Vaška Malého, jednak z reformních komunistů kolem Rudolfa Slánského. A Benda tehdy řekl: když bude mluvčím Čuňas, jdeme na roztržku v Chartě. Těm lidem vadil underground. U Petrušky zase šlo o to, že ona se kamarádila s mojí bývalou ženou, se kterou jsem se tenkrát zrovna rozváděl. Částečně se historie opakovala tady v ÚSTR, kde pracovala i jiná moje bývalá žena a ještě deset let po rozvodu jsme spolu v nulovém vztahu." - Zajímavé.

Takže ono nejde jen o to, jestli byl někdo disident, ale také o vztahy v disentu. A nutno znovu připomenout, že skoro čtvrt století žijeme v jiné době a že v té době bývalí disidenti částečně uspěli a částečně propadli.

Stárek v rozhovoru také popsal, jak se setkal s místopředsedou ČSSD Lubomírem Zaorálkem a jak má podle tohoto politika ÚSTR pojímat minulost: „Zejména mi vysvětloval tu tezi, že žádná totalita od roku '68 do roku '89 nebyla. A že každý zaměstnanec ústavu, který tvrdí, že byla, rozdmýchává ve společnosti primitivní antikomunismus. A že proč nebádáme taky o zahrádkářích, o způsobu trávení volného času, proč nezkoumáme, že normální lidi se tehdy neměli materiálně špatně. Že přece problémy s Bezpečností měla jen malá skupinka. To mi tedy spadla brada až na triko." - Aspoň víme, kam má ÚSTR směřovat.

Poslední citace Čuňase se týká bývalých komunistů (ve Vědecké radě ÚSTR jich je celkem pět): „U lidí s životopisem, jaký má, řekněme, Petr Pithart, je otázka: co vlastně byla u nich ta epizoda, komunistická strana, nebo Charta? Taky mě u osmašedesátníků zajímá, kdo odešel z vlastní iniciativy a kdo byl vyhozen. Nicméně Rataj byl komunista do hořkých konců a dneska už se z něho stal symbol celé rady."

Minulost zjevně ovlivňuje současnost. V celé zemi, nejen v ÚSTR. Bylo by dobré znát minulost co nejlépe. Nenechat si dobu totality, dobu komunismu interpretovat komunisty, marxisty-leninisty-gottwaldisty.

V ÚSTR se odehrál puč, ale úplně se nepovedl. Část ústavu se vzbouřila, nechce bádat „o zahrádkářích, o způsobu trávení volného času", ale zveřejňovat, co byl zač komunistický represivní režim. Je dobře, že nová vědecká rada není tak poddajná, jak podle plánu asi být měla. A je skvělé, že zaměstnanci brání představu ústavu, jak ji dříve vymyslel Ján Langoš.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy