Nálet na Prahu v únoru 1945

Nálet na Prahu v únoru 1945
Fotograf Stanislav Maršál vyrazil na postižená místa hned po odvolání leteckého poplachu.
Ruka zasypaného. Surová a drastická dokumentace.
Pozůstalost po Stanislavu Maršálovi koupil vojenský historický ústav v roce 2008. Autor výstavy Jan.B.Uhlíř, ředitel VHÚ Aleš Knížek a starostka Prahy 2 Jana Černochová na vernisáži
Emauzký klášter
Foto: Ludvík Hradilek
Ludvík Hradilek Ludvík Hradilek
18. 2. 2010 15:30

Praha - Unikátní soubor dosud nepublikovaných fotografií vystavuje Vojenský historický ústav na Novoměstské radnici v Praze.

Dne 14. února 1945 vyslala 8. letecká armáda USAAF nad říšské území čtyři mohutné svazy čítající dohromady 1337 bombardérů typu B-24 Liberator a B-17 Flying Fortress za doprovodu 962 stíhaček North American P-51 Mustang a Republic P-47 Thunderbolt.

Cílem byly především Drážďany, jejichž děsivou zkázu započalo předešlé noci 772 Lancasterů a Halifaxů RAF, dále pak Saská Kamenice, Wesel a Magdeburg.

Jako druhořadé či příležitostné cíle byla pro tento den určena i některá česká města, k nimž patřily Praha, Záluží u Mostu, Plzeň, Cheb, Tachov, Karlovy Vary nebo Duchcov.

Tento den však leteckým operacím nepřál. Nad západní Evropou panovalo mimořádně nepříznivé počasí.

Byl to zřejmě hlavní důvod, proč 62 létajících pevností podlehlo navigačnímu omylu a svůj smrtonosný náklad shodilo místo na Drážďany na Prahu.

Tento navigační omyl začal již nad Nizozemím. Nedaleko od Erfurtu činila již odchylka od stanoveného kursu 120 kilometrů, což zhruba představuje vzdušnou vzdálenost Drážďan a Prahy. Podle hlášení kryla zemský povrch silná oblačnost a hlavní navigátor byl nucen vypočítávat kurs pouze podle ulétnutého času. Je však nepochybně zajímavé, že podle očitých svědků vládlo nad Prahou slunečné, téměř jarní počasí a viditelnost byla vynikající.

Během pouhých pěti minut - mezi 12,35 a 12,40 hod. - bylo na město svrženo 152,5 tun pum.

Útok byl veden od Radlic a Smíchova, v pásu od Mozartova mostu (dnes Palackého most) k Floře a mimo samotných Vinohrad zasáhl i části Nového Města, Vršovic, Nuslí a Žižkova.

Bezprostřední ztráty činily 431 mrtvých a 1455 raněných; poválečná statistika uvádí 701 mrtvých a 1184 raněných. Zcela zničeno bylo 93 domů, 190 utrpělo těžké a 1500 lehké poškození.

Zdroj: Z anotace k výstavě od J. B. Uhlíře

 

Právě se děje

Další zprávy