Praha – Giovanni Piscicelli si před rokem svůj oběd v restauraci v centru Prahy nevychutnal. Po bleskové policejní akci skončil v poutech, přišel o telefon i svůj Volkswagen Passat, kterým si vydělával jako taxikář. A s ním detektivové po půlročním, vysoce utajeném sledování zatkli dalších šest řidičů – taxikářskou "šlechtu", která měla obsazena výhodná místa v Pařížské ulici a na Staroměstském náměstí.
V úterý tato skupina stanula před soudem. Jako vůbec historicky první taxikáři, kteří podle obžaloby okrádali turisty předražováním jízd. A s nimi bývalý úředník, jenž vše údajně za úplatky kryl před kontrolami z magistrátu.
Piscicellimu, který se před devíti lety přistěhoval z Itálie do Prahy a začal tady taxikařit, napočítali policisté třináct předražených jízd. I on před soudem připustil, že některé jízdy byly dražší, než jak přikazuje magistrátní vyhláška. "Ale vždy po dohodě se zákazníkem," snažil se soud přesvědčit Piscicelli, že nikoho neokradl, protože jednal férově: Řekl cenu, a když turista souhlasil, byly vlastně obě strany spokojené.
Deník Aktuálně.cz už dříve informoval, že se taxikáři budou snažit soud přesvědčit, že jízdy museli nafukovat o stovky korun, protože prý není možné se uživit, když taxikář jezdí za 28 korun na kilometr – regulovanou cenu schválenou Prahou. Chtějí také napadnout odposlechy pořízené policií a zprávy ze zabavených telefonů.
Apožadují, aby se jejich případem vůbec nezabýval trestní soud, od nějž můžou teoreticky odejít až s osmi lety vězení. Ale aby vše řešilo jen město ve správním řízení.
"Všichni moji zákazníci věděli, za kolik pojedou. Byla to otázka dohody. Z mého auta odcházeli všichni klienti spokojení. Klienti vždycky věděli, odkud a kam jedou. Když se jim to zdálo příliš, slevil jsem," řekl Aktuálně.cz už před soudním líčení taxikář Piscicelli.
"Za devět tisíc k soudu? Proč?"
Piscicelli podle policie předražil celkem třináct jízd. Třeba loni v říjnu vezl zahraničního turistu ze Staroměstského náměstí do obchodního centra v Letňanech za 1380 korun. Správně si měl za cestu dlouhou necelých deset a půl kilometru napočítat 327 korun. Celkem své zákazníky obral o necelých devět tisíc.
Není to závratná částka, ale policii stačila k tomu, aby taxikáře začala stíhat pro trestný čin, který se počítá od pětitisícové škody výš.
I tak to dalo policistům hodně práce. Museli sehnat cizince figuranty, kteří věrohodně sehráli roli zákazníků a vše si nahráli. Nebo policisté taxík se skutečným turistou sledovali například na letiště. Pak cizince – už v letištní hale – požádali o svědectví, kolik zaplatil. U ostatních taxikářů jsou výše předražení i způsob, jakým je policisté zadokumentovali, obdobné.
Právě tohle je jedna z věcí, kterou chce Piscicelliho obhajoba torpédovat. Nelíbí se mu, že policie po půlročním sledování zaznamenala pouze třináct problémových jízd a ani ne desetitisícovou škodu. Už ale nezahrnula jízdy, které byly v pořádku, tedy podle regulovaných cen.
„Klienta sledovali od května do listopadu. A celková škoda, tvrzená orgány činnými v trestním řízení, je jen devět tisíc? To je přeci směšné,“ namítá taxikářův advokát Robert Plicka.
"Klidně to řeknu: regulace je zlo"
Nejznámějším ze šestice obžalovaných taxikářům je Zdeněk Ponert, dlouholetý bojovník za to, aby ceny taxislužeb nebyly vůbec regulované. Sám svého času chtěl jezdit za stovku na kilometr. Ponert tvrdí, že s každým zákazníkem uzavřel ústní smlouvu – předem prý věděli, kolik za trasu zaplatí. I v jeho případě policisté spočítali, že předražoval jízdy o stovky korun. "Nikdo vůči mě neuplatňuje škodu," argumentoval Ponert. Dodal, že turisté, které taxikář vezl a jejichž jízdu se policistům se podařilo skrytě zadokumentovat, se nepřipojili k trestnímu řízení s požadavkem na vrácení peněz.
Ponerta si prý cizinci naopak pochvalovali – například jeden pár, který později svědčil policistům, se s ním chtěl fotit, protože byl "nice guy" a jezdil v mozartovském obleku. "Byli schopní mě pomalu pozvat na skleničku, kdybych mohl," řekl Ponert, který k soudu přišel v brokátovém saku a na chodbě před soudní síní si vše natáčel na kameru.
Aktuálně.cz předtím řekl, že na svých sazbách nevidí nic špatného. "Klidně u soudu řeknu, že si pořád myslím, že stovka za kilometr není moc – když to někdo je ochotný zaplatit," vysvětlil Ponert s odkazem na to, že taxikářům výdělky nestačí často ani na zaplacení provozu auta a další výdaje.
Ostatně s tím, že regulované ceny jsou příliš nízké, souhlasí i taxikář Piscicelli. "Znám taxikáře, kteří pracují 16 hodin denně, spí v autech, mají rozpadlé rodiny – a stejně se sotva uživí, spíš jen přežívají. Ty vyhláškové ceny vám nevydělají ani na náklady, které s taxikařením máte," říká.
Když Piscicelliho loni v listopadu zadrželi policisté, přišel o mobil i o auto, ve kterém soudní znalec později objevil turbo – známé zařízení, jímž je možné nenápadně zrychlit taxametr, takže číslice naskakují svižněji. Jiní taxikáři používali podle obžaloby prostší trik: dokázali vypnout na displeji desetinnou čárku, takže například cena 40,0 koruny najednou vypadala jako čtyři stovky.
Piscicelliho advokát tvrdí, že policisté tehdy taxikáři prostě vytrhli telefon z ruky, aniž ho podle zákona pořádně poučili – jak se to má dělat při každém zatýkání. Podobně to prý bylo s autem, které mimochodem taxikář dodnes nemá. Stále stojí na policejním parkovišti jako prostředek, s nímž došlo k páchání trestné činnosti.
Úplatky? Nebo příspěvky odborům?
Advokát Plicka proto říká, že důkazy, které takhle policie zajistila, nemůžou být použité u soudu. Tedy ani informace z mobilu, kde byl Piscicelli členem skupiny v aplikaci WhatsApp, přes níž si taxikáři podle policie předávali echa, kdy a kam pošle magistrát své figuranty, aby testovali poctivost taxikářů. Informace jim měl dodávat bývalý úředník Luděk Šmejkal, který za to dostával od každého z taxikářů 500 korun měsíčně.
Vše údajně zprostředkovával šéf taxikářských odborů Pavel Jelínek, další z obžalovaných. Taxikář Piscicelli se brání, že to není pravda. Sice platil, ale říká, že šlo o pravidelné měsíční příspěvky odborům, z nichž se pak hradily například právní služby, když se některý z taxikářů ocitl v problémech s magistrátem.
"Platili jsme 2500 až tři tisíce měsíčně na právní služby a obecně do pokladny na poplatky apod., na všechno máme účtenky od odborového svazu. Nevím nic o tom, že by peníze šly na nějaké úplatky. Toho úředníka z magistrátu jsem vůbec neznal," vysvětluje Piscicelli.
Kvůli tomuto propojení taxikářů s úředníkem obvinili policisté všechny aktéry jako organizovanou skupinu. Znamená to, že všem hrozí vyšší trest. Advokát Plicka ovšem říká, že je to nesmysl. A policie podle něj tuhle tvrdší kvalifikaci použila jen proto, že jí dovolovala na sedm obžalovaných mužů nasadit odposlechy.
Piscicelli i proto chce, aby se soud jeho případem vůbec nezabýval. A vše předal k projednání příslušnému "taxikářskému" odboru na magistrátu. Takže by celá kauza pro něj zřejmě skončila "jen" vysokou pokutou, možná i odebráním licence.
Piscicelli upozorňuje, že až doteď byl naprosto čistý. Za pět let proti němu město vedlo jen jedno správní řízení kvůli předražování – tehdy navíc bez ohledu na výsledek klientovi vrátil 200 korun a omluvil se mu. I kdyby přišel o povolení, už by to prý Piscicellimu nevadilo. Roky na štaflu na Staroměstském náměstí hodil za hlavu a našel si novou práci v restauraci. "S taxikařením jsem skončil, je to pro mě minulost," říká.
