Slídilem roku je ministerstvo zdravotnictví, anticenu dostal i biolog Flegr

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 3. 2021 18:41
Anticenu Velkého bratra za loňský rok mají ministerstvo zdravotnictví, společnost Cogniware a poslanci ANO Monika Červíčková a Jiří Mašek. V 16. ročníku soutěže o největšího slídila je udělila porota organizace Iuridicum Remedium. Ministerstvo v reakci uvedlo, že ochraně osobních údajů věnuje maximální pozornost a případné nedostatky napravilo. Anticenu dostal také evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Evoluční biolog Jaroslav Flegr
Evoluční biolog Jaroslav Flegr | Foto: DVTV

Ministerstvo zdravotnictví získalo anticenu za "dlouhodobého slídila", a to mimo jiné za návrh novely zákona o veřejném zdraví, podle kterého má hygienická služba získávat data o pohybu lidí od mobilních operátorů. Ministerstvo také podle IuRe nařídilo hygienickým stanicím zasílat údaje o lidech v karanténě policii. Třetí největší pochybení ministerstva organizace vidí v nastavení formulářů na antigenní testování a očkování, v nichž podle ní byly zakomponovány sledovací prvky různých společností, jako jsou Google a Seznam.

"Ministerstvo zdravotnictví věnuje maximální pozornost ochraně osobních údajů, a to jak v rámci běžné činnosti, tak v rámci činnosti spojené s epidemií covid-19," uvedla mluvčí ministerstva Barbora Peterová. V rámci nástrojů Chytré karantény a Centrálního rezervačního systému k testování a očkování podle ní postupovalo ministerstvo zdravotnictví výhradně v souladu s pravidly pro GDPR.

"Pokud byly i přesto odhaleny některé nedostatky způsobené nutností rychlého nasazení nástroje, přistoupilo ministerstvo zdravotnictví k jejich promptní nápravě," uvedla také Peterová. Doplnila, že ministerstvo pravidelně konzultuje ochranu osobních dat s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s dalšími profesními organizacemi.

Cenu za "úředního slídila" získali poslanci ANO Červíčková a Mašek za pozměňovací návrh k vládní novele zákona o elektronických komunikacích, podle kterého by prodejci předplacených SIM karet měli právo získávat rodná čísla zákazníků, kteří si kupují předplacené SIM karty do mobilních telefonů. U cizinců by pak směli získávat údajů více, například jejich jména, data narození nebo bydliště. Tyto údaje by předávali operátorům.

"Firemním slídilem" se stala česká společnost Cogniware, která podle IuRe vyvíjí sledovací systém Cogniware Insights a dodává ho autoritářským režimům, například do Saúdské Arábie nebo Jordánska. Systém podle organizace obsahuje celou řadu modulů na rozpoznávání tváře, hlasu nebo emocí. Cogniware ale nemá kontrolu nad tím, jakým způsobem je systém využíván, tvrdí IuRe. Podle dřívějších informací médií firma spolupracuje i s českou policií.

Flegr navrhoval sledovat telefony i transakce

Evoluční biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který získal anticenu za výrok Velkého bratra, podle IuRe v příspěvku na Facebooku uvedl, že státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizované informace o poloze osob z mobilních telefonů a také informace o jejich bankovních transakcích. Takový zásah do soukromí podle Flegra umožnil rozvinutým asijským státům zefektivnit vyhledávání nově nakažených a porazit epidemii.

Ředitel IuRe Jan Vobořil ale dodal, že Flegra nechce organizace nijak dehonestovat a oceňuje jeho osvětovou činnost v době epidemie. IuRe zároveň poskytla novinářům i Flegrovu reakci. V ní profesor uvedl, že příspěvek zveřejnil pouze na svém Facebooku, a to v rámci promoce dotazníku, v němž zjišťoval názor veřejnosti na podobné otázky.

"Uvedl jsem ho výslovně tím, že je kontroverzní a že se spoustě lidí včetně mých přátel líbit nebude. Důrazně jsem v něm upozornil na nutnost pečlivě regulovat takový zásah do občanských práv zákonem a navrhl, aby byl příslušný zákon připravený v předstihu, případně byl přejatý z legislativy některé demokratické země (tedy jistě nikoli Číny)," reagoval Flegr.

Doplnil, že podle něj je, více než otevření podobné diskuze o závažném etickém problému, nebezpečnější snaha o její umlčení. Zároveň však ocenil snahu IuRe upozorňovat na tendence státu narušovat soukromí a svobody občanů.

Ústavní soudkyně si ocenění nepřevezme

Porotci udělují i pozitivní cenu Edwarda Snowdena tomu, kdo se v uplynulém roce zasloužil o ochranu soukromí. Získala ji disentní, neboli nesouhlasná stanoviska soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové.

První bylo stanovisko k nálezu Ústavního soudu, který v květnu 2019 posvětil plošný sběr metadat o elektronické komunikaci. Druhé bylo vydáno k nálezu, který posvětil stávající fungování systému zdravotnických registrů z listopadu 2020.

Toto ocenění organizace pouze vyhlásila, Šimáčková si ho nepřevezme. V reakci uvedla, že jako soudkyně musí dbát na to, aby aby nebyla narušována důvěra veřejnosti v nestranné a spravedlivé rozhodování soudů a pravidla profesní etiky jí nedovolují přijímat ocenění za to, jak vykonává soudcovskou funkci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy