Ministerstvo zdravotnictví získalo anticenu za "dlouhodobého slídila", a to mimo jiné za návrh novely zákona o veřejném zdraví, podle kterého má hygienická služba získávat data o pohybu lidí od mobilních operátorů. Ministerstvo také podle IuRe nařídilo hygienickým stanicím zasílat údaje o lidech v karanténě policii. Třetí největší pochybení ministerstva organizace vidí v nastavení formulářů na antigenní testování a očkování, v nichž podle ní byly zakomponovány sledovací prvky různých společností, jako jsou Google a Seznam.
"Ministerstvo zdravotnictví věnuje maximální pozornost ochraně osobních údajů, a to jak v rámci běžné činnosti, tak v rámci činnosti spojené s epidemií covid-19," uvedla mluvčí ministerstva Barbora Peterová. V rámci nástrojů Chytré karantény a Centrálního rezervačního systému k testování a očkování podle ní postupovalo ministerstvo zdravotnictví výhradně v souladu s pravidly pro GDPR.
"Pokud byly i přesto odhaleny některé nedostatky způsobené nutností rychlého nasazení nástroje, přistoupilo ministerstvo zdravotnictví k jejich promptní nápravě," uvedla také Peterová. Doplnila, že ministerstvo pravidelně konzultuje ochranu osobních dat s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s dalšími profesními organizacemi.
Cenu za "úředního slídila" získali poslanci ANO Červíčková a Mašek za pozměňovací návrh k vládní novele zákona o elektronických komunikacích, podle kterého by prodejci předplacených SIM karet měli právo získávat rodná čísla zákazníků, kteří si kupují předplacené SIM karty do mobilních telefonů. U cizinců by pak směli získávat údajů více, například jejich jména, data narození nebo bydliště. Tyto údaje by předávali operátorům.
"Firemním slídilem" se stala česká společnost Cogniware, která podle IuRe vyvíjí sledovací systém Cogniware Insights a dodává ho autoritářským režimům, například do Saúdské Arábie nebo Jordánska. Systém podle organizace obsahuje celou řadu modulů na rozpoznávání tváře, hlasu nebo emocí. Cogniware ale nemá kontrolu nad tím, jakým způsobem je systém využíván, tvrdí IuRe. Podle dřívějších informací médií firma spolupracuje i s českou policií.
Flegr navrhoval sledovat telefony i transakce
Evoluční biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který získal anticenu za výrok Velkého bratra, podle IuRe v příspěvku na Facebooku uvedl, že státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizované informace o poloze osob z mobilních telefonů a také informace o jejich bankovních transakcích. Takový zásah do soukromí podle Flegra umožnil rozvinutým asijským státům zefektivnit vyhledávání nově nakažených a porazit epidemii.
Ředitel IuRe Jan Vobořil ale dodal, že Flegra nechce organizace nijak dehonestovat a oceňuje jeho osvětovou činnost v době epidemie. IuRe zároveň poskytla novinářům i Flegrovu reakci. V ní profesor uvedl, že příspěvek zveřejnil pouze na svém Facebooku, a to v rámci promoce dotazníku, v němž zjišťoval názor veřejnosti na podobné otázky.
"Uvedl jsem ho výslovně tím, že je kontroverzní a že se spoustě lidí včetně mých přátel líbit nebude. Důrazně jsem v něm upozornil na nutnost pečlivě regulovat takový zásah do občanských práv zákonem a navrhl, aby byl příslušný zákon připravený v předstihu, případně byl přejatý z legislativy některé demokratické země (tedy jistě nikoli Číny)," reagoval Flegr.
Doplnil, že podle něj je, více než otevření podobné diskuze o závažném etickém problému, nebezpečnější snaha o její umlčení. Zároveň však ocenil snahu IuRe upozorňovat na tendence státu narušovat soukromí a svobody občanů.
Ústavní soudkyně si ocenění nepřevezme
Porotci udělují i pozitivní cenu Edwarda Snowdena tomu, kdo se v uplynulém roce zasloužil o ochranu soukromí. Získala ji disentní, neboli nesouhlasná stanoviska soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové.
První bylo stanovisko k nálezu Ústavního soudu, který v květnu 2019 posvětil plošný sběr metadat o elektronické komunikaci. Druhé bylo vydáno k nálezu, který posvětil stávající fungování systému zdravotnických registrů z listopadu 2020.
Toto ocenění organizace pouze vyhlásila, Šimáčková si ho nepřevezme. V reakci uvedla, že jako soudkyně musí dbát na to, aby aby nebyla narušována důvěra veřejnosti v nestranné a spravedlivé rozhodování soudů a pravidla profesní etiky jí nedovolují přijímat ocenění za to, jak vykonává soudcovskou funkci.
