Solany - Na okraji severočeských Solan stojí rozpadající se kravín, stejný jako v stovkách jiných českých vesnic. Až do nedávna by si ho těžko někdo všiml, ani místní o něj nejevili zájem.
To se změnilo vloni na podzim. Kravín koupil holandský investor s jasným plánem: z bývalého JZD vybudovat velkokapacitní vepřín pro chov 72 tisíc prasat ročně. Vesnici to podle něj pomůže vrátit se na mapu a stát se důležitým střediskem. Místní však mají o budoucnosti obce jinou představu.
V Holandsku by nám to nepovolili
V Holandsku, které patří k největším producentům prasat v Evropě, jsou velkochovy už několik let zakázany. Pochází z nich totiž obrovské množství prasečí kejdy, která se nemá při hnojení už kam vstřebávat a hrozí tak, že budou otráveny podzemní vody.
Holandští chovatelé proto expandují do zemí, kde jsou normy vstřícnější. To je hlavní důvod, proč si holandský chovatel Peter Jilesen vybral Solany a Česko.
"V Holandsku už bychom žádné další vepříny založit nemohli, proto jdeme do Česka. Je výhodné i polohou ve středu Evropy, to umožňuje další export. Zdejší zemědělci jsou zkušení a jsou spolehlivými dodavateli," vysvětluje Jakub Nepimach ze společnosti RUT Estate, kterou si Jilesen v Česku založil.
Prasata procestují celou Evropu
Jeho firma je velkým podnikem s téměř globálním záběrem. Prasata si během života "užijí" cestování po celé Evropě.
"Do Solan budeme dovážet malá selata z Holandska. Jejich porody tam zvládají nejlépe, takže pro nás bude i dovoz přes půl Evropy výhodný. V Česku umí chovatelé vyprodukovat z jedné prasnice 20 selat, v Holandsku 27," říká Nepimach, vzděláním zemědělský inženýr.
Do Solan plánuje investor dovážet selata několikrát ročně, vždy po 12 tisících kusů. Za rok se jich v Solanech ocitne kolem 75 tisíc. Dlouho tam však nezůstanou.
"Přivezeme sem selata o váze 10 kilogramů. Naším finálním produktem tady v Solanech bude prase o váze 25 kilogramů. To pak exportujeme dál - třeba do Rumunska, Ukrajiny nebo Německa - kde se vykrmí na stovku," říká Nepimach.
Ani tam putování prasat nemusí skončit. "Nakonec se můžou ta prasata ale objevit na jatkách třeba v Rusku, kde je teď velký odběr," dodává Nepimach.
Zda zvířata cestováním netrpí, Nepimach příliš neřeší. "Kamiony jsou klimatizované, zvířata mají vodu. A když cesta trvá do 12 hodin, je to v pořádku. Z Holandska se to za dvanáct hodin v pohodě zvládne," říká.
Co když je na dálnici zácpa? "No, tak to je samozřejmě problém," odpovídá podnikatel.
Farmářka: továrna na vesnici nepatří
Právě přesuny a také přesvědčení, že zvířata ve velkochovech zbytečně trpí, byly hlavním důvodem, proč se proti stavbě velkokapacitního vepřína v Solanech postavila místní farmářka Kateřina Horáčková.
S manželem si před pěti lety v Solanech založila ekologickou farmu, na které se snaží hospodařit bez využití chemických přípravků i strojů. Nyní by jim za farmou měl vyrůst pravý opak toho, oč usilují.
"Ten vepřín mi vadí jednak proto, že to je prostě neetický způsob, jak chovat zvířata, jednak samozřejmě proto, že nechci mít za domem továrnu, která bude smrdět a do které budou denně jezdit desítky naklaďáků. Velkokapacitní vepřín taková továrna je a ta na vesnici nepatří," říká Horáčková.
Spolu s přáteli ze vsi proto sepsala petici adresovanou krajskému úřadu a ministrovi zemědělství, žádají o zastavení projektu. Neargumentovali přitom ochranou zvířat, ale tím, co vadí každému: zápachem z prasečáku, ohrožením spodních vod i zvýšenou dopravou.
Petice byla v Solanech úspěšná. Podepsalo ji 160 z 189 místních obyvatel včetně starosty a všech zastupitelů.
Německý příklad netáhne
V dubnu Solanští uspořádali protestní setkání, na které pozvali i holandského investora. O prospěšnosti vepřína je nepřesvědčil, větší úspěch měl dokument německé televize ZDF, který na setkání přinesla farmářka Horáčková.
Televize ;odvysílala letos na jaře reportáž Schweinische Geschäfte o stejném problému, který trápí Solanské. Holanďané totiž v bývalém východním Německu plánují vybudovat velkochovy pro 703 000 prasat.
Stejně jako v Česku slibují prosperitu pro region a nová pracovní místa. Realita je však podle ZDF je jiná. Díky automatizovaným provozům pracuje ve vepřínech pro 14 000 prasat maximálně sedm zaměstnanců a zbytek obyvatel má z vepřína jenom nepříjemný zápach.
Chovatel prasat Nepimach si je síly sjednocené vesnice vědomý. "Bohužel je tady ekoteroristka Horáčková, takže se šíří řada fám. Snažíme se s místními pracovat a nabízet jim nějakou možnost domluvy," říká.
Velkochovatel: chceme se s vesnicí domluvit
Nepimach například slibuje, že by vepřín mohl nabídnout vesnici vytápění. "S vepřínem bude spojená i stavba bioplynové stanice, ve které se bude likvidovat kejda od prasat a vznikat elektřina a teplo," navrhuje Nepimach. Vzápětí ale přiznává, že teplo bude stanice produkovat hlavně v létě a v zimě ho bude naopak nedostatek.
V projektu, který holandská firma předkládá na krajský úřad, se píše také o navýšení pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Také tuto výhodu však sám Nepimach popírá. "Bude to hodně automatizovaný provoz. Počítače to zvládnou lépe než nespolehlivá obsluha," říká.
V provozu podle něj bude pracovat asi sedm lidí, většina z nich bude muset ovládat složité technologie, takže z místních se budou rekrutovat jenom těžko.
Nabídky neoslňují
S nekonkrétní nabídkou je proto nespokojený i starosta Děčan, pod které Solany spadají. "Myslel jsem si původně, že by z toho pro obec mohlo něco být, třeba nové chodníky, ale místní by mě hnali, kdybych se s Holanďanem nějak domlouval," říká na obecním úřadě bývalý technik a nyní starosta obce Jiří Týce.
"Zatím nám nabídli, že opraví kapličku, ale co z toho, když tady budou kvůli náklaďákům padat baráky," doplňuje.
Petici proto také podepsal a proti vepřínu nyní vystupuje. Jak jeho stavbě zabránit, však zatím neví. "Bohužel územní plán chování zvířat v tom areálu umožňuje, budeme se ho snažit změnit, ale těžko říci, zda se to povede," říká Týce.
Obec už si podle něj alespoň najala dva právníky, kteří budou zkoumat, jak by se vepřínu dalo zabránit.
Kraj rozhodne, obec se musí podřídit
Konečné rozhodnutí je na krajském úřadě a jeho stavebním odboru a odboru pro životní prostředí. Ten nyní posuzuje dopad na životní prostředí podle pravidel EIA.
K projektu se sešla řada připomínek jak od solanských obyvatel, tak od organizace Děti Země, takže stanovisko bude známo až za delší dobu.
Autoři petice sep řitom obávají, že na krajském úřadě může mít holandský investor silné spojence. "V krajském zastupitelstvu sedí Otakar Šašek, předseda zemědělského družstva, které solanský kravín Holanďanovi prodalo. Bude mu také dodávat siláž potřebnou pro bioplynovou stanici," říká Kateřina Horáčková.
"Neříkám, že to je střet zájmů, rozhodují o tom jiné odbory než zastupitelstvo, ale je to malé prostředí, všichni se tam znají, takže to vliv mít může," dodává.
Šašek obavy mírní. "Ano, uzavřeli jsme s holandským investorem smlouvu o smlouvě budoucí. Budeme jim dodávat siláž a odebírat od nich hnojivo na pole," říká zemědělec a krajský zastupitel. "Ale žádný vliv na rozhodování krajského úřadu nemám."
Jistou výhodu však má podle ekologů holandský investor i bez přímluvy. "České normy pro chování prasat jsou na rozdíl od těch holandských tak mírné a tak málo kontrolované, že se zde může postavit leccos," říká Martin Hyťha z Dětí země, který se problematikou ochrany zvířat zabývá.
