"Zkrátka bychom chtěli, abyste nám ještě jednou dali šanci, abychom se společně snažili v rámci nouzového stavu ty tři týdny vydržet a zastavit ten vir a vrátit se postupně do normálu," apeloval na občany koncem února premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže zprávy o počtu nakažených či hospitalizovaných, které každý den přicházejí, rozhodně nejsou tak pozitivní, jak vláda očekávala. Již proto připustila, že žádné větší rozvolnění neplánuje minimálně do Velikonoc.
"Vidíme, že čísla nakažených lehce klesají, což se dalo očekávat, protože tu probíhá vakcinace, někteří lidé jsou promořeni. Také se dělá méně PCR testů a antigenní testy mají menší citlivost. Lockdown zabral naprosto minimálně, protože nebyl kompletní, nebyly zavřené továrny, úřady. Takže myslím, že nadále bude docházet k poklesu nakažených, ale bude to velmi pomalé," míní viroložka Ruth Tachezy, která je zároveň členkou vědecké iniciativy Sníh.
Za středu se potvrdila nákaza koronavirem u 11 928 lidí, zatímco před týdnem ve stejný den testy odhalily 14 528 nových případů. Naopak třeba v pondělí jsou čísla z tohoto a minulého týdne takřka shodná. Reprodukční číslo, které symbolizuje rychlost růstu či zpomalování epidemie, se tak poslední dny sice pohybuje pod hodnotou jedna, ale jen mírně. "Představovali jsme si rychlejší pokles nakažených," připouští ministr vnitra a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).
Situace se navíc v jednotlivých krajích významně liší. Zatímco v Karlovarském a Královéhradeckém kraji, které byly ještě před několika týdny nejhoršími v Česku, epidemie brzdí velmi výrazně, o čemž svědčí reprodukční číslo 0,78, v některých jiných krajích stále zůstává číslo těsně nad hodnotou 1.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ale upozorňuje, že přijatá opatření se vzhledem k tomu, jak se virus chová, v číslech o počtu nakažených začnou projevovat až v průběhu tohoto týdne. Dosavadní pokles vysvětluje spíše zodpovědnějším chováním lidí a povinností nosit respirátory či nanoroušky.
Pokles nakažených by ale mohl být podle Tachezy rychlejší, kdyby se na tři týdny, po které nyní trvá lockdown, vše uzavřelo a připravilo na postupné rozvolnění, až počty nemocných začnou klesat. "Situaci samozřejmě nepomáhá ani šíření nakažlivější britské mutace, která tu již dominuje," podotýká viroložka.
Dobře bude za 40 dní
Situace se zlepšuje pomalu i podle ředitele Centra modelování biologických procesů René Levínského. "Lockdown určitě zafungoval, čísla nakažených přestala růst, reprodukční číslo R je nižší než 1, drží se na hodnotách kolem 0,95. Pokud se ale chceme dostat z průměrně 10 tisíc nakažených denně na 1600, při předpokládaném zlepšení reprodukčního čísla R na 0,8 by to trvalo 40 dní," vypočítává Levínský. Tedy jinými slovy - takovou dobu by bylo ještě nutné vydržet v současném režimu, než se Česko dostane na výrazně nižší čísla.
Matematik Levínský proto navrhuje na čtyři dny před Velikonocemi zastavit průmysl, kde nyní probíhá nejvíc kontaktů mezi lidmi. Tím by se výrazně zrychlilo zlepšování situace a počty by na zmíněných 1600 nakažených denně mohly klesnout třeba už za 25 dní. "Pokud bychom omezili počet kontaktů v průmyslu, pak bychom mohli upustit od uzávěry okresů a zákazu nočního vycházení. Minimálně by lidé mohli jet na vlastní chatu," vysvětluje Levínský.
Zatímco počty potvrzených případů velmi pomalu klesají, v nemocnicích se tento trend ještě neprojevil. Stále mírně roste počet hospitalizovaných pacientů i zátěž jednotek intenzivní péče. Ústav zdravotnických informací a statistiky to vysvětluje mimo jiné tím, že mezi nakaženými je stále vysoce zastoupena riziková skupina lidí starších 65 let, kteří výrazně častěji potřebují nemocniční péči.
Momentálně je v nemocnicích s koronavirem devět tisíc lidí, přičemž zhruba 1800 z nich leží na jednotce intenzivní péče. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) přitom před časem řekl, že o větším rozvolnění opatření lze uvažovat až tehdy, kdy počet hospitalizovaných klesne pod tři tisíce. Na takovém číslu bylo Česko naposledy loni 14. října.
Viroložka Tachezy navíc upozorňuje, že nyní, kdy se v Česku masivně šíří britská mutace koronaviru, půjde tento cíl splnit o něco obtížněji. Nová varianta je nejen nakažlivější, ale způsobuje také těžší průběh nemoci i vyšší úmrtnost.
Je třeba zlepšit testování ve firmách
Co do opatření už nemá Česko příliš možností, kde být přísnější. Jedinou výjimkou je průmysl, který navzdory názorům některých odborníků o nutnosti jeho zastavení stále běží, ačkoliv vláda podnikům nařídila pravidelně testovat své zaměstnance.
"Pokud nemáme uzavírat průmysl, bylo by potřeba jasně vysvětlit, jak je to s testováním ve firmách, zdali mají hygienické stanice od firem data, nebo jak funguje trasování ohnisek a případné uzavření problematických firem," říká Levínský.
Také viroložka Tachezy upozorňuje, že je potřeba zlepšit testování ve firmách. Společnosti, které se dnes rozhodnou testovat zaměstnance metodou PCR, která je spolehlivější, si totiž tyto testy musí hradit samy. Podle viroložky je proto potřeba změnit způsob, jakým se testy hradí, a zároveň navýšit jejich kapacitu. PCR testy by firmy měly volit jako první možnost, a až pokud by nebyly dostupné, sáhnout po antigenních testech.
"Měly by ale být používány pouze ověřené testy, a to pouze formou odběru z nosu a krku, nikoliv samoodběrem. Antigenní testy vyžadují specifické podmínky, například určitou pokojovou teplotu. Měl by je provádět vyškolený pracovník, a to ve vhodných prostorách, aby se lidé nenakazili jen kvůli tomu, že se přijdou otestovat. Čili není vhodné tyto testy provádět třeba v uzavřené kanceláři," vysvětluje Tachezy.
Zároveň je podle ní nutné upozorňovat zaměstnance, že i když jim vyjde negativní antigenní test, ještě to stoprocentně neznamená, že nejsou nakažení. Tento test totiž zachytí pouze lidi, kteří jsou v dané chvíli hodně infekční. "Ale i v případě, že je test negativní, musí nadále dodržovat opatření, protože to neznamená, že se u nich nákaza teprve neprojeví," dodává Tachezy.
