Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy. Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě. Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale skeptická Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nárok na první dávku očkování proti covidu-19 budou mít v Izraeli od neděle všichni občané starší 45 let. S odvoláním na páteční sdělení ministerstva zdravotnictví o tom informoval zpravodajský web The Times of Israel. Ve čtvrtek ve zhruba devítimilionové zemi dostalo první dávku vakcíny proti covidu-19 56 716 lidí, zatímco 64 366 obdrželo druhou dávku. V přepočtu na obyvatele je Izrael nejrychleji očkující zemí na světě. Skoro dva miliony Izraelců již mají první dávku očkování za sebou, téměř 170 000 lidí dostalo i druhou.

Norské úřady upravily svá doporučení týkající se skupin obyvatelstva, které mají být nejdříve očkovány proti nemoci covid-19. Stalo se tak poté, co krátce po podání vakcíny několik lidí starších 80 let zemřelo. Od nynějška budou o tom, koho je vhodné očkovat, rozhodovat jednotliví lékaři, informovala agentura AP.

Podle oficiálních údajů dostalo od konce prosince v Norsku první dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech či od společnosti Moderna více než 30 000 lidí. Norská agentura pro léčivé přípravky ve čtvrtek uvedla, že po očkování mělo 29 lidí vedlejší účinky a 13 jich zemřelo. Ke všem úmrtím došlo u klientů v pečovatelských domech, přičemž všem z nich bylo přes 80 let.

"Neděsí nás to. Je celkem zřejmé, že tyto vakcíny představují velmi malé riziko, s výjimkou těch nejslabších pacientů," řekl norské veřejnoprávní televizi NRK Steinar Madsen z agentury. "Lékaři nyní musí pečlivě zvážit, kdo by měl být očkován. Ti, kdo jsou slabí a blíží se ke konci svého života, mohou být očkování po individuálním zhodnocení," dodal.

Farmaceutická firma Pfizer dočasně omezí dodávky své vakcíny proti nemoci covid-19 do Evropy, zatímco bude pracovat na zvýšení výrobní kapacity. Uvedly to v pátek úřady několika evropských zemí. Ministři zdravotnictví skandinávských a pobaltských států odeslali Evropské komisi dopis, v němž dávají najevo znepokojení a požadují vysvětlení tohoto kroku. Šéfka komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že objem nasmlouvaný pro první čtvrtletí firma doručí ve slíbeném období.

Politici po celém světě by měli zvýšit výdaje, aby pomohli oživit jejich zadrhávající se ekonomiky. Uvedla to v pátek ve svém projevu na Gajdarově ekonomickém fóru v Rusku šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Žádné konkrétní ekonomické prognózy Georgievová neposkytla, dala však jasně vládám najevo, že si přeje, aby zvýšily své výdaje, a zvolily synchronizovaný mezinárodní přístup, který je podle ní nejlepší pro podporu růstu.

Úmrtnost v Německu a Francii byla loni výrazně nad průměrem posledních let, v Německu o čtvrtinu, ve Francii o devět procent. Informovaly o tom v pátek agentury DPA a AFP. Experti to dávají do souvislosti s pandemií covidu-19.

Podle německého statistického úřadu byla celková úmrtnost v zemi například v týdnu před Vánocemi o 24 procent vyšší než činil průměr v posledních letech. Ve spolkové zemi Sasko, která sousedí s Českou republikou, se čísla dokonce zdvojnásobila.