Nejen covid. Zdravotníci zůstávají doma i kvůli jiným nemocem, zřejmě z přepracování

Radek Dragoun Radek Dragoun
13. 1. 2021 5:30
Symbolem momentálního zatížení zdravotnictví se v těchto dnech stala chebská nemocnice, která dokonce kvůli množství pacientů s covidem-19 musela uzavřít svou porodnici. Problémy jsou však i v jiných nemocnicích, které se dostávají do nejtěžšího období za celou dobu pandemie. Chybí zejména personál, na kterém se projevuje několik měsíců enormního zatížení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Pracuji pět dní v týdnu a dvanáct hodin. Situace je nejhorší za celou dobu pandemie. Chybí mnoho personálu, zbývající personál je unavený, bez osobního života a bez možnosti čerpání dovolené. Směnný provoz je velmi náročný," popisuje pod podmínkou anonymity zdravotní sestra z chrudimské nemocnice.

Situace je podle desítek výpovědí zdravotníků, které se redakci Aktuálně.cz podařilo získat a které zveřejní v následujících dnech, podobná i v jiných nemocnicích. Česko se již nyní dostalo v počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19 a počtu pacientů na jednotkách intenzivní péče na úroveň začátku listopadu, kdy byla situace vůbec nejhorší. Během 4. listopadu bylo v zemi přes osm tisíc pacientů s covidem-19, přičemž 1164 z nich leželo na jednotkách intenzivní péče. Toto pondělí dosáhla čísla velmi podobných hodnot, s covidem-19 je v nemocnici 7132 pacientů, z nich 1137 na jednotkách intenzivní péče.

Jenže zatímco po 4. listopadu se situace začala mírně zlepšovat a pacienti nemocnicím ubývat, v současné situaci se ještě minimálně pár dní nic takového neočekává. "Mírně každodenně roste počet pacientů na umělé plicní ventilaci (aktuálně 541). Tento týden bude nevyhnutelně obdobím stále vysokého tlaku na nemocnice," uvedl ke zprávě o stavu nemocnic, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Očekávat zlepšení v nejbližších dnech nelze především z toho důvodu, že v Česku stále neklesá počet lidí, u kterých se nákaza covidem-19 prokáže. Navíc rovná pětina z nově diagnostikovaných patří do věkové kategorie starší 65 let, u níž je riziko, že skončí kvůli onemocnění v nemocnici, na úrovni až 30 procent. Podle zdravotních statistiků povede takto vysoký podíl k narůstající zátěži nemocnic ještě nejméně do pátku.

Úleva se nečeká

Pokud se naplní velmi příznivý scénář Ústavu zdravotních informací a statistiky, růst počtu hospitalizací se zastaví, ale i tak příští středu bude v nemocnici ležet stejný počet pacientů s covidem-19. V případě realistického scénáře se však budou muset nemocnice příští středu potýkat s více než 12 tisíci pacienty, z nichž 1800 bude vyžadovat intenzivní péči. To je o čtyři tisíce pacientů více, než bylo v jedné chvíli kdykoliv během celé epidemie. 

Nemocnice tedy žádná úleva jistě nečeká, pouze to minimálně s počtem pacientů nebude v příštích dnech ještě horší. Už nyní přitom přiznávají, že jsou minimálně v situaci, která je totožná s vrcholem podzimní vlny. Jenže zdravotníci jsou teď ještě více unavení. Řada z nich si nemohla vybrat ani dovolenou, na níž by nabrali síly. Některé nemocnice dokonce připouští, že část jejich zdravotníků neměla v minulém roce ani jeden den dovolené.

Důvodem je chybějící personál, kterého ani za normálních okolností není mnoho. V současnosti je navíc mezi zdravotníky mnoho nakažených v karanténě. "Není to pro ně vůbec jednoduché a mnohdy jsou na pokraji svých sil. Bohužel tomu nepomáhá ani skutečnost, že je u nás aktuálně více než 120 zaměstnanců v domácí izolaci kvůli nemoci covid-19 a dalších 150 v dlouhodobé pracovní neschopnosti, což může i v řadě případů souviset se stavem, kterému jsou zdravotníci neustále vystavováni," říká ředitel Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Zdeněk Beneš.

Enormní pracovní nasazení, ztížené pracovní podmínky a mnoho hodin přesčasů se podle vyjádření mnoha nemocnic na stavu personálu projevují. Ten tak nesužuje pouze nákaza koronavirem, ale i další zdravotní problémy, které mohou mít příčinu právě v nedobrém životním stylu, který musí v těchto měsících snášet.

"V tuto chvíli nelze jednoznačně říct, že důvodem absence je vyloženě vyčerpání personálu, ale není asi žádným tajemstvím, že dlouhodobá únava a stres bývají často spouštěčem různých dalších onemocnění," míní Hana Hanke, mluvčí šumperské nemocnice, ve které z tisíce zaměstnanců kvůli karanténě či nemocem chybí hned 150.

To liberecká nemocnice rovnou přiznává, že několik málo zdravotníků si bralo nemocenskou z důvodu vyčerpání, ačkoliv se vedení snaží svým zaměstnancům ulevit posíláním je na náhradní volna či chvilkovým přeřazením na jinou práci. Podobně mluví i v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj. "Část pracovních neschopností je tvořena zhoršeným zdravotním stavem našich zaměstnanců, kteří jsou fyzicky i psychicky vyčerpaní," potvrzuje Věra Murínová z karvinské nemocnice.

Toho, že se začíná obrovský zápřah na personálu projevovat, si všímá i primář chirurgického oddělení v havířovské nemocnici Martin Sedláček. "Lidé už jsou vyčerpaní, depresivní. Mluvil jsem se sestřičkami z JIP a ty říkaly, že už opravdu nemohou, že mají poruchy spánku, ač je nikdy neměly. Myslím si, že si z toho spousta lidí odnese nějakou vnitřní depresi nebo zmar," myslí si Sedláček, jehož náhled na současnou situaci Aktuálně.cz před pár dny zveřejnilo.

Dochází volná lůžka na JIP

V nemocnicích již během podzimu vznikalo mnoho covidových úseků na místě jiných oddělení, která se dočasně rušila. Nejdále museli zajít po Novém roce v Chebu, kde zrušili dokonce i porodní oddělení, aby zdejší personál mohl pomoct svým kolegům, kteří se starají o covidové pacienty. Porody a akutní gynekologické výkony zdejší nemocnice přesměrovává do Karlových Varů. 

Možnosti nemocnic, kde všude udělat covidové oddělení, jsou však omezené. Nelimituje je vybavení, ale právě nedostatek personálu. Zvlášť práce na jednotkách intenzivní péče je velmi specifická a vyžaduje velmi kvalifikovaný personál. Právě v Karlovarském kraji je situace s volnými lůžky na jednotkách intenzivní péče vůbec nejhorší. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly v celém tomto kraji během úterního časného rána volná pouze dvě lůžka na jednotce intenzivní péče pro covidové pacienty a pět lůžek pro necovidové.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný však oznámil, že nechce žádat o pomoc německé nemocnice v příhraničí, protože v celém Česku je ještě dostatek volných kapacit. A navíc podle něj jsou na tom právě příhraniční oblasti Německa podobně jako Česká republika čili žádat zrovna tam o pomoc by nebylo ani vhodné. Pro Karlovarský kraj domluvil, že má v Praze a Jihočeském kraji garantovaná dvakrát čtyři lůžka na jednotkách intenzivní péče. 

Ani ve zbývajících regionech však není podle ÚZIS situace s dostupnými kapacitami výrazně odlišná od Karlovarského kraje. V Česku bylo k úternímu ránu volných 185 lůžek na jednotkách intenzivní péče pro covidové pacienty, dalších 586 pro necovidové. Kromě Karlovarského kraje má dalších sedm krajů už jen do deseti volných lůžek intenzivní péče pro nakažené pacienty. Oproti nejmenšímu českému kraji je ale situace ve zbytku republiky lepší v tom, že všechny kraje mají přes 20 volných necovidových lůžek intenzivní péče.

Primář z Chebu: Sestry chodí směnu přežít

Sestry musí zvládnout dvanáctihodinovou směnu, aniž by se mohly vystřídat. Téměř všechny malé nemocnice jsou v krizi, říká primář interního oddělení. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 54 minutami

České házenkářky na úvod play off o MS jen remizovaly se Švýcarskem

České házenkářky v úvodním ze dvou zápasů play off kvalifikace o postup na prosincové mistrovství světa doma jen remizovaly se Švýcarskem 27:27. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného prakticky celé utkání v Zubří dotahovaly, v závěru se sice dostaly do vedení, ale outsider v poslední sekundě vyrovnal. Odveta se hraje v úterý.

Češky na minulém mistrovství světa předloni nehrály po těsné porážce v play off s Černou Horou. Na šampionátu v roce 2017 národní tým překvapivě došel až do čtvrtfinále a konečným osmým místem stanovil nejlepší výsledek v samostatné historii. Za působení Bašného postoupily reprezentantky na mistrovství světa ještě v roce 2013, kdy obsadily 15. příčku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy