Moskva/Praha - Na Rusko nemá Vladimír Šupšák z českého generálního štábu moc dobré vzpomínky. Jako inspektor pro kontrolu odzbrojení havaroval před dvěma lety v Čáslavi s ruským pozorovacím letounem AN-30 a jen tak tak vyvázl s životem.
Minulý týden monitoroval pro změnu z amerického průzkumného speciálu rozložení sil na rusko-ukrajinské hranici. Akce se sice tentokrát obešla bez dramat, avšak situace dole na zemi znepokojuje v těchto dnech celý svět.
Jsou kontrolní lety, které souvisejí s Ruskem, pro Šupšáka rizikové? On sám to považuje za náhodu. A v Čáslavi? "Šlo o chybu ruského pilota. Přistál moc tvrdě a ve větší rychlosti, než měl. Proto vyjel z dráhy do pole a i proto začal letoun hořet," vysvětluje Vladimír Šupšák.
Americký pozorovací boeing startoval a přistával po dva dny z letiště Kubinka nedaleko Moskvy a na palubě měl kromě vlastní posádky i čtyřčlenný tým Čechů, jemuž velel právě Šupšák. A samozřejmě i Rusy.
Vstřícná Moskva
"Na vzdušné inspekční akci nad Ruskem létáme s Američany od roku 2008 a Rusové jsou pořád stejně vstřícní a korektní. Přesně dodržují smlouvu o otevřeném nebi. Nic víc a nic méně," hodnotí Šupšák ochotu Moskvy nechat si "šmejdit" pozorovací letoun NATO ve svém vzdušném prostoru.
Americko-český tým se mohl zaměřit na kterýkoliv bod Ruska. Vzhledem k vypjaté situaci na rusko-ukrajinské hranici si však zvolil právě tento prostor a Rusové neměli námitek.
"Pochopitelně že nás zajímala situace na rusko-ukrajinské hranici," přitakává podplukovník. Boeing tudíž nalétal přes 5 000 kilometrů a fotil vše, co se dalo.
Inspektory zajímala vojenská technika, objekty strategického významu, avšak i dočasně či trvale dislokované jednotky. "Fotíme zkrátka vše, co je pod námi: jaderné elektrárny, přehrady, vojenské základny, důležité sklady. A když se pak stejná místa vyfotí za rok, pak poznáme, co důležitého - anebo možná i rizikového - se ve sledované oblasti děje," vysvětluje Šupšák.
Čekání na výsledky
Výsledky zmiňované kontroly však budou známy až poté, co Američané vyvolají klasické negativy leteckých snímků. Ty pak mohou být při analýze doplněny o výsledky pozorování satelitů. Ty ovšem krouží po stále stejné dráze, zatímco pozorovací letoun může křižovat nad důležitými oblastmi mimo dosah satelitu.
Jak ale Šupšák upozorňuje, výsledky letecké americko-české inspekce nejsou veřejné. Nebudou tedy publikovány.
Přístup k nim mají jen účastníci projektu Otevřené nebe (jde o 34 států a platí od roku 2002). Jen oni mohou létat a fotit nad kontrolovaným územím. Jistá omezení navíc přece jen existují: Kamery leteckého speciálu smějí například rozlišovat předměty jen do velikosti třiceti centimetrů.
Touto podmínkou je dána i minimální výška letu pozorovacího stroje. Přičemž pro každý typ letounu jsou tyto parametry jiné.
Ruský letoun AN-30, se kterým podplukovník havaroval, může například létat od výšky 1 100 do 3 300 metrů. Zatímco americký boeing může dosáhnout podle citlivosti filmu a kvality kamer až 10 800 metrů.
Výsledný snímek zabírá v tom případě mnohem větší úsek kontrolované krajiny.
Reportáže Martina Nováka z Ukrajiny
Reportér Aktuálně.cz projel Ukrajinu. Přečtěte si jeho reportáže z konfliktu, který je označován za největší v Evropě od konce studené války.
Živě z Luhansku a Kramatorsku: Do války s fašisty půjdeme znovu
Reportáž ze Slavjansku: Putin je mesiáš i antikrist
Vlakem z východu na západ: Jsme šašci v cirkusu Ukrajina. Zadarmo
Reportáž: Povstalci z kraje stachanovců bojují za staré časy
CHAT Začala válka? Odpovídal zpravodaj z Ukrajiny
Ze Lvova: Západ Ukrajiny budou bránit i babičky
Co je vidět?
A co všechno mohou kamery s třiceticentimetrovým rozlišením rozpoznat? Například tanky anebo bojová vozidla pěchoty. Rozlišitelný je i nákladní automobil od osobního... a samozřejmě i letoun. Avšak přečtení poznávací značky je už nad možnosti kamer.
A diverzní jednotky, o nichž se spekuluje, že přecházejí z Ruska do Ukrajiny? "Pokud jsou zamaskované, tak je nepoznáme," krčí rameny podplukovník. "Neviditelné" mohou být ovšem i tanky, jestliže jsou dobře zamaskovány. "V tom případě je neuvidíte ani ze stometrové výšky," říká Šupšák.
Od roku 2002, kdy vstoupil v platnost projekt Otevřené nebe, je evidováno přes tisíc podobných kontrolních letů. Každý účastnický stát tohoto projektu si může snímky vyžádat. K dispozici je tudíž mohou mít i Rusové. "Zvláště ve chvílích, jaké prožíváme na východě Evropy dnes, to přispívá k posílení vzájemné důvěry," shrnuje Vladimír Šupšák.
